Domů     Víš ještě vůbec, kdo jsem?
Víš ještě vůbec, kdo jsem?
3 minuty čtení

Jsou nějaké hranice přátelství a sebeobětování? Pořád hledám odpověď. Protože ať se snažím, jak chci, výsledek je katastrofální.

Manžel už zase vztekle mlátí do nočního stolku. Když k němu ale přiběhnu, nedokáže mi říct, co se mu děje, co potřebuje. Jen mi zase sprostě nadává. Hrníček s džusem, který jsem mu přinesla, vztekle hodí na zem. Kupodivu se nerozbil.

Já ale už opravdu dál nemůžu. I  když svého Pepu neustále opravdu miluju, jsem už vyčerpaná a na dně. Dívám se na tu rozhněvanou trosku, která z něj zbyla. A kdysi mě dokázal omámit během jediného okamžiku.

Byla to vážně pravá láska

Když jsem poprvé uviděla Pepu, úplně mě uchvátil. Nejen vzhledem, i když to byl samozřejmě velký fešák. Byl ale také velice vtipný a chytrý. Dokázal bavit celu společnost, mluvit v ní o čemkoli. Po tom prvním letmém setkání jsem ho už nemohla pustit z hlavy.

Chvíli jsme kolem sebe jen tak kroužili, než jsme si konečně domluvili první rande. No a od té chvíle jsme už přes padesát let spolu. A byla to krásná léta.

Měla jsem v životě skutečně velké štěstí, že jsem hned napoprvé potkala tu pravou, velkou a jedinou lásku.Lásku, která se potká jen jednou za život.

Krásné časy plné lásky

Nemůžu si nijak stěžovat. Moje manželství bylo opravdu krásné. Samozřejmě že jsme se občas i pohádali. Nakonec jsme se ale vždy dokázali domluvit a jít dál. Naše děti tak měly doma krásné zázemí. A já manžela, kterého mi kamarádky záviděly.

Pepa totiž zůstal ozdobou každé společnosti ještě i v důchodu. Byl velmi vzdělaný, sečtělý člověk, kterého si lidé moc vážili. A rádi se s ním setkávali.

Až budeme v důchodu

Děti nám odrostly a my se s Pepou začali těšit na důchod. Měli jsme mnoho krásných nápadů, co všechno budeme dělat, kam pojedeme. Celý život se nám nemoci vyhýbaly, a tak mě nenapadlo, že s našimi plány může zamávat zrovna zdraví.

Zdálo se, že o nic nejde

Začalo to docela nenápadně, když Pepa stále něco zapomínal nebo si nemohl vzpomenout na jména svých kamarádů. Pak se ale na jednom zájezdu pro seniory ztratil v cizím městě.

Kde to jsem?

Když jsme ho konečně našli, ještě nikdy jsem ho neviděla tak zcela zmateného a naprosto dezorientovaného. Nevěděl vůbec, kde je. Od té chvíle se jeho povaha pomalu měnila, začal být nevrlý a zlostný. Lékaři mluvili o demenci, o Alzheimerově chorobě. Byla jsem zoufalá.

Musím to vydržet

Pepa už je na tom hodně špatně. Nejhorší jsou ty jeho občasné záchvaty zlosti. Vím, že se tak vlastně zlobí především sám na sebe, na svou nemohoucnost a bezmoc. Vnoučata už ale nepoznává a někdy se mi zdá, že ani neví jistě, kdo jsem já.

Děti mi říkají, že mám dát tátu do ústavu. To ale neudělám. To by Pepa nepřežil. Jsme spolu přece celý život v dobrém i ve zlém. A já ho ještě pořád miluju. Ať se děje, co se děje, musím to vydržet.

Eva H. (73), Klatovy

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může