Domů     Kamarádka mi zničila život!
Kamarádka mi zničila život!
5 minut čtení

Nikdy by mě nenapadlo, že jen tak, jakoby mimochodem vypuštěná lež, dokáže udělat v mém životě naprostou paseku. A už se to nedá napravit.

Syn už netrpělivě přešlapuje před domem na chodníku. Auto má plně naložené mými věcmi a spěchá do práce.Vím, v posledních dnech to se mnou neměl vůbec jednoduché. Pomáhal mi, jak se dá. Ještě že mám jeho a jeho rodinu.

Jinak by snad život pro mě úplně ztratil smysl. Teď tu bezmocně a bezradně stojím v prázdném bytě a nedokážu jen tak zavřít dveře a odejít. Zůstává tu totiž příliš mnoho vzpomínek, které se prostě nedají jen tak vymazat a zapomenout.

Jsou hluboko vryté do paměti. A většinu mého života to byly vzpomínky krásné.

Odteď jsme navždy spolu

Radka jsem poznala na jedné dovolené u moře v Bulharsku. Bylo nám dvacet a oba jsme se zamilovali. A jak se brzy ukázalo, nešlo jen o nějaký letní románek, který by s odjezdem domů pomalu vyšuměl.

Vztah nám vydržel až do příštího léta, kdy jsme už k moři jeli spolu. Na té naší první společné dovolené mě Radek požádal o ruku a na jaře jsme se vzali. Našli jsme si i slušný pronájem a začali společný život.

Naše krásné hnízdečko lásky

Byl to právě tento byt, který nyní opouštím. Dva velké pokoje, prostorná kuchyň a předsíň. A ještě k tomu balkon. Který, pro mě, milovnici květin a bylinek, byl hotový poklad. Byli jsme oba doslova nadšení. Moc peněz jsme na zařizování ale neměli.

Ale ani to nás nedokázalo rozházet. Vždyť o nic nešlo. Zpočátku přece stačila postel, židle, stůl a nějaký věšák na oblečení. Postupně jsme ale z každé výplaty koupili nějakou další součást výbavy do naší domácnosti. S něčím pomohli rodiče.

Nikdy se neodstěhujeme

Postupem času jsme si byt pěkně načančali, a když přišly na svět děti, udělali jsme i větší rekonstrukci a jeden pokoj předělili, aby i Petřík a Anička měli své soukromí. Nikdy jsme netoužili po tom, mít větší a lépe zařízený byt.

Žili jsme si takový normální, obyčejný život. Bylo nám spolu dobře. Náš byt byl náš domov, naše jistota a zázemí. S Radkem jsme se měli pořád rádi a bylo nám spolu dobře.

Štěstí nedávej nikdy najevo

S Monikou jsme se začaly přátelit v tělocvičně. Obě jsme měly malé děti a snažily jsme se získat zpět svou kondici a postavu. Staly se z nás časem důvěrné a dobré kamarádky. Byla jsem moc ráda, že mám kamarádku, se kterou můžu o všem mluvit.

Monika byla pozorný posluchač. Bohužel ale měla jednu velmi nepříjemnou vlastnost, moc ráda byla středem pozornosti. A to tím, že dokázala o všech a o všem kolem sebe všechno zjistit a pak také ve správnou chvíli „prodat“ .

A lidé kolem ní samozřejmě všechny ty zaručené zprávy a drby s nadšením doslova hltali. Sice mi to na Monice vadilo, ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.

Byla jsem naivní

Občas jsem jí sice vytkla, že si k těm svým drbům sem tam něco přidá, aby to bylo „peprnější“, ale nechtěla jsem se s ní kvůli tomu dohadovat. Navíc Monika neprocházela zrovna dobrým obdobím.

Rozváděla se, její jediná dcera otěhotněla neznámo s kým a s Monikou se neustále jen hádala. Chtěla jsem ji trochu podržet, tak jsem ji častěji zvala k nám domů a někdy s námi jela i na chatu. Nechtěla jsem, aby byla sama a utrápená.

To je závist, děvenko

Vůbec mě nenapadlo, jaké následky bude mít ta moje dobročinnost. To, že lépe nahlédla do mého soukromí. Monika se celkem netajila tím, že mi závidí moji rodinnou pohodu, skvělého manžela, se kterým se stále milujeme.

Říkala ale, že závidí v dobrém, že mi to štěstí přeje. Jenže v duchu už zřejmě spřádala zlé plány. V práci jsem totiž měla kolegu, se kterým jsme seděli v jedné kanceláři. Byl to pohledný chlap, asi o patnáct let mladší než já a ohromně vtipný.

Občas jsme spolu zašli na oběd nebo po práci na skleničku. Nic víc. V zaměstnání na mě byl velký tlak od mladé šéfky, procházela jsem menopauzou a potřebovala jsem se trochu odreagovat. Ta sklenka po práci a trocha smíchu navíc, to byl skvělý relax.

Proč to všechno?

Samozřejmě že ta pomluva, co z úst vypustila Monika, o tom, že jsem si našla mladého zajíčka, milence, se k manželovi brzy donesla. Nějaký čas to v sobě dusil, dokonce mě sledoval a vyfotil mě s kolegou při přátelském rozhovoru.

S tím pak přišel spolu s tvrzením, že jsem Monice vykládala, jak se mi ten můj milenec líbí, jak je zábavný a skvělý. Můj vždy tak klidný a rozvážný manžel byl hrozně rozčilený a nechtěl vůbec poslouchat mé vysvětlení. Nakonec hádku ukončil odchodem a prásknutím dveří.

Už mu to nevysvětlím

Radek po té hádce sedl bezmyšlenkovitě do auta a někam jel. Kam chtěl dojet, nevím, bohužel cestou havaroval. Po několika dnech v kómatu v nemocnici zemřel. Už jsem mu nemohla říct, jak moc ho miluju a že bych ho nikdy nepodvedla.

Po pohřbu jsem se rozhodla z bytu odejít. Bez Radka tam už žít nedokážu. A Monika? Ta mi přišla vyjádřit soustrast a dělala, jako by se nic nestalo. Konečně jsem s ní dokázala vyrazit dveře.

Libuše V. (59), Zlín

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do