To, že můj milovaný manžel slepne, je samo o sobě dost hrozná tragédie. Ještě horší ale je, co to udělalo s naším vztahem, jak moc ho to změnilo.

Rána a další. A pak už jen manželův křik a nadávky. Ty patří mně. Muž mě snad už potisící obviňuje, že jsem v předsíni schválně narafičila nějaké věci na jeho cestě do koupelny. O něco zakopl a teď se vzteká, křičí a zlostně kope do dveří. Snažím se mít pro něj pochopení, ale už to vážně není k vydržení.

Vždy milý a laskavý

Vojta býval skvělý chlap. Proto jsem se také do něj zamilovala. Chodil si k nám do obchodu kupovat každé ráno snídani – dva rohlíky, budapešťskou pomazánku a makový koláček. Dodnes si to moc dobře pamatuji, protože tak jsme se spolu seznámili. Byl trochu nesmělý, ale nakonec mě přece jen na rande pozval.

Prima rodina

Po nějakém čase, co jsme spolu chodili, jsme se vzali, založili rodinu a náš život plynul bez větších potíží a konfliktů. Měli jsme se rádi, Vojta byl skvělý manžel i táta. Nemohla jsem si opravdu na nic stěžovat.

Jenže nic netrvá věčně a my si zřejmě svůj příděl štěstí vybrali. Nejprve

přišla řada na mě. Na lyžích jsem si způsobila komplikovanou zlomeninu kotníku. Prodělala jsem operace, kotník mi sešroubovali a následovala dlouhá rehabilitace.

Stál při mně

V té době se Vojta zachoval fantasticky. Se vším mi pomáhal, postaral se o děti, psychicky mě podporoval. I díky tomu se mi kotník brzy uzdravil. A zase bylo všechno v pořádku až na ten poslední výlet.

Vůbec nic nevidím!

Manžel náhle na dálnici zastavil v odstavném pruhu. Byl celý vyděšený a tvrdil mi, že nic nevidí, jen mlhu. Chvíli jsme se s manželem domnívali, že jde o šedý zákal, který hravě vyřeší operace.

Bohužel se ale ukázalo, že jde o nevratné poškození zraku se špatnou prognózou. To změnilo náš život od základů.

Byl to šok

Oba jsme byli zprvu naprosto vyvedení z míry. Co bude dál, jak budeme žít? Když odezněl první šok, začali jsme trochu realističtěji pohlížet na situaci. Vojta se přihlásil do kurzu slepeckého písma, udělali jsme první nezbytné úpravy v bytě.

Neunesl to

Dokud manžel viděl, i když špatně, byl ochotný respektovat realitu. Zrak mu ale postupně slábl a nyní už vnímá jen světlo a tmu. A manžel strašně zahořkl. Izoloval se od lidí, přestal trénovat slepecké písmo a chůzi po bytě i venku.

Stal se z něj neuvěřitelný bručoun, který neunesl svou situaci a ze všeho zlého, co se mu stalo, viní ostatní.

Nemůžu ho opustit

Nejhůře ze všech se Vojta chová ke mně. Je na mě zlý a hrubý, sprostě mi nadává. Vím, že je nešťastný z toho, že už neuvidí svého prvního vnuka, který se má za chvíli narodit. Tak kope kolem sebe. A já to musím vydržet. I on stál při mně, když jsem to potřebovala.

Tereza N. (59), Příbram