Domů     Měla jsem lásku, a přišla o ni!
Měla jsem lásku, a přišla o ni!
5 minut čtení

S láskou je to velmi složité. Často si ji lidé pletou s obyčejným flirtem a rádoby zamilovaností. A pak se nestačí divit, koho vedle sebe mají. Jako já.

Rychle si obouvám tenisky, aby na mě František nemusel dlouho čekat. Jsem trochu neohrabaná a už mi to tak rychle nejde. Ale je mi to fuk. Ještě před rokem bych se z těchto viditelných projevů stárnutí hroutila.

Teď mám ale Františka a díky tomu neobvyklý pocit jistoty a sebevědomí, který jsem nikdy v životě neměla.

Má mě vážně tak rád?

Otázky týkající se vztahů, citů a zamilovanosti jsem řešila samozřejmě jako jiné holky už na základce. Neuměla jsem se před kluky ale tak dobře předvádět jako moje spolužačky. Proto se kluci zajímali víc o ně než o mě.

Tam někde jsem asi nastoupila do toho bludného kruhu, kdy jsem se u každé nové známosti musela stokrát sama sebe ptát: Má mě rád? A pokaždé dříve nebo později na mou otázku přišla jasná odpověď: tady přece vůbec nejde o lásku. Moje kamarádky chodily na rande.

Kamarádka mi řekla, že nemám čekat na toho pravého, že ani nemusí přijít a mám se raději bavit. A já chtěla také randit. Nebylo to zase tak složité. Nápadníků bylo celkem dost, ale žádnému z nich ve skutečnosti nešlo o lásku. Nezávazně jsme flirtovali, bláznivě se zamilovávali a zase se opouštěli.

Tak už toho mám dost!

Ke konci vysoké školy jsem už těch omylů a pokusů měla opravdu dost. Pochopila jsem, že velká pravá láska je mýtus, a spokojila se s Petrem. Byl to můj spolužák a zdál se mi docela seriózní. Jenže zdání často dost ošklivě klame.

I když jsem ho měla ráda, byl to spíš kamarádský vztah. Vztah bez jiskry a velkých emocí. Prostě dva přátelé, kteří se údajně dobře znají a jsou schopni spolu vydržet. To ale pro dlouhý společný život nestačí.

Navíc po svatbě se Petr ukázal i v tom horším světle. Byl to totiž děsný sobec, který myslel jen na sebe, na své pohodlí a nic jiného ho nezajímalo. Bohužel tuto stránku své povahy odkryl až příliš pozdě.

Na všechno jsem byla sama

Když se nám narodil syn, manžel mi prakticky s ničím nepomáhal. Byla jsem na všechno sama. Starala jsem se o dítě, o domácnost, dělala maximální servis manželovi a chodila jsem přitom ještě do práce. Manžel nedokázal ani vyzvednou dítě z jeslí, dojít na nákup.

Přišel domů a jediné, co ho zajímalo, bylo, kdy bude večeře. Do té doby „relaxoval“ na gauči. Bylo to hrozné. Ten pocit bezmoci, že každý den je jako druhý, ubíjející stereotyp a život vedle někoho, koho jsem nemilovala.

Vzplála jiskra, ani nevím jak

Dnes už se tomu nedivím, že jsem se tenkrát, za dané situace, dokázala bláznivě zamilovat do Tomáše. Byl to hezký chlap, plný energie, zábavný, okouzlující bohém. Začali jsme spolu chodit. Bylo to příjemné a vzrušující.

Konečně mi někdo dokázal vyznávat romanticky lásku, nosit mi kytky a zpívat zamilované písničky. A já všechna ta vyznání, sliby a komplimenty baštila jako puberťačka. Byla jsem jako omámená. Byla to úžasná změna proti té emocionální abstinenci posledních pár let.

Z bláta do velké louže

Rychle jsem se rozvedla, jen abych mohla žít co nejdříve s Tomášem. Ten proti tomu nebyl. Naopak. Neustále opakoval, jak po mně touží a chce konečně žít ve společné domácnosti. Ani můj syn mu nevadil a zdálo se, že si s ním dobře rozumí.

Po rozvodu jsem se k němu tedy i se synem nastěhovala a těšila se na láskyplný život. Ten se ale zase nekonal. Tomáš byl sice okouzlující společník, ale nepoužitelný partner.

Nebyli jsme sice manželé, ale žili jsme v jedné domácnosti, která by měla mít nějaký řád. Neměla!

Svoboda mu byla nade vše

Tomáš si totiž dál žil svým svobodomyslným životem. Vůbec na něj nebylo spolehnutí, žádné slovo nedodržel, dělal si, co chtěl. Domluva nepomáhala. Když jsem se zlobila, zkoušel na mě ty své sladké řečičky, které mi ale časem pěkně zhořkly.

Lezly mi na nervy ty jeho vznosné věty o tom, jak už se napraví a že mě miluje, abych se nezlobila, protože mi to vůbec nesluší, a já jsem jeho sluníčko.Nakonec jsem to prostě vzdala a odešla.

Že by to byl vážně on?

Mnoho let jsem pak žila bez stálého partnera. Syn vyrostl, oženil se a já rezignovala na lásku. Pak jsem ale ve dveřích domu, kde bydlí má kamarádka, potkala Františka. Vycházel ven a málem jsme do sebe vrazili.

Pohlédli jsme si do očí a oba jsme zůstali překvapeně stát. V tu chvíli jsem totiž měla pocit, že toho člověka už dávno znám, něco se ve mně rozeznělo. Ten pocit jsem ještě nikdy nezažila. Byl to jen okamžik, ale už jsem na Františka nemohla přestat myslet.

Mohlo to být tak krásné

František od mé přítelkyně zjistil moje telefonní číslo a zavolal mi. Jsou to už tři roky a od té chvíle jsme věděli, že k sobě prostě patříme a že jsme na sebe oba čekali.

Konečně mám mužského, který se se mnou dokáže smát i brečet, podrží mě v těžkých chvílích, můžu se na něj spolehnout, říkala jsem si. A se zpožděním jsme vyrazili na svatební cestu. Těšila jsem se na Benátky, ale po hodině cesty se nám do cesty postavil kamion.

František se snažil střetu zabránit. Už je to rok, co jsem se s ním rozloučila. Vdovou už zůstanu.

Zdeňka S. (69), Hronov

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud