Maminka mi vždy říkala, že strašidla nejsou. Přesto jsem tehdy spatřila podivnou postavu, která na mě mávala.
Byla jsem v té době malá holčička, s rodiči jsme navštívili jejich známé, kteří bydleli nedaleko hradu Sovinec. Pamatuji si, jak jsme se vydali na prohlídku hradu – byl to zážitek spíše pro rodiče, mně byly tenkrát čtyři roky.
Dívala jsem se kolem sebe a v hlavě se mi honily myšlenky o tom, jak si tam asi krásně žijí princezny a různá strašidla. Maminka mi sice vždy tvrdila, že strašidla existují jen v mé hlavě, já jsem ale brzy poznala, že to není tak docela pravda.
V jednu chvíli jsem ji uviděla. Ve dveřích se objevila paní v černých dlouhých šatech. Usmála se na mě a kývala, abych k ní šla. Princezna, prolétlo mi hlavou. Rozběhla jsem se k ní.
Nikdo ji neviděl
Samozřejmě jsem dostala vynadáno, otec mě chytl s tím, že se po hradě běhat nesmí. Prošli jsme několika pokoji, a já tu paní v černém uviděla zase. Přešla přes pokoj a opět na mě zamávala.
Ptala jsem se, proč nemůžu k té hodné tetě, ale všichni na mě zírali, že si vymýšlím.
Žádná paní v dlouhých černých šatech tam přece nikde není! Byla jsem naštvaná a cítila to jako velkou nespravedlnost. Když jsme z hradu odcházeli, viděla jsem ji zase. Stála v okně a dívala se za mnou, jak odcházím.
Zamávala jsem jí – a ona taky zvedla ruku a mávla. Dlouho jsem na ni vzpomínala. Pak jsem se do tohoto hradu vrátila o dvacet let později. Už jsem černou paní nepotkala, zato jsem se dozvěděla o pověsti, která se k tomuto sídlu váže. Byl to příběh o soví princezně a černé paní…
Vidí ji jen děti?
Když se na sklonku 20. století našly na hradě zazděné dvě kostry, opět se rozjitřila moje fantazie. Vznikla totiž teorie, že by mohla nalezená kostra patřit dívce, která se odmítla provdat za jednoho z hradních pánů a za trest byla zazděna spolu se svým otcem.
Dodnes se prý zjevuje na nádvořích a chodbách Sovince jako paní oděná do černého hávu. Jedna kostra patřila muži robustní postavy ve věku mezi padesáti a šedesáti lety a druhá byla mladé ženy, které mohlo být patnáct až sedmnáct let.
Jaké drama se na tomto hradě kdysi událo? Jedná se o tragický příběh, o kterém se dodnes vyprávějí tajemné pověsti? Přízraky se prý v okolí hradu zjevují dodnes. A nejčastěji je vidí děti. A já jsem možná před mnoha lety byla jedním z nich.
Zdena (62), Přerov