Domů     Udivená jako Popelka, když rozlouskla oříšek
Udivená jako Popelka, když rozlouskla oříšek
3 minuty čtení

Běhala jsem po obchodech a vybírala šaty, abych nechodila pořád v tom samém. Zejména na šatech na ples jsem si dala záležet. V duchu jsem se ptala: Není to sen?

S manželem jsme se odcizili, vypadalo to, že půjdeme od sebe. Od začátku to nebyla idyla, po dvaceti letech jsem k němu necítila nic. Právě v té době jsem potkala na ulici spolužáka ze základky. Slovo dalo slovo, a už jsme seděli v kavárně.

Ukázalo se, že Jarda je ředitel čehosi dost významného, v manželství zklamaný podobně jako já. „Představ si,“ vykládal, „občas potřebuju ženský doprovod, třeba do divadla, na operu, na balet. Kdybych před ní klečel, nepůjde. Prý že je to strašná nuda. Radši kouká doma na seriály.“

Podivila jsem se: „Co bych dala za balet! Ale kdybych před ním klečela, nepůjde.“ Rozesmáli jsme se a domluvili, že bych ho tedy mohla na příští společenskou událost doprovodit. Mrkl do diáře. „Tak v pátek večer před divadlem?“ Radostně jsem souhlasila.

Myslela jsem, že pojedu jako vždy městskou dopravou. Poslal pro mě auto s řidičem.

Jako Popelka

Cítila jsem se jako Alenka v říši divů. Dala jsem si záležet, abych byla oblečená a učesaná nejlíp, jak to v mezích možností šlo. Nikomu z jeho obchodních přátel jsme nic nevysvětlovali. Řekl jen: „To je Lída.“ Cítila jsem na sobě tucty zvědavých pohledů. Kupodivu mi to nevadilo.

Připadala jsem si jako královna. Po divadle jsme zavítali do oslňující kavárny. A domů žádné trmácení busem, odvezlo mě zase to auto s řidičem. Byla jsem jako Popelka, když rozlouskla oříšek.

Běhala jsem po obchodech a vybírala několikery společenské šaty, abych nechodila pořád v tom samém.

Zejména na šatech na ples, na nějž mě záhy také pozval, jsem si dala záležet. Udiveně jsem se v duchu ptala: Není to sen? Manžel si zprvu ničeho nevšímal, časem se ale začal ptát. „Co je ti do toho?“ odpovídala jsem.

Aspoň na Vánoce

Jednoho večera, zrovna když jsme po strhujícím kulturním zážitku seděli v divadelním klubu, jsem si všimla podivného výrazu na Jardově tváři. Řekl, že k manželce se leccos doneslo a že budeme muset s divadelními výlety skončit. „Je mi to líto,“ pokrčil rameny.

„Dělá mi peklo. Radši se tedy prý obětuje a bude chodit se mnou, i když se unudí k smrti.“ Na rozloučenou jsme se objali. Smutně jsem se vlekla domů, vstříc obvyklému životu. Vánoce ťukaly na dveře. Doma mě uvítal ozdobený stromeček.

Divila jsem se, můj muž jakživ nic takového neudělal. „Aspoň na ty Vánoce bys měla být doma,“ řekl vyčítavě. Nazítří jsem se dala do pečení cukroví. Ano, byl to můj obvyklý život, ale zdálo se, že o něco lepší než dřív.

Ludmila (61), Plzeňsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.