Domů     Je mi líto, jak to všechno dopadlo
Je mi líto, jak to všechno dopadlo
4 minuty čtení

Po odchodu dětí z domova se naše manželství rychle zhroutilo! S manželem jsme zapomněli na budoucnost a ta nás bohužel tvrdě dostihla.

Dlouhá léta jsem žila v mylném domnění, že moje manželství je něčím, co je dáno jednou provždy. Neměli jsme s Richardem žádné problémy, nehádali jsme se, dokázali jsme vždycky najít kompromis.

Nepotřebovali jsme být jeden druhému nevěrný a hledat jinde něco, co by nám doma chybělo. Potomky jsme vychovali ve vzájemném souladu a úspěšně. Vystudovali, našli si dobré partnery a jednoho dne došlo k tomu, k čemu dojít muselo: opustili svůj rodný dům.

Jako v pustém zámku

První dny po odchodu dětí byly dost nezvyklé. Léta jsem byla zvyklá na to, že je mám takříkajíc pod dohledem a vím o každém jejich kroku.

Ne že bych se jim nějak příliš míchala do života, měli jsme mezi sebou dost důvěrná pouta a syn s dcerou se mi svěřovali sami. Tak trochu to pokračovalo díky mobilům nebo internetu. Doma mi to ovšem najednou připadalo jako v pustém zámku.

Byla jsem věčně sama

Nejhorší pocity jsem ale prožila, když jsem si zanedlouho jednoho večera uvědomila, že vlastně s Richardem nemáme žádný plán na to, co dál, jen sami ve dvou.

Trávili jsme předtím volný čas především jako rodina, málokdy jsme měli během manželství čas na to, podnikat něco společně jako pár.

Kolegyně v práci mi sice předpovídaly, jak si teď budeme moci s manželem užívat života, ale nic takového nenastalo. Richard trávil spoustu času v práci a občas ho tam potřebovali i o víkendech.

Zatímco předtím jsem si toho nevšímala nebo jsem to brala jako samozřejmost, nyní mi jeho nepřítomnost začala vadit. Ano, předtím to dělal pro rodinu, alespoň já jsem tak jeho pracovní zápal brala.

Proč by si tedy nemohl udělat více času na mě? Také mně se uvolnily ruce a volný čas, který jsem získala, jsem teď mohla naplnit podle svého.

Jenže samotné se mi nikam chodit nechtělo a trávit čas jen u svých kamarádek a známých mi taky nepřipadalo jako to nejlepší řešení.

Cítila jsem se zbytečná

Zkoušela jsem vymýšlet různé akce, které bychom s Richardem mohli podnikat. Po dvou měsících jsem musela trpce konstatovat, že nevyšla ani jedna z nich. Manžel buď neměl čas, nebo zájem.

Pomalu jsem si začínala uvědomovat, že to hlavní, co nás spojovalo, byl běžný denní provoz, výchova dětí a péče o ně. Teď byli syn a dcera naprosto samostatní a v našem manželství to mělo stejný dopad, jako když někdo rozváže uzel!

Připadala jsem si najednou zbytečná. Richard působil jako někdo cizí. Docházelo mi, že takhle to mezi námi bylo už dávno předtím, než jsme zůstali v domě sami, jen jsme si to neuvědomovali. Na rozdíl ode mě to manželovi nevadilo.

Konec našeho manželství

Já jsem se cítila stále nešťastnější. Začala jsem mít deprese. Věděla jsem, že takhle dál žít nechci, ale neměla jsem tušení, jak situaci řešit. Nálada doma se přiostřila. Hádali jsme se s Richardem o každou hloupost.

Během jedné hádky jsem manželovi řekla, ať si jde, když už ke mně nic necítí a nemá o mě zájem. Myslím, že tato slova byla osudná. Nějaký čas se nic nedělo. Potom mi Richard řekl, že podal žádost o rozvod. Nesnažila jsem se manželství zachránit, připadalo mi, že by to nemělo smysl.

Kde se stala chyba?

Dnes, šest let po rozvodu, k sobě máme odměřený, ale slušný vztah. Bylo mi líto, že se nás znovu dohromady nesnažili dát ani syn s dcerou. V současnosti mám přítele a měla bych být spokojená.

Já se ale často v myšlenkách vracím k tomu, co se stalo, a přemýšlím, kde a kdy jsme udělali chybu.

Anna L. (51), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka