Když manželství skončí rozvodem, proč se do toho zatahují babičky a dědečkové? Synova bývalá žena mi škodí všude, kde to je možné.

Nebyla jsem z toho vztahu nadšená, ale akceptovala jsem, koho si Hynek vybral. Myslím, že jsem byla ohleduplnou tchyní, na kterou si nemohla snacha Vendula stěžovat. Vdávala se už v osmnácti, protože se se synem brát museli.

Už z toho důvodu jsem moc ráda nebyla, ale dítě potřebovalo mámu a tátu. Celá její rodina se naparovala, jaké terno udělala. Měli jsme vilu a syn dobré místo.

Snacha nemusela chodit do práce, mohla si koupit cokoli ji napadlo a děti měly vše, na co si vzpomněly.

Když se po Honzíkovi narodila Markétka, nastaly v manželství problémy. Dělala jsem, že si toho nevšímám, a byla jsem to potom já, kdo se snažil bouřlivé vody mezi nimi zklidnit. Když se provalilo, že si našel syn milenku, byla jsem dokonce na straně snachy.

Dům zůstal prázdný

Vendula podala žádost o rozvod a tím začal boj o děti. Ty samozřejmě zůstaly v péči matky. Z našeho velkého domu se odstěhovaly a ten byl najednou hrozně prázdný a tichý. Vídala jsem vnoučata jednou za měsíc, což bylo zoufale málo.

Moc jsem je totiž milovala. S naprostou bezmocí jsem sledovala, jak se mi odcizují. Jak mě přestávají mít rádi. Věděla jsem dobře, odkud vane vítr. Tu práci si dala Vendula. Vymýšlela si ty nejhorší lži a intriky.

Není to má vina

Když začaly děti chodit na střední, přestaly nás navštěvovat úplně. Jednou jsem potkala vnučku na ulici. Řekla mi, že to já můžu za to, že se rodiče rozvedli. Snacha svedla všechno na mě, nebyla schopná přiznat dětem, že si jejich táta našel jinou. Nezmohla jsem se na slovo.

Nemohu zapomenout na to, jaké to bývaly milé dětičky plné lásky. A najednou taková zášť vůči babičce? Ani s časem se jejich vztah ke mně nezměnil. Syn pracuje už léta v zahraničí, kde má novou rodinu.

Mám sice dalšího malého vnoučka Georga, toho ale vidím dvakrát za rok – na Vánoce a v létě o prázdninách.

Eva (74), střední Čechy