Domů     Stále ho miluji, ačkoliv už jinak než dřív
Stále ho miluji, ačkoliv už jinak než dřív
8 minut čtení

Do svého muže jsem byla zamilovaná, ale občas jsem jsem měla pocit, jako by byl duchem nepřítomný. Po nehodě, která se mu stala, jsem se dozvěděla něco, co mě šokovalo.

Seznámili jsme se na chmelové brigádě ve třetím ročníku na střední škole. Antonín byl můj první chlapec. A tak když mu přišel povolávací rozkaz na vojnu, byla jsem jedno slzavé údolí.

Dva roky se neskutečně vlekly, doma byl pouze několikrát, ale vydržela jsem a doufala, že je mi věrný. Kamarádky mě lákaly na zábavy, ale raději jsem seděla doma, aby neměl podezření, že jsem možná celou tu dobu nebyla sama.

Nejisté myšlenky

Konečně mi přišel dopis, ve kterém mi psal, že přijede. Nemohla jsem dospat, jak jsem se těšila. Běžela jsem k vlaku a když jsem ho viděla vystupovat, radostí jsem neudržela slzy dojetí. „Teď už budeme pořád spolu,“ řekla jsem a objala ho.

Trochu mě zarazilo, že z jeho strany v uvítání nebylo tolik vřelosti, alespoň jsem měla ten pocit.

Myslela jsem, že spolu strávíme celý den, vždyť jsme se tak dlouho neviděli, Tonda se ale vymluvil. „Uvidíme se zítra nebo pozítří,“ prohlásil chladně. Bylo mi do pláče. Bála jsem se, že se třeba na vojně seznámil s jinou a mě už nechce. Ale ty myšlenky jsem rychle zaplašila.

Za dva dny jsme se viděli a bylo všechno jako dřív. Za rok byla svatba. Za další rok se nám narodila Monička. Můj muž byl velmi šťastný. Byl dobrým a starostlivým otcem a naše manželství bylo vlastně ukázkové. Minimálně na pohled. Byly ale dny, kdy jsem si tím nebyla tak docela jistá.

Otazník mezi námi

Tonda byl často myšlenkami jinde. Býval odtažitý a vůbec už jsem mezi námi necítila to, co dříve. Ale nevěděla jsem, čím by to mohlo být. Rozuměli jsme si, často jsme se spolu smáli, měli jsme stejné názory…

Přesto mezi námi visel otazník, který jsem nedokázala pojmenovat. Bála jsem se, že je mi nevěrný.

Když jsem se ho na to ale zeptala, usmál se a odpověděl, že v žádném případě. Věděla jsem, že mi nelže. Co mezi námi ale v tom případě bylo špatně? Byly dny, kdy jsem si říkala, že vůbec nic. Poté přišly chvíle, kdy se mi můj muž zdál duchem nepřítomný.

„Tondo, nemáš nějaký problém? Nechceš mi něco říct?“ zeptala jsem se ho jednou. Odpověděl, že žádný problém nemá. Naše manželství bylo jinak harmonické, Tonda se věnoval rodině, nedával přednost žádným kamarádům a ani nechodil do hospody. Prostě dobrý manžel, kamarádky mi ho záviděly.

Když byly Moničce čtyři roky, narodil se Filípek. Můj muž byl v sedmém nebi. Měla bych být vlastně šťastná. Mám dvě zdravé děti, hodného, pracovitého muže, moji rodiče ho mají rádi, s tchyní dobře vycházím, tak jsem si říkala: „Co bych ještě chtěla?“

Nápadné změny

Děti vyrostly a manžel se rozhodl, že změní práci. Měl více peněz, ale byl méně doma, vracel se až večer, pokud vyrážel pracovně někam dál, přespal tam.

Děti již měly své zájmy, já si udělala kurz cvičitelky jógy, byla jsem celkem vytížená ale na Tondu jsem se vždy večer těšila.

Na to, že naše manželství není tak intenzivní jako na začátku, jsem si zvykla. Zamilovanost přeci v každém vztahu po čase pomine… Pořád jsem ale věřila, že Tonda je ten nejlepší muž pro mě.

Samozřejmě se i v našem manželství občas prohnala nějaká ta hádka, vždy jsme ale všechno nakonec přešli s humorem.

Byli jsme prostě sehraná dvojka. V té době mi neušlo, že Tonda změnil značku vody po holení. Vůni, kterou jsem mu celé manželství kupovala, teď vystřídala jiná, mě ne zrovna příjemná.

„Proč jsi změnil značku té kolínské?“zeptala jsem se, když jsem objevila v koupelně novou lahvičku. „Tohle je jen reklamní vzorek, ale mně se líbí,“ odpověděl nezaujatě.

Jindy si přinesl novou košili. V duchu jsem se sama sebe ptala, proč si koupil další košili, když jich má plnou skříň… „V pátek mám firemní školení, představ si, že spolužák ze střední dělá u stejné firmy a pozval mě na jeho chatu,“ řekl mi Tonda nadšeně. Moc přátel, s nimiž by vyrážel někam na výlety neměl.

Jeho plány mě tedy překvapily. „Kterýpak spolužák?“ zeptala jsem se. „Asi ho neznáš,“ odpověděl. Jeho slova mi nedala spát. Mou kolegyni její muž podváděl rovných pět let a tak „šikovně“, že na nic dlouho nepřišla.

To mně se stát nesmí, běželo mi hlavou, když můj muž radostně vyrážel na víkend se svým tajemným známým.

Nehoda

Červíček žárlivosti ve mně hlodal i když se Tonda v neděli vrátil domů. Celý zářil. Tak veselého a spokojeného jsem ho dlouho neviděla. Moje fantazie běžela na plné obrátky. To co stálo za jeho dobrou náladou by mě ale nenapadlo ani v nejdivočejších snech.

A pak přišlo to neštěstí. Můj muž měl nehodu s autem. Nedal mu přednost zdrogovaný řidič…

Tonda naštěstí přežil, ale měl zlomenou ruku, plechy mu pořezaly nohu, tak ho museli operovat. Hrozně mě to vzalo, denně jsem za ním jezdila do nemocnice, seděla jsem u jeho postele, držela ho za ruku.

Myslela jsem na něj ve dne v noci. Jednoho dne jsme práci jsme museli něco naléhavého vyřešit, a tak jsem manželovi ráno zavolala, že dnes nestihnu dorazit, přijdu ale určitě zítra.

Problém v práci jsme však ten den vyřešili dřív a já běžela za Tondou do nemocnice.

Když jsem otevřela dveře pokoje, úplně jsem ztuhla. U jeho postele seděl cizí muž. Držel mého manžela za ruku a hladil ho ve vlasech. „Toníku, až se uzdravíš, prosím tě, řekni to své ženě,“ říkal zrovna naléhavě. „Co mi má říct?“ zeptala jsem se.

S pravdou ven

Oba se na mě překvapeně otočili, netušili, že mají společnost. A tak šel ten den můj manžel s pravdou ven. Přiznal se mi, že je homosexuál. Krve by se ve mě nedořezal, když mi představoval svého partnera Láďu, s nímž se před pár týdny seznámil.

Prý už někdy v pubertě zjistil, že ho nepřitahují dívky, ale líbí se mu chlapci.

Myslel ale, že když začne chodit s dívkou, že se změní, tak si našel mě. Mě měl a má moc rád, ale vztah k mužům je prý silnější. Málem se mi udělalo zle. „Tak já žiji více než třicet sedm let s někým, kdo je někým jiným!“ křičela jsem.

S pláčem jsem utíkala z jeho pokoje. Běžela jsem jako splašená, až jsem ve vestibulu srazila nějakého muže v bílém plášti.

„Omlouvám se,“ vzlykala jsem. Ten muž si mě ale zkoumavě prohlížel. „Můžu vám nějak pomoct, jsem lékař,“ řekl starostlivě, já jsem se ale přes pláč nezmohla na žádnou rozumnou odpověď. „Pojďte, zvu vás na kávu a na dort, to vám zvedne náladu,“ mrkl na mě.

O pár minut později jsme seděli s tím panem doktorem v nemocniční kantýně, popíjeli kávu a já jsem mu vyprávěla svůj příběh jako ze špatného vtipu. Pozorně mě vyslechl a poté mi vtloukal do hlavy, že bych si s manželem měla promluvit.

„Určitě vám nechtěl ublížit, dejte mu šanci,“ říkal mi. Po hodině jeho vytrvalého přemlouvání jsem stála opět před manželovým pokojem. Jít dovnitř nebo zůstat stát? Vešla jsem dovnitř.

Můj muž už byl sám, posadila jsem se k jeho posteli a ptala se na všechny otázky, které se mi honily hlavou.

A on odpovídal. „Pořád tě mám rád,“ říkal mi a já mu řekla totéž. Dlouho mi trvalo, než jsem se s tím srovnala, i naše dospělé děti to musely přijmout. Nakonec jsme se ale v dobrém rozešli. Když jsme podepisovali rozvodové papíry, stále jsme milovali jeden druhého.

Hlas srdce

Respektuji ale, že můj muž odešel za hlasem svého srdce. I já jsem to udělala, když jsem o pár týdnů později šla poděkovat panu doktorovi za kávu a dobrou radu. Zjistila jsem, že si s ním rozumím více, než bych čekala.

Tonda dnes žije se svým partnerem Láďou, já jsem opět šťastně vdaná, již pátým rokem. S Tondou se stále navštěvujeme, již dávno jsem mu všechno odpustila. Máme spolu dvě zdravé děti a Tonda se koneckonců ke mně celé ty roky choval hezky. Na naše manželství vzpomínám v dobrém.

Zuzana (66), západní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fulnecký kostel. Energie pro tělo i duši
epochanacestach.cz
Fulnecký kostel. Energie pro tělo i duši
Město Fulnek v Moravskoslezském kraji se může pochlubit řadou historických památek, ale barokní kostel sv. Josefa mezi nimi zaujímá výjimečné místo. Říká se, že po jeho návštěvě se budete cítit nabití energií jako po hodině jógy! Historie kostela sahá do roku 1668, kdy byl ve Fulneku založen kapucínský klášter. Součástí komplexu je právě i kostel
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Splní mi někdy mé přání?
skutecnepribehy.cz
Splní mi někdy mé přání?
Když jsme se poznali, byl to akční muž a mně to imponovalo. Horské túry, cyklovýlety, běžky, věděla jsem, že s ním se nudit nebudu. Ataky že ne. Jen jsem tehdy ještě netušila, že jeho „akčnost“ bude jednou totálně určovat celý náš život. Dovolené nevyjímaje, takže u moře si s ním nikdy nelehnu. Ne, že bych byla lenoch Už od
Populace australských koal ničí epidemie chlamydií, pomůže očkování?
21stoleti.cz
Populace australských koal ničí epidemie chlamydií, pomůže očkování?
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného
Teplý salát s kuřetem
tisicereceptu.cz
Teplý salát s kuřetem
Ideální jídlo, které stihnete připravit k večeři během chvíle. Zbytek si klidně můžete dát druhý den. Ingredience 4 ks kuřecího masa 1 lžíce olivového oleje sůl pepř 2 ks citronu Citronov
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Co způsobilo výbuch, který svět ještě neviděl?
enigmaplus.cz
Co způsobilo výbuch, který svět ještě neviděl?
Na Rujáně, největším německém ostrově na severu země v Baltském moři, se na konci roku 1944 schyluje k něčemu velkému. Za okamžik se zde má odehrát první atomový výbuch historie. [gallery ids="158
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
Kamikaze: Kdo byli piloti, kteří se řítili vstříc smrti?
epochaplus.cz
Kamikaze: Kdo byli piloti, kteří se řítili vstříc smrti?
Zvuk japonských letadel řítících se střemhlav k americkým lodím vyvolával u námořníků hrůzu. Nechápali, jak někdo může s takovou ochotou umírat. Považovali je za fanatiky, šílence, blázny. Japonské sebevražedné útoky z doby druhé světové války, známé jako kamikaze, se staly jednou z nejkontroverznějších a nejčastěji mytizovaných kapitol válečného konfliktu. Kdo ale tito piloti skutečně byli
Jennifer Lopez: Jak daleko zajde kvůli bývalému?
nasehvezdy.cz
Jennifer Lopez: Jak daleko zajde kvůli bývalému?
Už nezbývá mnoho a zpěvačka Jennifer Lopez (56) nejspíš spadne na úplné dno. Nejenže rozvod s hercem Benem Affleckem (53) začala rozpitvávat ve svých písních, nyní ve vyřizování účtů s bývalým evide
Jak mít lepší náladu bez použití léků?
nejsemsama.cz
Jak mít lepší náladu bez použití léků?
Se začátkem září se často pojí špatná nálada či úzkost, že prosluněné léto už končí. Jak se můžete udržet v psychické pohodě a tyto nepříjemné stavy zahnat? Osvědčeným, i když ne vždy oblíbeným způsobem, jak se zbavit úzkosti a stresu, je pravidelná fyzická aktivita. Důležité je provozovat takový sport, ze kterého budete mít radost. Mohou to být procházky, jízda na
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní