Domů     Mluvila jsem s přízrakem?
Mluvila jsem s přízrakem?
3 minuty čtení

Jednoho odpoledne zazvonil u dveří podivný návštěvník. Teprve za dva dny se ukázalo, jak děsivému hostu jsem otevřela dveře.

I když od té příhody uběhlo už několik let, na to odpoledne nikdy nezapomenu. Také mi tu událost nikdo nikdy nevysvětlil a hodně lidí mi nevěřilo.

Ozval se zvonek

Byla jsem tehdy sama doma na nemocenské. Největší nápor chřipky už pominul, ale do práce jsem ještě nechodila. Když odpoledne někdo zazvonil, myslela jsem, že to je kontrola. Vstala jsem z postele, zachumlala se do huňatého županu a šla ke dveřím.

Ještě než jsem je otevřela, podívala jsem se do kukátka. Za dveřmi stál muž ve špinavých montérkách.

Hledal mého manžela

Otevřela jsem dveře. Než jsem mohla cokoliv říct, zeptal se, jestli je doma můj manžel. Odpověděla jsem podle pravdy, že je pracovně na Slovensku a vrátí se až druhý den. Hned jsem v duchu litovala – co když ten člověk přišel s násilnými úmysly?

Ale muž v montérkách se jen smutně usmál a pak řekl, ať manželovi vyřídím pozdrav od Honzy Adámka. Ani nepočkal na moji odpověď, otočil se a odešel.

Jméno jsem si zapsala

To jméno jsem si pro jistotu zapsala, abych ho pak správně manželovi tlumočila. Můj životní partner se vrátil druhý den a já si nejprve na tu krátkou, podivnou návštěvu nevzpomněla.

Až když už jsme byli po večeři a seděli jsme v obýváku u televize, vybavil se mi ten zdvořilý pán v montérkách, a tak jsem pozdrav se zpožděním vyřídila.

Bývalý kolega a kamarád

Manžel ihned věděl, o koho se jedná. Řekl, že je to jeho bývalý kolega a kamarád z dob, kdy ještě pracoval u stavební firmy. Podivil se, co tady dělal a jak ho vlastně našel. Odpověděla jsem, že nevím, že jediné, co chtěl, bylo, abych mu vyřídila jeho pozdrav. Dál už jsme to pak neřešili.

Jeden den

Druhý den přišel manžel domů rozrušený. Znovu se mě vyptával na návštěvu toho Honzy. Nechápala jsem proč. Vysvětlil mi, že jeho kamarád den před tím, než jsem ho viděla za dveřmi, spadl z lešení a zabil se.

Manžel mě podezříval, že jsem se spletla v datu, já zase jeho, že je to nějaký šibeniční humor. Bohužel nebyl.

Přišel se rozloučit jeho duch?

Týden nato jsem se s manželem dokonce účastnila pohřbu jeho bývalého kamaráda a kolegy. Mráz mi přejížděl po zádech při pohledu na fotografii u rakve. Byl na ní totiž tentýž muž, co se to odpoledne objevil u našich dveří.

Přišla se onoho dne snad jeho duše rozloučit se starým přítelem? Raději o tom nechci přemýšlet, ale jiné vysvětlení mě nenapadá. Když si ale uvědomím, že jsem toho odpoledne mluvila možná s duchem, moc do smíchu mi není…

Tamara V. (60), Praha

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.