Domů     Vlastní sestry se docela bojím
Vlastní sestry se docela bojím

Zuzana mě nesnášela už v dětství. I když tehdy jsem si to nemyslela. Dnes se jí ale doopravdy bojím.

Z kastlíku na chodbě jsem vyndala dopis, který mi dnes přišel. Na obálce stálo mé jméno a já hned poznala to písmo. Nešlo zapomenout, bylo to písmo Zuzany, mé sestry. Nechtěla jsem to číst, celá jsem se roztřásla, ale zvědavost mi nedala. Už delší dobu byl klid.

Co má zase za lubem, napadlo mě a roztrhla jsem netrpělivě obálku. Byl tam jen malý kousek papíru a na něm stálo „Počkám si, až zase budeš šťastná, a pak přijdu“. Nic víc, nic míň. Celá jsem se rozklepala. Tak ono to ještě neskončilo a asi nikdy neskončí, dokud budu naživu.

Už tehdy mi ubližovala

Když jsem se narodila, bylo sestře sedm a nastoupila právě do druhé třídy. Maminka mi později vyprávěla, jak byla tehdy nadšená, že se jí narodila sestřička, a všem se se mnou chlubila. Vše se ale začalo brzy měnit.

I když já si to vlastně tehdy vůbec neuvědomovala. Moje starší sestra pro mě byla vzor, ochránce, respektovala jsem ji. Byla jsem hrozně naivní a říkala si, že jsme prima kamarádky.

Dělala mi samé naschvály

Ve skutečnosti už tehdy na mě začala být zlá. Brala mi hračky a schovávala mi je, jejích věcí jsem se nesměla ani dotknout. Často mě nechtěla vůbec pustit do našeho společného dětského pokoje, kde se zavírala.

A já pak dlouhé minuty stála za dveřmi, než to vyřešila máma. Ale ona vlastně nic neřešila. Naše máma v tom viděla jen neškodné sesterské škádlení a nevěnovala tomu žádnou zvláštní pozornost.

Za zavřenými dveřmi

Nejhorší chvíle jsem ale prožívala, když mě měla sestra hlídat a byly jsme spolu samy doma. Byly to pro mě, pěti, šestiletou holku chvíle plné hrůzy a zoufalství.

Zuzana mě zavírala do skříní, mučila mě lechtáním, a když jsem se z toho počůrala, nadávala mi, že jsem čuně. Také mi ničila hračky, panenkám ulamovala ruce a nohy.

Jenže tohle zůstalo celý život jen mezi námi. Našim jsem žalovat nemohla, protože jsem se své sestry začala bát. A to, že z ní mám strach, dělalo Zuzaně moc dobře. Bavila se mým zoufalstvím. A tak už to zůstalo napořád.

Konečně jsem si trochu vydechla

Mlčela jsem, trpěla a snažila se neprovokovat. Když mi bylo třináct, sestra se odstěhovala ke svému příteli a já doufala, že budu mít konečně pokoj. Chvíli to tak fungovalo. Pak jsem také odešla z domu na studia.

Konečně jsem začala normálně žít, bez šikany a strachu. Bylo to pro mě ale těžké. Rány z dětství zůstávaly a já byla nedůvěřivá a stále vylekaná.

Byl to oddechový čas

Naštěstí se sestrou jsme se v té době moc nevídaly. Jedině na rodinných sešlostech. A tam jsem se snažila jí vyhýbat a ignorovat její rýpavé poznámky na mou adresu. Matka mi to vyčítala a nechápala, že se k sestře chovám tak ošklivě.

Jsme přece sestry a Zuzanka by si se mnou ráda popovídala. Takový paradox, který jsem jí nemohla vyvrátit.

Měla jsem prima rodinu

Na vysoké škole jsem se seznámila s Petrem a po promoci jsme se vzali. Brzy se nám narodila Anička, krásná holčička. Petr byl prima táta i manžel. Taková naše malá, pohodová rodinka. Zdálo se, že budu konečně v životě doopravdy šťastná.

Potřebovala by léčbu

Zapomněla jsem však na to, že mám sestru, která mě šťastnou prostě vidět nechce. Už jsem byla dospělá a pochopila jsem, že ona nesnese, aby někdo jiný byl šťastný a dařilo se mu, když jí to zrovna nevychází.

Už tehdy jsem pochopila, že Zuzana potřebuje odbornou pomoc, že není psychicky úplně v pořádku. Když jsem se ale o tom pokusila mluvit s matkou, byl oheň na střeše. Nemohla jsem tedy nic dělat.

Znovu přišlo velké peklo

Bohužel jsme v té době bydlely ve stejném městě, a tak mě moje drahá sestřička začala v širokém okolí pomlouvat. Když zemřeli naši rodiče, rozjela svou kampaň proti mně naplno.

Vykládala lidem, jak se k ní chovám cize, jak jí ubližuju, jak jsem ji odepsala, ani neteř k ní nesmí.

Jedna pomluva za druhou

Pak přišla s tím, že jsem si od ní půjčila hodně peněz a nevrátila jí je. A teď prý tu půjčku zapírám. Někdo jí věřil, někdo pochyboval. Mezi těmi, co uvěřili, byl bohužel můj šéf, který se mě při první reorganizaci taktně zbavil.

Přišla jsem tak o práci, kterou jsem měla moc ráda, a na chvíli byl od sestry klid.

Když mě ale přijali na nové, ještě lepší místo, začalo vše nanovo. Rozjela další kolo pomluv. Připravila mě tak i o zbytek mých přátel. Byla jsem neustále zoufalá a podrážděná, a to se samozřejmě začalo odrážet i na mém rodinném životě.

Utíkali jsme zbytečně

Nakonec jsme se s manželem dohodli, že se raději přestěhujeme, abychom sestru neměli neustále na očích. Našli jsme si práci, bydlení a zmizeli Zuzaně z očí. Bylo to komplikované, ale nakonec jsme to zvládli.

Dcera už dospěla a odešla z domova. Bohužel všechny ty změny našemu manželství příliš neprospěly. Petr si našel milenku a nakonec jsme se rozvedli. Díky tomu mám pokoj také od sestry. Její chorá mysl je v klidu, protože já jsem nešťastná. A to je to, o co jí jde.

Veronika T. (54), Opava

reklama
Související články
23.5.2024
Mateřská láska je od počátku věků tím nejpevnějším poutem. Vypiplat z dítěte muže a pak ho muset přenechat nějaké jiné, to může být pro matku skoro k nepřežití. Manžel se upil, když byly synovi, mému milovanému Adámkovi, tři roky. V té době se ze mě stala tvrdá ženská, pochopila jsem, že se se mnou život mazlit nebude a že co si nevydupu ze země, to nebudu mít. Na lásku jsem už nevěřila. S manž
18.5.2024
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou Danou. Měla jsem
17.5.2024
Můj syn byl vždycky samotář, seznamování s lidmi nebylo nic pro něj. Už jsem se bála, že si žádnou nevěstu nenajde. Tu pravou potkal až ve čtyřiceti. Náš syn Fanoušek byl vymodlené dítě. Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu a už jsme se s manželem báli, že se potomka snad nikdy nedočkáme. Když se František narodil, byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Viděli jsme se v něm a zahrnovali ho
15.5.2024
Chodí nafintěná a jen se tahá s chlapy. Bere vše! Je jí to jedno. Stydím se za ni a pomluvy už ani nevnímám. Takovou potupu jsem si od vlastní dcery nezasloužila! Už je to pár let, co jsem vzdala marné pokusy jí nějak domluvit. Nebo zjistit příčinu jejího, pro mě naprosto nepochopitelného chování. Občas mám pocit, že se ta nešťastná holka snad zbláznila. Začalo to úplně nevinně, rozchodem s jej
14.5.2024
Mám snad tu nejhorší švagrovou na světě! Je na mě vysazená už od začátku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mě můj muž nezastane. Když jsem potkala Martina, byla jsem už vdova s dcerou na studiích. Můj manžel tragicky zahynul na cestě z práce. Prostě jednoho rána odjel a už se nám nikdy nevrátil. Naší Kačence bylo v té době osm let. Žily jsme pak mnoho let jen jedna pro druhou a vlastně n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
epochalnisvet.cz
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
Nová lasvegaská dominanta se pyšní hned dvěma světovými rekordy. Předně na světě nenajdete větší kulovitou stavbu a zároveň je fasáda MSG Sphere opatřena největší LED obrazovkou! Displej zabírá úctyhodných 54 000 metrů čtverečních, a tak by do kapsy strčil i pražský Václavák!   K začátkům této unikátní stavby se musíme vrátit do února 2018, kdy
Krémové houbové rizoto
tisicereceptu.cz
Krémové houbové rizoto
Provoňte ho aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián. Ingredience 250 g kulatozrnné rýže 200 g hub, nejlépe hříbků 80 ml bílého vína 100 g másla 30 g šalotky 70 g parmazánu 6 l
Holubího reka nechali vycpat
historyplus.cz
Holubího reka nechali vycpat
Obránci francouzské pevnosti Vaux, střežící přístup k Verdunu, se už dlouho neudrží. „Tohle je naše jediná šance,“ říká velitel a vysílá jejich posledního poštovního holuba es žádostí o pomoc… Nezbývá než doufat, že holub Vaillant poselství doručí. Od 2. června 1916 Němci útočí na opevnění Vaux, střežící severovýchodní přístup k městu Verdunu. Major Sylvain Eugène Raynal (1867–1939) tuší,
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
epochaplus.cz
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
Drogy, sex a rock’n’roll. Život Janis Joplin, legendární zpěvačky s nakřáplým hlasem, která se stala ikonou hippies a symbolem ženské svobody, byl plný vášně, excesů a tragického konce v pouhých 27 letech.   Hudební svět ještě nestihl smířit se ztrátou Jimiho Hendrixe, a už 4. října 1970 truchlí znovu. Na předávkování drogami umírá v prokletém věku
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
21stoleti.cz
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
Nový článek Michaliny Kazek a Lenky Chodákové z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily, který vyšel v prestižním časopise Plos Biology, ukazuje, jak důležité je pro organismy nastavi
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
nasehvezdy.cz
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
Zpěvačka Ewa Farna (30) je na vrcholu kariéry, a tak nechce vynechat ani jedno vystoupení, dokud vyprodává haly. To však znamená, že své tělo rozhodně nešetří. Málo spí a jídlo si koupí tam, kde to z
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
iluxus.cz
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
Společnost Sennheiser dnes oznámila zahájení prodeje nejnovějších plně bezdrátových sluchátek – Sennheiser Accentum True Wireless. Sluchátka vynikají mimořádnou ergonomií, hybridním aktivním potlačení
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
enigmaplus.cz
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
Síť podzemních tunelů a bunkrů pod hlavním městem Německa má především souvislost s obdobími druhé světové války a následné studené války, která rozdělila svět i samotný Berlín. Se zdejším podzemím je
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
nejsemsama.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
skutecnepribehy.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
epochanacestach.cz
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
Zoologická zahrada nebo přesněji Zoopark Chomutov se mezi českými zoo může pochlubit jedním prvenstvím. Je totiž sice jednou z nejmladších, ale současně svou rozlohou 112 hektarů největší českou zoo, téměř dvakrát tak velkou, než je ta pražská. Zakladatel a jeho velký sen Přitom tradice chovu zvířat na stejném místě pochází už z předválečného období. Ve zdejším městském