Zjistila jsem, že moje matka má milence. A co je ještě horší, tím mužem je otec mého muže, můj tchán. Nemohu se s tím nijak srovnat.

Byli jsme vždy normální rodina. Rodiče se měli rádi, občas se hádali, když hodně, tak jsme s bráchou trnuli, jestli se třeba nerozvedou. Oba jsme měli dost kamarádů, kteří pocházeli z rozvedených rodin.

Třeba moje nejlepší kamarádka, ta měla dvě mámy a dva táty, naprosto se vymykala těm ostatním, kteří se neměli zrovna dvakrát dobře.

Ona se naopak ve škole chlubila, že se mámy i tátové předhánějí v tom, kdo jí dá víc dárků, kdo ji vezme k moři, a tak podobně. Ano, jí jsem záviděla.

Ale na druhou stranu jsem si nedokázala představit, že bych dvakrát do měsíce bydlela jinde, jednou s jednou mámou a druhým tátou a podruhé s tátou a další mámou.

Sex a rodiče?

Asi jako každé dítě jsem své rodiče brala jako dva bezpohlavní jedince. Byli to táta s mámou, a že by měli mezi sebou sex, mě v životě nenapadlo. Co nám vysvětlili, bylo, že se rodiče taky občas musejí pohádat, aby si hodně věcí ujasnili a zase mohli jít dál. Tím nás uklidnili a my v pohodě ve fajn rodině dospěli.

Nejdřív odešel z domova bratr, i když byl o dva roky mladší než já, ve dvaceti se zamiloval, a to tak moc, že se hned musel ženit. A dnes jsou spolu víc než deset let, mají tři děti a pohodovější pár, a vlastně celou rodinku, aby pohledal. Mně to trvalo déle, až do třetice jsem poznala svého muže, ale klape nám to.

Rozdílné povahy

Když jsme s bratrem odešli z domova, rodiče se těšili, že budou mít čas jen sami na sebe, jako za svobodna. Táta je ale spíš takový kutil a zahrádkář, doma u jeho koníčků mu je nejlíp.

Máma je naopak hodně společenská, ráda by cestovala, chodila do divadel, po výstavách.

Už na naší svatbě bylo znát, jak si moje máma padla do oka s tchánem, který je jí dost podobný, ale jeho žena je spíš starostlivý rodinný typ a ráda hlídá vnoučata.

Ti dva okamžitě našli společnou řeč, a kdyby to nebyli naši rodiče, řekla bych, že to mezi nimi opravdu zajiskřilo. Dnes vím, že jsou milenci.

Náhlá péče

Když jsme jeli na dovolenou, matka se nabídla, že nám bude zalévat kytky. Později jsem se od sousedky dozvěděla, že tam byla třikrát a vždy s mužem, a co hůř, poznala v něm mého tchána! O tom nebylo pochyb.

Že bych měla dobrý pocit, že má máma milence, to se tedy rozhodně říct nedalo. Ale proč zrovna jeho? Je to sice moje matka, a i ona má právo na svůj život. Styděla bych se to s ní ale probírat.

„Myslím, že má máma milence a vodí si ho k nám,“ řekla jsem manželovi jednou večer. Ten se jen zasmál a řekl, ať to neřeším. Neměla jsem odvahu to s ním dál rozebírat a sdělit mu, že oním milence je jeho otec. Ale sama se s tím neumím srovnat a nevím, co dál…

Pavla N. (53), Trutnov