Domů     Manžela jsem našla i s kily navíc
Manžela jsem našla i s kily navíc
3 minuty čtení

V naší rodině se prostě dobře jedlo.„Pojďme si osladit život,“ říkávala moje máma a vrhala se ke špajzce.

Rodinnou tloušťku komentovali moji rodiče s humorem. Táta tvrdil, že nám ty kilogramy sluší, máma dodávala: „No, jen ať všichni vidí, že se máme dobře!“ Jako malá jsem se tomu spokojeně smála, později mě smích přešel.

Děti na mě volaly buřtíku. Rodiče radili, ať si z hloupého posměchu nic nedělám, neboť posměváčci jsou zakomplexovaní chudáci. Jenže já byla chudák taky, zejména pak v době dospívání.

Kluci se o mě nezajímali

Dobře jsem si všimla, že mnohé moje spolužačky už mají svoje obdivovatele. Za mnou se kluci trousili, jen když si zapomněli svačinu, neboť měli jistotu, že jim poskytnu něco ze svých nekonečných zásob.

Jinak mě obcházeli a kupili se u třetí lavice u okna, kde seděla Romana, nejhezčí holka ze třídy, krásná a hubená.

Opravdová ženská krása

Doma jsem brečela. „Mami, kluci mě nechtějí,“ svěřovala jsem se, neboť máma byla zároveň i mou nejlepší kamarádkou. „Protože jsou hloupí,“ ubezpečila mě. „Moc hledí na to, jak holky vypadají. Najdou si třeba i protivnou, hlavně když je bůhvíjak hezká.

Až zmoudří a pochopí, že v životě jsou důležité úplně jiné věci než štíhlost, budou na tebe stát frontu.“ Táta bodře dodával: „Na základní škole kluci ještě nechápou, co je to opravdová ženská krása.“ A když se chystal barvitě ji popisovat, máma sykla: „Proboha, Franto, mlč.“

V pokojíčku s panenkami

Čekala jsem, tedy myslím, docela trpělivě, až kluci pochopí, co je to ta opravdová ženská krása, a začnou si vážit také toho, že vůbec nejsem protivná a mám kamarádskou povahu. Nejenže se to nestalo na základce, ale ani na střední škole. Vypadalo to, že se moji rodiče krutě zmýlili.

A tak jsem zůstala na krku našim. Ještě ve dvaatřiceti jsem bydlela ve svém dětském pokojíčku s panenkami a plyšovými medvídky! Bylo mi tam dobře, ale v hloubi duše jsem samozřejmě věděla, že to není tak docela v pořádku.

Zhubla jsem díky tancování

Tehdy chodil k nám domů tátův kolega Aleš, hráli spolu šachy. Aleš byl prima, a hlavně svobodný! Sice o něco starší než já, ale to jsem mu velkoryse odpustila. Poprvé v životě jsem se vydala jinou cestou, než radili rodiče.

Odmítla jsem máminu stravu, mimochodem báječnou, a začala běhat a také navštěvovat taneční hodiny pro starší. Nevadilo, že tam bylo málo chlapů, a tak jsem musela tančit s jednou penzistkou. Zabralo to!

Zhubla jsem, Aleš si mě vzal a všem, kteří říkali „Ta holka se nevdá“, spadly brady.

Adéla K. (51), Jablonec nad Nisou

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud