Domů     Bouřka už není moje oblíbená podívaná
Bouřka už není moje oblíbená podívaná
3 minuty čtení

Celý život jsem byla typická Divá Bára, která se ničeho nebála. Ani blesky a hromy mi nevadily. Spíše naopak. Teď je všechno jinak.

Byla jsem vesnické dítě, v podstatě ze samoty, a měla jsem pro strach uděláno. Klidnou mě nechávali i divočáci, kteří se kolem našeho statku procházeli, a to i v době, kdy jsou obzvlášť nebezpeční a agresivní – když mají mladé.

Nejvíce ze všeho mě fascinovala bouřka. Jakmile se zatáhlo a začalo se blýskat, já se radovala. Zatímco moje babička zapalovala hromničku a jiné děti zalézaly pod peřinu, já stála ve dveřích domu a těšila se.

Ten vzduch!

Jakmile se zvedl vítr, někdy jsem v něm i radostně tančila po zahradě, než mě matka zahnala domů. To jsem pak seděla u okna přilepená tváří na skle a dychtivě číhala na blesky.

Otec mi v takových chvílích říkal Divá Báro. Jak čas šel, já se vdala a měla děti, hodně se změnilo – jen moje láska k bouřkám zůstala. Zejména v letních vedrech jsem je vyhlížela, protože se po nich pročistil vzduch a lépe se dýchalo.

Ještě v sedmdesáti se dalo říct, že jsem byla docela zdravá ženská. Jen mě bolela trochu kolena, měla jsem vyšší tlak a mírnou cukrovku.

Srdce mě zradilo

Ráda jsem cestovala, chodila na houby, věnovala se vnoučatům a dováděla s nimi celé léto. Když mi najednou zjistili problémy se srdcem, byla jsem tím zaskočená. Bylo to tak vážné, že jsem dostala umělou chlopeň a nakonec i kardiostimulátor.

To se člověku už nežije úplně svobodně a radostně. Přesto jsem byla i nadále beznadějný optimista. V loňském roce v létě se ale stalo něco, co mě opravdu vyděsilo. Proto také svůj příběh píšu, abych jím varovala další, komu hapruje srdíčko. Bylo nesnesitelné dusno a blížila se bouřka.

Těšila jsem se, že po ní mi bude líp! Usadila jsem se proti oknu v očekávání mého oblíbeného nebeského divadla. S potěšením jsem zahlédla několik blesků, které byly podle burácení hromu ještě poměrně daleko. Bouřka se blížila rychle. A pak to přišlo.

Blesk a vzápětí rána až se země zatřásla někde velice blízko. Najednou se se mnou zhoupl svět. Cítila jsem, jak se propadám kamsi hluboko, přestala jsem cítil ruce, nohy, tělo, v hlavě bylo najednou tak ticho.

A pak najednou rána v hrudi, celým tělem mi proběhl elektrický výboj a já se zachvěla.

Poté zase to propadání do neznáma, po kterém následovala další prudká rána v prsou. Pochopila jsem, že se mi nejspíš tím obrovským elektrickým výbojem blesku zastavilo srdce a kardiostimulátor se je snaží „nahodit“. Tak to je konec, říkala jsem si.

Záchrana

Pak se ale zjevil nade mnou můj vnuk. Jak jsem se dozvěděla, měl nutkavou touhu odskočit si z práce podívat se na babičku. Zapracovala intuice, nebo telepatie? Přišel v pravou chvíli, aby stihl zavolat pomoc, a ta přijela včas.

Od té doby už vím, že pro mě bouřka už neznamená radost, ale smrtelné nebezpečí. Už se neraduji a netěším, když se blíží černé mraky a v dáli burácí hrom.

Olga (81), Ústí nad Labem

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může