Domů     Naši noví sousedi nám ukradli auto!
Naši noví sousedi nám ukradli auto!
5 minut čtení

Když jsme si s manželem při odchodu do důchodu koupili skoro nové auto, nemohli jsme se na něj vynadívat. Dlouho jsme na něj šetřili a bylo nám jasné, že je naše poslední.

Vychovali jsme dvě dcery, které měl můj muž z prvního manželství. Jeho žena bohužel zemřela při automobilové nehodě, když holkám byly dva a čtyři roky. Tonda tak zůstal s holkami sám.

Když spolu jedno léto trávili v kempu u Orlíku, shodou okolností jsme tam měli volejbalové soustředění, a tak jsme se seznámili. Jiskra hned přeskočila. Bylo mi už osmatřicet a věděla jsem, že děti mít nemohu. Tonda pro mě i s dcerami byl požehnáním.

Holky jsme zabezpečili

Netrvalo dlouho, a já se za ním a za holkami přestěhovala do Prahy. I když jsem z toho napřed měla strach, do rodinného života jsem zapadla úplně bez problémů a starost o holky zvládala, jako by to byly mé vlastní.

„Ty jsi jako naše maminka,“ řekly mi jednou, když jsem dočetla pohádku, a mně vyhrkly slzy.

Náš život pak běžel rychleji, než bychom si všichni přáli. Holky se nám odstěhovaly, my je finančně zabezpečili, aby měly snazší start do života, a my s Tondou zůstali sami.

Protože jsme rádi jezdili po výletech, rozhodli jsme se pro zánovní auto, aby nám už do smrti vydrželo!

Těšili jsme se na výlety

Museli jsme si nechat nějakou rezervu na účtu pro případ, že by nás potkala nemoc nebo něco horšího. A tak jsme si vybrali auto, které bylo předváděcí a mělo najeto jen asi šest tisíc kilometrů. Mělo takovou zvláštní červenou barvu. Vybrali jsme si nápadnou, aby nás bylo na silnici dobře vidět.

Přece jen dnes ti mladí jezdí jako blázni a my už se s mužem raději kocháme. „Příští týden se pojedeme podívat na Zvíkov a také se tam vykoupeme,“ řekl manžel, když vtom se ozval u dveří zvonek.

Na chodbě stáli naši mladí sousedé, kteří si chtěli jen půjčit od manžela vrtačku, jak byli zvyklí.

Manžel se chtěl pochlubit

Hned jsme je nadšeně pozvali dál a z okna jim ukazovali náš nový poklad. Ota hned manžela nadšeně uprosil, aby jim poskytl předváděcí jízdu. A tak jsme se jako blázni všichni nasoukali do našeho nového pokladu a manžel nás vozil po sídlišti. Ota projevoval nadšení a vše hned zkoumal.

„No, to je tedy fáro, Antoníne, to vám povím!“ chválil manželovu chloubu. Po předváděcí jízdě jsme se všichni rozešli do svých příbytků, mladí odpochodovali s naší vrtačkou v ruce. Šli jsme spát spokojení po příjemně stráveném večeru.

Auto bylo pryč

To ráno bych ale nikomu nepřála. První, co jsme dělali od té doby, co jsme měli nový vůz, bylo to, že jsme si jej šli zkontrolovat z okna. Ten šok bych nikomu nepřála. Místo, kde jsme večer zaparkovali, bylo prázdné. Štípali jsme se navzájem, jestli se nám to nezdá, ale opravdu bylo auto fuč.

Museli jsme jít nahlásit krádež. Tam nás moc neuklidnili, protože nám vysvětlili, že je jen malé procento aut, která se najdou. Samozřejmě jsme oba naši ztrátu obrečeli, protože auto nebylo pojištěné. Svého muže jsem snad viděla brečet poprvé v životě.

Našla jsem si ho

Ovšem to, co se stalo později, je až neuvěřitelné. Hned další týden jsem musela do centra. Když jsem vystoupila na Můstku a řítila jsem se do Vodičkovy ulice, málem jsem upadla. Před zastávkou tramvaje tam u chodníku stálo naše auto! Byla jsem si tím jistá, i když mělo jinou značku.

Při koupi nám totiž dali slevu, protože na předním blatníku byl škrábanec od podběhu až nahoru. Tohle auto ho mělo a bylo to prostě ono. „Našla jsem naše auto a jsem si jistá, že to je ono!“ volala jsem ihned na policii. Tam mě ovšem zpražili. Pokud má auto jinou značku, nemohou nic dělat!

Poznala jsem zloděje!

Odhodlaná nedat se jsem si sedla do cukrárny s výhledem na auto a volala manželovi, ať přijede. V tu chvíli přišel k autu mladík, nasedl a odjel. K mému úžasu jsem v něm poznala našeho souseda! Nevěděla jsem, co dělat, protože jsem ho nestihla vyfotit.

„Nikam nechoď, sejdeme se doma!“ zavolala jsem překvapenému muži a spěchala za ním. Hned jsem mu vše vyklopila a spolu jsme se rozhodli, že za sousedy zajdeme. Stalo se, co jsme tak trochu čekali.

Nikdo neotevřel, ani ten den, ani další a na konci týdne se na chodbě objevil majitel bytu. „Mladí mi poslali jen zprávu, že se stěhují do ciziny,“ sdělil nám suše. „Odjeli naším autem i s naší vrtačkou,“ vysvětlili jsme mu my.

Vše jsme sice nahlásili, auto nám to už ale nevrátilo. Bůh ví, kde skončilo…

Ivana Z. (65), Zbraslav

Související články
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
5 minut čtení
Bylo zářijové ráno, mlha se líně válela mezi domy a mně bylo šest. První školní den. A tehdy jsem ji potkala. Měla jsem novou aktovku, byla cítit takovým tím umělým textilem. Uvnitř jsem měla penál, tužky, pastelky, zkrátka vše, co prvňák nepotřebuje, ale musí se tím pochlubit. Maminka mi před školou upravila culíky, ale ruce se jí trochu třásly. Možná víc než mně. Byl to nový život. Éra, kt
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sladký dort s karamelem
nejsemsama.cz
Sladký dort s karamelem
Suroviny: Na korpus: 200 g máslových sušenek 100 g másla Na karamel: 1 plechovka karamelového kondenzovaného mléka 2 lžíce másla Na krém: 250 g smetany ke šlehání 250 g mascarpone 2 lžíce moučkového cukru ½ lžičky vanilkového extraktu 3 banány Postup: Sušenky rozdrťte v mixéru na jemný prášek, smíchejte je s rozpuštěným máslem a natlačte
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
historyplus.cz
Rok 5 císařů: Dražila se během něj vláda nad Římem?
Z hradeb pretoriánského tábora se do Věčného města nese zvučná výzva. „Císařský titul je na prodej!“ křičí hlásný. Pretoriáni, tedy osobní strážci panovníka, svrhli císaře a hledají jiného. „Moc bude svěřena tomu, kdo nabídne nejvíc,“ dodává hlásný. Píše se rok 193 a v Římě se dějí neslýchané věci – mimo jiné dojde i na licitování
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
21stoleti.cz
Přes 1200 mrtvých vojáků skrývala zem u Břevnovského kláštera
Břevnovský klášter v Praze patří k významným českým památkám. To je známá věc. Ne každý ale ví, že nejstarší český mužský klášter, založený v roce 993, má temné tajemství. Respektive má ho pozemek za
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
nasehvezdy.cz
Má Brzobohatý tajné kávičky s kráskami?
Tohle o nerozlučné lásce moc nesvědčí! Na akcích v noblesním oděvu herec z Inkognita Ondřej Brzobohatý (42) a moderátorka Daniela Brzobohatá (46) vypadají jako dokonalý pár, speciálně on pak jako prav
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém s brambory
tisicereceptu.cz
Chřestový krém s brambory
Smetanová polévka ze zeleného chřestu a brambor je velmi jemná a chutná. Suroviny na 6 porcí 500 g brambor 1 lžička soli 500 g zeleného chřestu 300 ml smetany na vaření 1,3 l vody 4 lžíce h
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
epochaplus.cz
Hlídací pes demokracie: Semyour Hers
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí. Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1973) dostane od svého známého zajímavý tip, neváhá
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
enigmaplus.cz
Mumifikovaní tučňáci: Může za jejich osud změna klimatu?
Před dvěma lety Antarktický poloostrov vydal stovky mumifikovaných těl tučňáků. Nález působí zlověstným dojmem. Jako by zvířata v jeden okamžik hromadně uhynula a tento okamžik byl poté zmražen v čase
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
epochalnisvet.cz
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází
Pátek třináctého se stal prokletým!
skutecnepribehy.cz
Pátek třináctého se stal prokletým!
Lidové pověry mi nic neříkaly a nikdy jsem se podle nich neřídila. Pak ale nastal v mém životě jeden den, který všechno změnil. Většina lidí na pověry nevěří. Také jsem k nim dlouhou dobu patřila, dokonce jsem se jim smála. Jednoho dne mě ale smích přešel. Temné síly se spikly Před několika lety se stalo
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
iluxus.cz
Léto ještě nekončí. Kde si ho nejlépe prodloužíte?
Prázdniny jsou sice u konce, ale příjemné dny ještě ne. A protože jsme si letos opravdu horkého léta příliš neužili, stojí za to prodloužit si ho – tentokrát už bez spalujících veder i davů turistů. P