Domů     Můj syn se nechtěl léčit
Můj syn se nechtěl léčit
2 minuty čtení

Když někdo rezignuje na život, je to strašné. Když ten někdo je váš syn, váš život je také nesnesitelný.

Dodnes jsem se z toho nevzpamatovala. A asi se mi to už nepodaří do konce života. Bez syna už pro mě život nemá cenu. Vždy byl mým sluncem života, kamarádem a velkou oporou. Vše bylo tak krásné a život krásně plynul. Až do té osudové chvíle.

Hodný, chytrý a poctivý

Můj Roman byl vždy ve všem dobrý. Ve škole, ve sportu, v rodině. Nejprve jsme ho vychovávali my s manželem. Pak jsme syna vypustili do světa. A když jsme trochu zestárli, začal se zase pečlivě starat on o nás.

Zejména můj manžel, který byl stále nemocnější, to moc potřeboval. Roman byl trpělivý a šikovný ošetřovatel a vydržel to se mnou až do poslední tátovy chvíle.

Měl prima rodinu

Když se oženil a měl dvě děti, nezbývalo mu tolik volného času. Přesto za mnou pravidelně chodil, nakoupil, pomohl. Jindy mě zase pozval k sobě domů a pak mi zase dal pohlídat vnučky. Byl to takový hezký, celkem bezstarostný život plný veselí a radosti.

Neuvěřitelný šok

Když mi zavolali, že syn je v nemocnici, ještě jsem nic nechápala. Krutá realita mě ale doslova srazila k zemi. Omdlela jsem přímo na chodbě nemocnice před operačním sálem. Když jsem se probudila, Romana ještě operovali.

Co se vlastně stalo? Můj syn jel ráno ve vlaku, který po srážce s jiným vlakem vykolejil. Bylo to velké vlakové neštěstí. Syn vypadl oknem z vagónu a vlak mu přejel obě nohy. Museli mu je amputovat.

Nechtěl se s tím nikdy smířit

Torzo Romana bez nohou na vozíku děsilo všechny lidi kolem. Bohužel se nezměnil jen tělesný vzhled syna, ale i on sám. Uzavřel se do sebe a nechtěl cokoli dělat pro zlepšení svého stavu. Když se mu dal do zbytku jedné nohy zánět, odmítl se léčit.

Doslova se nám rozkládal před očima, na léčení nepřistoupil a zemřel. Nikdo a nic na světě ho nedokázalo přesvědčit, aby se léčil. Prostě to vzdal.

Šárka M. (56), Hradec Králové

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud