Domů     Dlouho jsem čekala na lásku
Dlouho jsem čekala na lásku
5 minut čtení

Studium a kariéra pro mě byly vždy důležitější než manželství a rodina. Obávala jsem se ztráty svobody a nechtěla se nikomu podřizovat. Když jsem začala toužit po dětech a manželovi, bylo už téměř pozdě!

Už na střední škole básnily spolužačky o svatbě, rodině a dětech. Jako by neměly nic jiného v hlavě! Vůbec jsem nechápala, proč se chtějí vázat a někomu otročit. Ani na vysoké škole to nebylo o mnoho jiné.

Bylo nás jen pár děvčat, co plánovaly nějakou kariéru. Ale i tak jsem se cítila jako nějaká bílá vrána. Jako by všechny výhody spojené s vysokým postavením byly doménou mužů a ženské patřily jen k plotně.

Špatná pověst

Občas jsem si připadala jako ve středověku. I můj vyučující profesor, ověnčený mnoha tituly, bral jako samozřejmost, že mu budu nosit kafe a chodit pro svačinu. Nedalo mi mnoho práce i takovou kapacitu, jakou on bezesporu byl, odkázat do příslušných mezí. Časem jsem získala pověst bezohledné kariéristky, co jde přes mrtvoly.

Přitahoval mě

Nebylo tomu tak, jen pro mě prostě rodina nebyla tím nejdůležitějším v životě! Přesto mi cestu zcela nečekaně zkřížila láska. Byl mladší než já a nebyl to žádný vzdělanec. Takový naivní mladíček. Nemohla jsem si pomoct, hrozně mě přitahoval. Neuplynul ani měsíc a už u mě bydlel.

Užíval si luxusu, na který jsem si vydělala poctivou a tvrdou prací. „Kdy si pořídíme miminko?“ ptal se snad denně a já mu odpovídala vždycky stejně: „Teď rozhodně ne!“ Byl nespokojený a potom už i naštvaný. Chtěl zůstat na mateřské.

Musela jsem se s ním rozejít

Chtěl se starat o domácnost. Krvácelo mi srdce, když jsem se s ním rozešla. Stačila jedna velká hádka a šel. Vyměnila jsem zámky a zařekla se, že žádného mužského už nechci ani vidět! S vervou sobě vlastní jsem se znovu vrhla do budování kariéry.

Další stupínek

Vystudovala jsem druhou vysokou školu a absolvovala několik stáží v cizině. Plynně jsem se dohovořila třemi jazyky. Měla jsem všechno, ale spokojenost ne. Jako by mi stále něco chybělo a já nevěděla, co…

Váhala jsem

Pozvánku na třídní sraz jsem ani nedočetla. „Kdo by se s těmi vesnickými tupci bavil!“ pomyslela jsem si, ale večer, při studiu nějaké směrnice, se mi vrátily vzpomínky na školní roky. Jak jsme se honili po zahradě a jak jsme házeli z okna pytlíčky s mlékem. Jak jsme se pořád smáli a jak jsme natřeli třídnímu učiteli židli medem.

Tak půjdu

Ani jsem si nevšimla, že mi po tváři teče slza. Nakonec jsem pozvánku vyndala z koše na odpadky a rozhodla se, že půjdu. Vzala jsem si ty nejhezčí šaty a pečlivě se nalíčila. Na svých čtyřiačtyřicet jsem rozhodně nevypadala. Nepřibrala jsem ani deko a vrásky, díky drahé kosmetice, téměř neznala.

Nikoho jsem nepoznávala

Přivítala mě horda neznámých lidí. Nepoznávala jsem téměř nikoho. Většina holek ztloustla a klukům se už dělala pleš. Za pivní pupíky se nestyděli! Všichni se smáli a díky zkonzumovanému alkoholu už byli pořádně v náladě. „Jé, Kačko, jsi to ty?

Vůbec ses nezměnila!“ řekla mi jakási matróna, v níž jsem až asi na třetí pohled poznala svoji spolužačku Mílu.

Líbil se mi kdysi

Hned mi cpala před oči fotky svých tří ratolestí, a dokonce i vnoučete. Uvědomila jsem si, jak mě vidí. Jako opuštěnou a nespokojenou kariéristku, jakou jsem bezesporu byla! Než jsem se stihla začít litovat, poklepal mi na rameno nějaký muž.

Žádný krasavec, ale přitažlivý a charismatický. Pavel! Měl stále stejně vlídné hnědé oči s vějířky vrásek od smíchu. Krásně bílé zuby a moc hezkou košili. Rozhovor s ním plynul tak, jako bychom se viděli naposledy včera.

Změnil se

„Svého podnikání jsem zanechal. Myslím, že právě včas. Firmu jsem prodal a odstěhoval se nedaleko odtud. Koupil jsem statek. Konečně si žiju po svém a ne tak, jak se ode mě očekávalo!“ řekl jakoby nic a nabídl mi rámě. Šli jsme se projít na vzduch.

Pavel byl pro mě něco jako zjevení. Mluvil mi z duše a říkal to, na co já jsem si ani netroufla pomyslet. „Jen mě mrzí, že jsem nestihl založit rodinu. Tady už mají všichni děti, nebo dokonce vnoučata a já nemám nic. Jen majetek!“ povzdychl si.

Jsme šťastní

„Ani já nemám nic, jen kariéru…“ povzdychla jsem si také, jakoby na oplátku. Toho večera jsme se poprvé políbili. „Víš, že ses mi líbila už na základce?“ zeptal se mě jednou, když jsme společně seděli u krbu a mlčky pozorovali hořící polena.

Láskyplně mě pohladil po mém těhotenském bříšku. Čekali jsme holčičku, byli jsme spolu necelý rok. Já na jeho vyznání neodpověděla, jen pokrčila rameny. I on se mi odjakživa líbil, ale to nemusel vědět. Aby mi nezpychnul!

Kateřina B. (55), Hradec Králové

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do