Domů     Sestra mě zradila, ale pomůžu
Sestra mě zradila, ale pomůžu
5 minut čtení

Neviděly jsme se téměř třicet let, když mi zavolala s prosbou o pomoc. Nechtělo se mi, ale nejsem bezcitná. Svědomí mi nedovolilo jí neulevit v její těžké nemoci!

Je to naše sluníčko, říkala vždycky maminka, když pohlédla do kočárku. Krásná holčička se zlatavými vlásky a kudrnami se na všechny líbezně usmívala. Kdo by ji nemiloval? Mně už bylo skoro osm let, když se našim narodila.

Miláčkem všech v rodině

Okamžitě si získala srdce všech! Já byla vždycky až ta druhá, přestože prvorozená. Když byla moje roztomilá sestřička v pubertě, začalo mi opravdové peklo. Brala mi věci ze skříně, kradla našetřené peníze. Lhala a vymlouvala se. Nejhorší na tom bylo, že mi nikdo nevěřil.

„Naše Hanička a krást?“ divila se mamka a jen nedůvěřivě kroutila hlavou. S tátou se už vůbec nedalo bavit. Co udělala Hana, bylo pro něj svaté! Nebylo divu, že jsem se snažila co nejdřív dostat z domu. Vzala jsem si prvního kluka, na kterého jsem natrefila.

Ne že bych nebyla zamilovaná, ale se svatbou bych asi tolik nepospíchala, být v jiné situaci. Takhle jsem se po půl roce vdala a odstěhovala za ním do jiného města. Jenže, ani to nebylo správné řešení.

Obelhali mě oba

Měli jsme se tenkrát odstěhovat dál, nejlépe na druhý konec naší vlasti! Hanka nás totiž začala jezdit navštěvovat. Byla jako med, a dokonce mi zpočátku pomáhala se synkem, který se nám záhy po svatbě narodil.

Říkala jsem si naivně, že se moje sestra změnila, dospěla! Jenže opak byl pravdou. Hanka dostala zálusk na mého manžela. Byl hezký a chytrý. Kdo by o něho nestál? Nic špatného mě nenapadlo, když začali s mojí sestrou jezdit s kočárkem ve dvou. „Vyspi se trošku, Klárko, vždyť k němu každou noc několikrát vstáváš.

Zasloužíš si chvilku klidu,“ říkával mi starostlivě. Jednou, při úklidu ve spíži, jsem zaslechla rozhovor manžela s mojí sestrou. Nevěděli o mně, dveře od komory byly jen pootevřené. Ani se nesnažili něco tajit.

„Ano, máš pravdu, milujeme se!“ přiznal manžel a Hanka se na mě jen tak vítězoslavně pousmála.

Odvedla mi manžela

Ještě týž den odešli. Spolu a navždy. Už jsem o nich neslyšela! Rodiče se mě nezastali. O sestře mluvili jako o oběti. Prý ji můj muž svedl! Pohádala jsem se s nimi a zůstala úplně sama. Se synem a malými alimenty. Jeho otec ho ani jednou nenavštívil! Uplynulo dlouhých třicet let, než mi sestra zavolala.

Byla těžce nemocná, měla roztroušenou sklerózu. Chtěla po mně peníze, aby získala nějaké lepší bydlení. Bydlela totiž na ubytovně pro ženy. Říká se, že čas zhojí všechny rány, ale u mě tomu tak nebylo. Okamžitě se mi ve vzpomínkách vrátily všechny křivdy.

Okradla moje dítě o otce a mě o manžela. Nikoho jsem si už nikdy nenašla.

Jela jsem za ní nerada

Kvůli synovi, aby nemusel zažívat další trauma. Celou noc jsem se převracela z boku na bok a ujišťovala sama sebe, že na sestřinu prosbu nebudu reagovat. Vždyť to byl pro mě cizí člověk! Vlastně ještě méně, nikdo cizí mi tolik neublížil. Jenže ráno přineslo nové rozhodnutí.

Byla to přece jen moje mladší sestra! A naši, kteří před časem krátce po sobě zemřeli, by si také přáli, abych se o ni postarala. S těžkým srdcem, a vlastně i s trochou nechuti, jsem se vydala sestru navštívit. Už jen cesta za ní byla hrozná. Bydlela daleko od mého bydliště a ten den panovalo studené povětří.

Jako kdyby se proti mně všechno spiklo! Promrzlá a hladová jsem dorazila do cíle. Přivítala mě oprýskaná budova s mřížemi na oknech v přízemí. Nevábná vůně mě hned u dveří vybízela k útěku. Musela jsem sebrat veškerou odvahu, abych vstoupila k sestře do pokoje.

Byla na tom špatně

Ležela nepřikrytá na posteli. Oblečená do tepláků a jakési staré mikiny. Nebýt jejích světlých vlasů a modrých očí, nepoznala bych ji. Stala se z ní úplná troska. Ona mě poznala hned. „Klárko, jsi to ty,“ vydechla a usmála se na mě. Natáhla ruku, aby se mě mohla dotknout.

Vyhrkly mi slzy. Po třiceti letech jsem takové setkání nečekala. Navzdory všemu mi jí bylo tak líto! Vedle postele měla položené dvě francouzské hole. A na nočním stolku několik krabiček léků. Nebylo pochyb, že tentokrát mi nelhala.

Starám se o ni

Byla opravdu nemocná. Aniž bych o tom nějak dlouho přemýšlela, vyhrkla jsem: „Vezmu tě k sobě domů. Tady už tě nenechám!“ A tak se taky stalo. Byla naprosto překvapená, takovou moji reakci ani nečekala. Starám se o sestru, která mi nikdy nic dobrého neudělala.

Měla bych ji mít ráda, ale přiznávám, že to nedokážu. Vše činím jen kvůli ní a také svému svědomí. Přece jen nemůžu být jako kus ledu, když ona je v úzkých. Snad někdy v budoucnu k sobě najdeme cestu!

Klára H. (56), České Budějovice

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do