Domů     Dospělý syn bydlí doma, ale nepřispívá
Dospělý syn bydlí doma, ale nepřispívá
6 minut čtení

Ocitla jsem se bez příjmu, ale synovi si netroufám říct o peníze. Přestože je v práci úspěšným manažerem, celou domácnost financuji sama. Potřebovala bych, aby mi byl oporou.

S manželem jsme se rozvedli před dvanácti lety, našel si mladší. Máme syna, který je dávno dospělý, letos mu bude dvaatřicet. Mám nekonfliktní povahu a bojím se mu cokoli říct. V dětství býval hodný, i když poněkud tvrdohlavý, a to mu zůstalo dodnes.

V práci se mu daří, je manažerem v počítačové firmě. Nikdy neřekl, kolik vydělává, ale myslím, že má slušný příjem. Kupuje si značkové oblečení, potrpí si na kvalitu. Každý den mu připravuji večeři, nakupuji jídlo, aby bylo doma všeho dostatek. Syn mi občas dá nějaký menší obnos, ale většinou zapomene.

Někdy koupí i něco k jídlu, na domácnost však pravidelně nepřispívá. Bydlíme v domku, který vlastníme jen z poloviny, druhou půlku zdědil bratr. Máme každý vlastní vchod, takže si navzájem nepřekážíme.

Přišla jsem o práci

Syn má v podkroví dva pokoje s koupelnou, v jednom bydlí, ve druhém má pracovnu, která vypadá spíš jako skladiště počítačů. Ten druhý pokojík pár let pronajímal nějaké slečně, peníze si ovšem nechával pro sebe. Syn pračku nemá, tak mu peru i prádlo. Mám syna ráda a přeji si, aby byl spokojený.

Před pár měsíci se bohužel vše změnilo. Teď mám strach o budoucnost a nevím, co dál. Dostala jsem v práci znenadání výpověď, což mě úplně odrovnalo. Jsem mírná povaha, přesto, nebo možná právě proto mě kolegyně vyštípaly. Mám rok před důchodem a nemůžu najít nové zaměstnání.

Pracovala jsem celý život ve školství jako vychovatelka v družině. Mám pedagogické vzdělání a myslela jsem si, že už to v poslední práci do důchodu nějak vydržím. Bohužel jsem se přepočítala.

Teď nemohu nic sehnat, všechny školy v okolí mají plno a nikoho nehledají. Ptala jsem se všude, kde se dá.

Naskytlo se mi jen jedno místo, hodinu cesty od domova, ale to ztroskotalo na tom, že neumím s počítačem. Měli tam totiž elektronickou evidenci žáků. Byl to speciální program, kde se zaznamenávaly příchody a odchody a já jsem se bála, že to nebudu umět.

Paradoxem je, že můj syn je počítačový odborník, ale jak pracovat s počítačem mi neukáže.

Kdyby mě naučil alespoň něco, měla bych větší šanci. Samozřejmě základní věci znám, ale běžně používám jen e-mail a nic moc víc jsem dosud nepotřebovala. Pokud mám s počítačem problém, opraví to, ale nic mi nikdy nevysvětlí. Raději se ho už ani neptám.

Jak to všechno zaplatím

Elektřinu, vodu a hlavně vytápění v našem domě, které je z těchto výdajů nejdražší, platím ze svého. Dokud jsem měla stálý příjem ze zaměstnání, i když ne nijak velký, tak jsem všechno utáhla. Žiji skromně, ale skoro nic jsem neušetřila, takže nemám už žádné rezervy.

Synovi si o peníze říct netroufám a stále doufám, že to nebude nutné. Napadlo mě pronajmout ten druhý pokoj v podkroví, kde má syn uskladněné počítače, musel by ho vyklidit, ale to by se mu asi nelíbilo. Tím bych alespoň mohla získat nějaké peníze na pokrytí provozu domu.

Syn toho moc nenamluví, do života se mu nepletu. Teď bych ale potřebovala nějakou oporu, potřebuji překlenout jen jeden rok, než budu mít nárok na důchod. Občas něčím přispěje, nedávno koupil sekačku na trávu, ale trávu na zahradě sekám sama.

Před několika měsíci jsem objednala nová plastová okna, protože máme na domě ještě stará dřevěná, ale to jsem ještě netušila, že přijdu o příjem. Teď na ně nemám peníze.

Před důchodem

Syn přijde z práce, dám mu večeři a pak se odebere nahoru do pokoje. Mluvíme málo, ptám se ho, co mu mám uvařit, nebo jestli nepotřebuje vyžehlit košili. O jeho práci toho moc nevím, občas se zmíní, že byl na pivu s kolegy, nebo že mají školení. Je spíš introvert, počítače jsou mu jak prací, tak i koníčkem.

Občas hraje počítačové hry. Moc se mi nesvěřuje a já nechci vyzvídat. Je mi trapné mu říct, aby mi posílal nějaké peníze na účet pravidelně, každý měsíc. Nemůžu doufat, že ho to samotného napadne. Vždy jsem to byla já, kdo se o všechno postaral.

Spíš jsem se mu vždycky přizpůsobovala a snažila se, aby byl spokojený. Ale teď to na mě všechno padá a potřebuji někoho, kdo se postará, když já nebudu moct. Až mi přiznají důchod, bude to zase jako dřív, ale tento rok potřebuji nějak přežít.

Jak mu to říct?

Vůbec se mi do toho nechce, ale budu to muset probrat se synem a najít nějaké řešení. Bojím se, aby se nerozzlobil, přece jen, je po svém otci, a když se mu něco nelíbí, nemám šanci ho o tom přesvědčit.

Ale je to přece i jeho domov, je třeba, aby si uvědomil, že tady nemusím být navěky a nebudu se o něj pořád starat jako o malého. Dům potřebuje i opravy, ale vždy ho musím hodně přemlouvat, aby se k něčemu odhodlal. Když sedí u počítače, nevidí a neslyší. Jako by ho vůbec nezajímal okolní svět.

Chápu, že se snaží dělat kariéru a vše obětuje své práci, ale když už je úspěšný, měl by se zajímat více o dům a taky o mě, připadá mi, že mě bere jako samozřejmost, že tu vždy budu pro něj a pro jeho pohodlí.

Nechci ho rozčílit, nerada se hádám, ale takhle už to dál nejde.

Snad se mi podaří se synem o tom promluvit a vyřešit to. Sbírám k tomu odvahu, protože už přestávám věřit, že nějakou práci najdu. Všude už dnes chtějí, abych uměla pracovat s počítačem a já si na to netroufám. Vždyť si netroufnu říct ani synovi, aby mě něco naučil.

Ludmila (60), Domažlice

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
V Monopolech se hrálo o svobodu
epochalnisvet.cz
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou