Do tajemného lesa jsme se vydali jen na houby. Před bouřkou jsem se ale schovala ve staré štole. To, co jsem tam potkala, mě k smrti vyděsilo.

S mým přítelem Jiřím jsme se kdysi vydali do bývalého lomu na severu Čech. Bylo to zajímavé místo, o němž mi vyprávěl otec. S kamarády tam zažili v mládí podivný příběh.

Jeden z nich se tam ztratil a dva dny ho hledali. Až se objevil v místní hospodě a vůbec na nic si prý nevzpomínal. Poté ho ale údajně pronásledovaly strašné sny o děsivé příšeře. Měla jsem to za hloupou báchorku.

Strašidelné pověry

Těch se ostatně o lomu vyprávělo hodně. Říkalo se, že ho hlídají duše horníků, kteří zde byli zasypáni. Místní myslivec dokonce viděl ze štoly vyběhnout podivné zvíře. Vypadalo prý jako pes, ale poté se prý postavilo na zadní nohy a běželo po nich.

Už od dětství jsem na to místo byla zvědavá a nemohla jsem se dočkat, až ho s Jiřím navštívíme. Protože jsme oba nadšenými houbaři, zamířili jsme spolu to odpoledne do lesíka nedaleko štoly. Byl to houbařský ráj. Těch hřibů…

V zápalu sběru jsem si ani nevšimla, že se mi Jiří ztratil z dohledu. Rozhlížela jsem se, ale nikde nebyl. Najednou mi došlo, jak zlověstné ticho to místo obklopuje. Jediné, co mi znělo v uších, byl vyplašený tlukot vlastního srdce.

Bouřka udeřila

A pak se to najednou stalo. Záblesk, až jsem uviděla jen obrysy stromů, a pak hrozná rána. V tu chvíli se spustil déšť. Obrovský slejvák. Jediné, co mě napadlo, bylo utíkat do štoly. Tam se ukryju – a určitě tam poběží i Jiří. Proběhla jsem mezi stromy a do bývalé štoly přímo vlétla.

Byla jsem promoklá. Stála jsem u vchodu a vyhlížela přítele. Vtom jsem za sebou uslyšela zlověstné chrčení. Otočila jsem se. Přímo proti mně stálo děsivé stvoření. Vypadalo jako pes, nebo spíše vlk a stálo na zadních nohou. Koukali jsme si zblízka do očí. Nic dál si nepamatuju, svezla jsem se na zem.

Když jsem se probrala, lomcoval se mnou přítel. Křečovitě jsem se ho chytla a chtěla ven. Vyprávěla jsem mu o tom stvoření, ale smál se mi. Nikdy neuvěřil tomu, že jsem ho viděla. Přesně takového tvora, o němž kdysi vyprávěl myslivec. Dodnes jsem šťastná, že mi ta bytost neublížila.

Simona (57), Děčín