Domů     Stěhování mi přineslo štěstí
Stěhování mi přineslo štěstí
4 minuty čtení

Finanční situace po smrti manžela mě přinutila ke stěhování. Měnit rodné město za neznámé kdesi na severu se mi vůbec nechtělo.

Peníze, úspory a všechno kolem jsem nikdy neřešila. Ne že bych nechodila do práce, ale manžel mi odevzdával část výplaty a za zbytek hradil všechny poplatky. Žila jsem si bezstarostně až do jeho náhlé smrti. Starosti kolem našich společných účtů mě dohnaly hned vzápětí.

Do stěhování jsem se nehrnula

Zjistila jsem, že náš pražský byt prostě ze svých příjmů neutáhnu! „Musíš si vyměnit byt za menší,“ radila kamarádka a hned se vrhla na počítač, aby zjistila aktuální situaci na trhu s nemovitostmi, jak učeně svoji činnost nazvala.

Po pár měsících marného hledání mi začaly docházet úspory, kterými bych se dotovala. Nezbývalo než jednat. Stěhovat se mimo moji milovanou Prahu! Ocitla jsem se až v dalekém Ústí nad Labem.

Sehnala jsem byt na celkem hezkém sídlišti v zachovalém paneláku. Byly tady vzrostlé borovice a lidé se na mě tvářili přátelsky. Přesto jsem byla otrávená

a neustále se litovala.

Pořád jsem se jen litovala

Nic jsem tady neznala, s nikým nekamarádila. Připadla jsem si jako úplný cizinec! A to mě ještě čekala úplně jiná práce kdesi za městem… „Vítejte, kolegyně!“ oslovil mě přátelsky vrátný a hned se hnal ukázat mi, kudy mám jít.

I v mojí komůrce, měla jsem uklízet patro jednoho z areálů, mě čekalo vlídné přijetí. Jen ta práce!

Táhla jsem se s plným kbelíkem vody na konec chodby a šmudlala ji snad dvě hodiny. V poledne jsem byla totálně udřená! „To nemohu zvládnout. Takováhle dřina že na mě čeká ještě tolik let do důchodu?“ ptala jsem se sama sebe a neubránila se slzám.

Sedla jsem si na odpadkový koš a brečela. Sama nad sebou, jak jsem dopadla!

Sofie mi se vším pomohla

„Ale co to vidím? Stalo se vám něco?“ zeptal se mě milý ženský hlas a já opatrně vzhlédla. Nade mnou se skláněla obrovská silná ženská se snědou pletí.

Nejdřív jsem si pomyslela, že se vrátila z nějaké exotické dovolené, ale potom jsem si všimla jejích kudrnatých vlasů.

I ona si uvědomila, jak ji zkoumám, a přátelsky se rozesmála: „Můj táta byl z Kuby!“ Rozesmála jsem se taky. Přišlo mi legrační, že jsem si připadla jako cizinka, a ona opravdu napůl byla! Daly jsme se spolu do řeči.

Společně jsme poobědvaly a mně bylo hned lépe na duši. Se Sofií jsme se skamarádily. Ukázala mi město, šla se mnou i do divadla a zoo! Ta byla ostatně co by kamenem dohodil. Zjistily jsme, že do zoo nechodí jen rodiče s dětmi, ale i lidé v našem věku.

Mám skvělou kamarádku

Se Sofií bylo těžké udržet si nějakou nenápadnost a odstup. Lidé se za námi otáčeli! Ona velká a silná, já mrňavá a hubená. Byly jsme pěkná dvojice! Hlavní bylo, že si rozumíme.

Neuplynul ani půlrok a já jsem měla pocit, že v tom kdysi cizím městě bydlím odjakživa.

Měla jsem kamarádky i práci, hezké a o polovinu levnější bydlení. „Vrať se, našla jsem ti podnájem,“ volala mi moje pražská kamarádka a hned mi nadšeně líčila, jaké terno mi sehnala.

Zastavila mě želva

Byla jsem na vážkách. Vůbec jsem nevěděla, co si počít! Vrátit se k původnímu životu? To bylo lákavé. Nebo zvolit ten nový? Vždyť už jsem si zvykla. Nevěděla jsem. „Něco jsem ti přinesla!“ oznámila mi jednou Sofie. Přišla ke mně úplně nečekaně!

„Víš, jak jsme byly spolu naposled v zoo?“ zeptala se a z tašky vyndala želvu. Obrovskou želvu! Suchozemskou a krásnou. Po takové jsem toužila snad celý život! Dojetím jsem ani nedýchala. Vtom Sofie prohlásila:

„Ale teď už se nesmíš odtud odstěhovat. Želva je zvyklá na zdejší vzduch!“ Nezbylo mi než poslechnout. Nevěděla jsem, jak se Sofie dozvěděla, že pomýšlím na návrat. Její dar mě přesvědčil. Zůstala jsem a nikdy toho nelitovala! Stěhování mi přineslo štěstí.

Mirka B. (60), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může