Domů     Místo pomoci mi moc ublížil!
Místo pomoci mi moc ublížil!
4 minuty čtení

Slova, která jsem slýchávala z úst maminky a která pro mne byla synonymem bezpečí, během jedné chvíle zcela ztratila význam a já se propadla do propasti hrůzy… Ty strachy mám ještě pořád.

Zlatíčko moje, andílku můj malý. Miluji tě nade vše, jsi moje hodná a krásná holčička. Všechno bude v pořádku.“ Častokrát jsem tato slova slyšela z maminčiných úst.

Byl jako šílený

Bylo to ve chvílích, kdy stál táta za dveřmi, bušil na nás a křičel. „Ty svině jedna, pusť mě domů! Já ti ukážu, kdo je tady pánem,“ řval na ni z chodby. Pamatuji si, jak maminka voněla, hladila mě a tiskla mě k sobě.

A já jsem vždy přestala slyšet okolí a cítila jsem se v bezpečí. Vnímala jsem maminčinu lásku a ničeho jsem se nebála. Dnes se divím, že tenkrát nikdy nikdo nezavolal policii.

Nechtěla už nic riskovat

Když táta umřel na cirhózu jater, tak se nám ulevilo. Maminka si nikdy nového partnera nenašla. „Naděnko, to budu raději sama, než bych měla znova narazit na někoho, kdo by byl jako táta. A to dopředu nemusíš vždy poznat…“ říkávala smutně.

Zbytek dětství a pubertu jsem prožila jenom s maminkou. Byly jsme tu a stále jsme jedna pro druhou. Navzájem si dáváme takovou lásku, kterou od nikoho jiného nemůžeme dostat.

Maminka se vždy snažila, abych se měla co nejlépe a abych nikdy nezažila to, co zažila ona.

Vím, že ji hodně mrzí, čemu jsem musela přihlížet. Když jsme zůstaly samy, chtěla mi to vše vynahradit. A proto ji nesmírně miluji a je to pro mě ten nejvzácnější člověk.

Budila jsem se hrůzou

Ještě ve čtyřiceti se mi často stávalo, že jsem se v noci vzbudila hrůzou, protože jsem ve snu slyšela opilého tátu. Bohužel jsem si z dětství část nedůvěry a odporu k mužům odnesla. Obávám se, že díky tomu mám zkrátka strach z lásky. Pár vztahů už za sebou mám.

Žádný muž v mém životě nebyl ale takový, abych s ním chtěla začít budovat rodinu. Ze začátku mám vždy pocit, že by to mohlo fungovat. Pak se ve mně ale něco zlomí a dostanu strach. Mám strach, že nebudu dobrá partnerka, žena, milenka, nebo dokonce máma. Bojím se, že zklamu, a tak vše raději ukončím.

Strach mi ničí vztahy

Do každého svého nového vztahu jsem šla vždy s pokorou a snahou být lepší. Přesto se mi to nikdy zatím nepodařilo. Strach z lásky, přátelství a náklonnosti je silnější než já. Dostanu se do určitého bodu, kde mám pocit, že něco dělám špatně. V této době se s partnerem začnu častěji hádat.

„Proč se chceš pořád hádat? Vždyť já tě mám rád a snažím se, abys byla šťastná,“ řekl mi ten poslední, Václav. Nemůžu si ale pomoct. Vnitřně jsem nervózní. Možná tím testuji, jestli to náš vztah ustojí.

Nebo chci vidět, jestli mě partner opravdu miluje natolik, že zvládne i mé špatné stránky. Nevím, co za tím je. Začnu se bát, že vztah krachne, a asi nevědomky ho k tomu krachu dovedu.

Našla jsem si psychologa

Maminka je vždy první, se kterou vše proberu.

„Víš, Naděnko, já si jen myslím, že to je strach, který ti nedovolí užít si krásy lásky, a tvoje hlava si vybájila pohádky, které ti brání být šťastná,“ shrnula ustaraně a napadlo ji, že by mi třeba pomohl psycholog. Abych neztratila Václava, rozhodla jsem se to zkusit.

Objednala jsem se k tomu, který byl údajně v našem městě nejlepší. Zpočátku vše šlo dobře. Vylíčila jsem mu, jak moc toužím po dětech a rodině. Chci, aby byla maminka šťastnou babičkou a já milovanou matkou a manželkou.

„Chci všem ukázat, a hlavně mamince, že to může fungovat a že základem rodiny nemusí být strach!“

Nepovedená terapie

Když jsem zase jednou dorazila v určený čas, psycholog se na mne tak zvláštně díval a zamkl dveře, aniž bych si to uvědomila. To, co následovalo potom, se mi už nechce ani popisovat, protože to jsem musela již několikrát na policii a pak u soudu. Zkrátka se na mě vrhl a znásilnil mě.

Co pro mne bylo ale nejtěžší a nejnechutnější, byl fakt, že mi šeptal do ouška:

„Zlatíčko moje, ty jsi tak krásná holčička… Všechno bude v pořádku!“ To, co mě mělo osvobodit od zlých vzpomínek na dětství, rázem nabralo mnohem brutálnějších rozměrů a vzalo mi to i to poslední – krásná slova maminky, která mě vždy dostala do bezpečí. Tentokrát mi ovšem

nepomohla!

Naďa P. (51), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika