Domů     Nestihla jsem se usmířit s kamarádkou
Nestihla jsem se usmířit s kamarádkou
3 minuty čtení

V mládí člověk nadělá spoustu hloupostí, jednou z nich bylo to, že jsem rozbila kamarádčin vztah. Toho kluka jsem totiž chtěla.

Jako mladá jsem měla skvělou kamarádku, o kterou jsem přišla. Už je tomu čtyřicet let, a mrzí mě to dodnes. Vždycky jsem si říkala, že si k sobě jednou najdeme cestu a všechno bude jako dříve.

Jenže v mém věku už člověk nemá na nic čekat. Naďa totiž před rokem zemřela. Když nám bylo sedmnáct, našla si přítele Pavla a já jí ho hrozně záviděla.

Kluk snů

Byl to v mých očích největší úžasňák a kluk snů. Když si jednou postěžovala, že mají problémy, chtěla jsem toho využít. Měla jsem totiž pocit, že si Naďa svého přítele nezaslouží. Ona měla vždycky všechno tak nějak zadarmo.

S Pavlem to nebylo jiné. Spadl jí rovnou do klína, a já jí ho nepřála. Naoko jsem samozřejmě dělala, jak jim ten vztah přeji. Každé setkání s nimi mi ale rvalo srdce. První dva roky jejich vztahu jsem moc nadějí neměla. Zdálo se, že jim to skvěle klape a já utřu nos.

Pak si ale Naďa začala na přítele stěžovat. „On je pořád pryč a já jsem sama. Nikam spolu nejdeme,“ fňukala. Pochopila jsem to jako svou velkou šanci a začala kout železo, dokud bylo žhavé.

Vymýšlela jsem si

„Tak ho kopni do zadku, máš na lepšího,“ hrála jsem to na ni. „Určitě kouká po jiné!“ A hned jsem si začala vymýšlet, jak pokukuje po jedné holce od nás z vesnice. Oči na ní může nechat. Ani jsem nečekala, zda padnou moje „postřehy“ na úrodnou půdu.

Stížnosti na Pavla se stupňovaly a po mém našeptávání začala Naďa zvažovat rozchod. Tak dlouho jsem do ní hučela, až mi jednoho dne zavolala, že se sbalila a vrátila se k mámě. „Díky, že jsi mě v tom nenechala,“ děkovala mi do telefonu. Já si ve stejnou chvíli mnula ruce a chystala se na lov Pavla.

Moc práce mi to nedalo. Jeden hovor a pozvání na pivo. A už jsme se drželi za ruce. Pavel mi rychle nabídl, abych se k němu nastěhovala. První dva měsíce bylo všechno zalité sluncem. Já si připadala jako královna.

Samozřejmě se to doneslo k Nadě a ta pochopila, o co mi ve skutečnosti šlo. Řekla mi, že tohle si kamarádky nedělají a naše přátelství tím skončilo. Mně to ale bylo jedno, já měla svého vysněného Pavla.

První neshody na sebe však nenechaly dlouho čekat. Pavel mě pořád držel doma. Kamkoli jsem šla, musela jsem mít jeho svolení. On sám nebyl často i doma několik dní, ale nikdy neřekl, kde je. Dokonce za mnou posílal svého kamaráda, aby kontroloval, jestli jsem u nás.

Ukázal se

Velice brzy už nebyl Pavel tím skvělým mužem. Urážel mě a dával mi najevo, jaká jsem nula. „Neuklidíš, neuvaříš a v posteli taky za nic nestojíš,“ řval na mě. Byla jsem jako ve vězení. Během roku se ze mě stala hromádka neštěstí. Nakonec mě zachránila moje sestra.

Přijela si pro mě, naložila mě do auta a odvezla k sobě domů. Rok jsem se z toho dostávala. Mrzí mě, že jsem v sobě nenašla odvahu vyhledat Naďu a říct jí, jak moc mě mrzí, co jsem udělala.

Pořád jsem čekala na příležitost, na nějaký třídní sraz, na to, že se někde náhodou potkáme – a nakonec bylo pozdě.

Eva (63), Plzeň

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může