Domů     Nestihla jsem se usmířit s kamarádkou
Nestihla jsem se usmířit s kamarádkou
3 minuty čtení

V mládí člověk nadělá spoustu hloupostí, jednou z nich bylo to, že jsem rozbila kamarádčin vztah. Toho kluka jsem totiž chtěla.

Jako mladá jsem měla skvělou kamarádku, o kterou jsem přišla. Už je tomu čtyřicet let, a mrzí mě to dodnes. Vždycky jsem si říkala, že si k sobě jednou najdeme cestu a všechno bude jako dříve.

Jenže v mém věku už člověk nemá na nic čekat. Naďa totiž před rokem zemřela. Když nám bylo sedmnáct, našla si přítele Pavla a já jí ho hrozně záviděla.

Kluk snů

Byl to v mých očích největší úžasňák a kluk snů. Když si jednou postěžovala, že mají problémy, chtěla jsem toho využít. Měla jsem totiž pocit, že si Naďa svého přítele nezaslouží. Ona měla vždycky všechno tak nějak zadarmo.

S Pavlem to nebylo jiné. Spadl jí rovnou do klína, a já jí ho nepřála. Naoko jsem samozřejmě dělala, jak jim ten vztah přeji. Každé setkání s nimi mi ale rvalo srdce. První dva roky jejich vztahu jsem moc nadějí neměla. Zdálo se, že jim to skvěle klape a já utřu nos.

Pak si ale Naďa začala na přítele stěžovat. „On je pořád pryč a já jsem sama. Nikam spolu nejdeme,“ fňukala. Pochopila jsem to jako svou velkou šanci a začala kout železo, dokud bylo žhavé.

Vymýšlela jsem si

„Tak ho kopni do zadku, máš na lepšího,“ hrála jsem to na ni. „Určitě kouká po jiné!“ A hned jsem si začala vymýšlet, jak pokukuje po jedné holce od nás z vesnice. Oči na ní může nechat. Ani jsem nečekala, zda padnou moje „postřehy“ na úrodnou půdu.

Stížnosti na Pavla se stupňovaly a po mém našeptávání začala Naďa zvažovat rozchod. Tak dlouho jsem do ní hučela, až mi jednoho dne zavolala, že se sbalila a vrátila se k mámě. „Díky, že jsi mě v tom nenechala,“ děkovala mi do telefonu. Já si ve stejnou chvíli mnula ruce a chystala se na lov Pavla.

Moc práce mi to nedalo. Jeden hovor a pozvání na pivo. A už jsme se drželi za ruce. Pavel mi rychle nabídl, abych se k němu nastěhovala. První dva měsíce bylo všechno zalité sluncem. Já si připadala jako královna.

Samozřejmě se to doneslo k Nadě a ta pochopila, o co mi ve skutečnosti šlo. Řekla mi, že tohle si kamarádky nedělají a naše přátelství tím skončilo. Mně to ale bylo jedno, já měla svého vysněného Pavla.

První neshody na sebe však nenechaly dlouho čekat. Pavel mě pořád držel doma. Kamkoli jsem šla, musela jsem mít jeho svolení. On sám nebyl často i doma několik dní, ale nikdy neřekl, kde je. Dokonce za mnou posílal svého kamaráda, aby kontroloval, jestli jsem u nás.

Ukázal se

Velice brzy už nebyl Pavel tím skvělým mužem. Urážel mě a dával mi najevo, jaká jsem nula. „Neuklidíš, neuvaříš a v posteli taky za nic nestojíš,“ řval na mě. Byla jsem jako ve vězení. Během roku se ze mě stala hromádka neštěstí. Nakonec mě zachránila moje sestra.

Přijela si pro mě, naložila mě do auta a odvezla k sobě domů. Rok jsem se z toho dostávala. Mrzí mě, že jsem v sobě nenašla odvahu vyhledat Naďu a říct jí, jak moc mě mrzí, co jsem udělala.

Pořád jsem čekala na příležitost, na nějaký třídní sraz, na to, že se někde náhodou potkáme – a nakonec bylo pozdě.

Eva (63), Plzeň

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika