Domů     Honzíčka mám díky Aničce
Honzíčka mám díky Aničce

Když už jsem se smířila s tím, že děti nikdy mít nebudu, objevila se Anička a celý můj život dostal jiné obrátky. Jsem za to velmi vděčná.

Honzík přináší misky se salátem a cítím, jak si přitom připadá strašně dospěle a důležitě. Krabatí čelíčko a je vážný, aby si dodal na důstojnosti. Musím se v duchu smát. Oslava jeho jedenáctých narozenin je sice skromná, ale o to víc si ji všichni užíváme.

Má tu své tři nejlepší kamarády ze školy, Evičku a samozřejmě tetu Ančí, jak říká mé kamarádce, které za toto všechno vděčím. Bez ní by nic z toho nebylo. A možná bych už nebyla ani já.

Svět byl tak krásný

Narodila jsem se s těžkou oční vadou a od samého začátku bylo jasné, že jednou definitivně oslepnu. To já ale zpočátku samozřejmě vůbec nevěděla. Na světě se mi moc líbilo a své potíže se zrakem jsem si vůbec nepřipouštěla.

Ráda jsem malovala, hrála si s barvami a pastelkami. Snila jsem o tom, že jednou budu slavná malířka.

Brzy jsem ale zjistila, jak věci kolem sebe začínám vidět méně zřetelně. Moji rodiče se snažili připravit mě na to, co mě nemine, co nejlépe. Přes veškerou jejich péči a lásku jsem si ale neuměla život „bez očí“ vůbec představit.

Skok do života byl drsný

Chodila jsem do školy, naučila se slepecké písmo, odmaturovala a pomalu se smiřovala se svým osudem. Když jsem udělala přijímací zkoušky na vysokou, vjel do mě nový život. Najednou jsem měla pocit, že všechno na světě dokážu. Byla jsem plná plánů a optimismu. Věřila jsem, že všechno bude v životě dobré.

A to i přesto, že jsem právě tehdy definitivně o zrak přišla. Ponořila jsem se sice do tmy, ale svět kolem sebe jsem přece důvěrně znala. Nebylo to tak zlé. Zvládla jsem to a dala se s chutí do studia.

Místo malování jsem si kreslila své představy v hlavě, tak, jak jsem si život pamatovala. Ale život bez očí byl přece jen dost náročný a já začínala o sobě pochybovat.

Byl velice milý a hodný

Pavla jsem poznala ještě během studií. Byl také zrakově postižený, ale ještě částečně viděl. Byli jsme si od samého začátku velice blízcí. Dobře jsme si rozuměli a měli se moc rádi. I když jsem Pavla nemohla vidět, znala jsem ho do posledního detailu.

Byla jsem tehdy opravdu šťastná a dost zamilovaná. I když jsem měla dost kamarádů, toužila jsem po opravdovém partnerství, po rodině. Rozhodli jsme se proto, že po mé promoci se co nejdříve vezmeme.

Sice jsme plánovali svatbu, ale o společné budoucnosti jsme toho moc nenamluvili. Vytkla mi to tehdy i moje maminka, která mi kladla na srdce, ať si ještě před svatbou promluvíme o všech rizicích našeho svazku. Neudělali jsme to.

Maminka mi odešla

Maminka byla vždy moje životní kotva a jistota. Nechápala jsem ale, proč se najednou tak o mě bojí. i když se o mě starala celý život. Teď jsem to musela už zvládnout sama. Už na svatbě mi maminka připadala nějak přepadlá. Teprve ale po čase mi konečně řekla pravdu, že je nemocná.

Statečně bojovala s rakovinou. Nechtěla umřít, chtěla být se mnou, aby mi mohla pomáhat tak, jak to dělala celý život. Bohužel nemoc byla silnější než ona. Byla to pro mě hrozná rána. A pro mého otce také. Ten jakoby úplně přestal mít vůli k životu. Začala jsem mít strach i o něj.

Osudové setkání

Bylo to několik dní před Vánoci. Na ulici byla dost ošklivá ledovka a já se se svou slepeckou holí plížila podél domů a čekala, kdy i s tou nákupní taškou upadnu. A tehdy se mně paní s velmi příjemným hlasem nabídla, že mi pomůže.

Vzala nákup a mně dělala záchranu až k mému domu. Tak jsem poznala Ančí. Bydlela nedaleko nás a byla čerstvě rozvedená. Měla rok a půl starou holčičku. Nabídla se, že mi ráda kdykoli pomůže, pokud budu něco potřebovat, a pozvala mě k sobě na kávu.

Dobrá kamarádka

Brzy se z nás staly dobré přítelkyně. Často jsem se tak potkávala nejen s Ančí, ale i s její roztomilou dcerou Evičkou a začaly na mě padat nehezké chmury. Uvědomila jsem si, jak moc toužím po dítěti a jak se to v sobě snažím marně popřít. Můj muž byl totiž proti.

Bál se, že s naším postižením ani při nejlepší vůli dítě vychovávat nezvládneme. Byla to jediná oblast, ve které jsme se spolu neshodli. Jenže bylo to dost žhavé téma, které nás pomalu, ale jistě začalo odcizovat.

Co budu dělat?

A zrovna v té nejnevhodnější době jsem otěhotněla. Manžel byl okamžitě proti a chtěl, abych šla na potrat. Bylo mi už čtyřicet a celý život jsem po dítěti toužila. Už dávno jsem věděla, že nebezpečí, že by bylo dítě slepé jako já, je minimální.

Strach jsem měla ale z toho, jak dítě zvládnu. Ančí, která měla z mého těhotenství velkou radost, mě ubezpečila, že vše zvládnu a že mi bude pomáhat.

Když se chce, jde to

A tak se mi narodil Honzíček. Manžel s námi vydržel dva roky. Pak to ale vzdal, a já už mu to dávno nevyčítám. Navštěvuje syna pravidelně a vím, že je nyní rád, že je Honzík na světě.

Díky úžasné Aničce jsem první měsíce a roky s miminkem zvládla bez větších potíží.

Dnes už je Honzíček docela velký chlap a pomáhá mi sám. Jsem ráda, že jsem tenkrát nepodlehla tlaku manžela. Být matkou je vážně velké štěstí.

Romana P. (51), Liberec

reklama
Související články
8.5.2024
Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu? Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte. Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkoho
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru