Jak jsem ji uviděla, cítila jsem problém. Pro Filipa bych si přála jinou ženu. Teď mám navíc pocit, že jí jde jen o majetek a peníze. Mám mu to říct?
Každá máma si přeje pro svého syna jen to nejlepší. Zejména pak, když je jediné dítě. Dala jsem Filipovi to nejlepší, má vysokoškolský diplom, je velice kulturně vzdělaný a podařilo se mu získat i zajímavé místo ve velikém podniku.
Jednou tam bude určitě ředitel. Vím, že se nemá dávat na první dojem, ale když si přivedl domů Terezu, podlomila se mi kolena. Měla pouze bakaláře, a to ještě na soukromé škole.
Co teď?
Pracovala v nějaké reklamní agentuře a měla vždy všechno promyšlené. I když jsem se zapřisáhla, že nebudu nikdy zasahovat synovi do života, u Terezy mi to nešlo.
Když jsme si poprvé podávaly ruku, měla stisk jako leklá ryba. Pomalu se mi ani nepodívala do očí. Syn Filip byl ale až po uši zamilovaný, tak jsem mlčela. Doufala jsem, že se nakonec ukáže, že je Tereza hodná.
Umí to
Na Filipa skoro pokaždé, co jsme se viděli, byla zlá. Jednala s ním jako s onucí a on skákal podle toho, jak pískala. Jednou jsem to už nevydržela a upozornila ho, že není jeho povinností si to nechat líbit. Reagoval ale slovy, že to Terezka tak nemyslí.
Neměla jsem radost, když mi oznámili, že se budou brát. Nicméně mé požehnání dostali. Chvíli po svatbě snacha otěhotněla a já se mohla těšit na vnouče. Narodila se malá Justýnka. Snažila jsem se mladým pomáhat, jak jen bylo možné.
Tereza mě ale od sebe odháněla. Nesměla jsem na malou ani sáhnout. Žádala jsem Filipa, aby s ní promluvil. Bohužel to nepomohlo. Pak u mě propukla nemoc, musela jsem se o sebe víc starat, a hlavně se nerozčilovat.
Měla jsem strach, že se blíží můj konec, a tak jsem se domluvila s Filipem, že bych na něj přepsala svůj dům. Není to žádná chaloupka, ale prvorepubliková vila. Když se to Tereza dozvěděla, úplně otočila. Začala mi podlézat.Vnučka u mě najednou může být denně. Je mi jasné, proč to dělá.
Přesvědčím ho ?
Je tak vlezlá, že se mi z ní dělá špatně, jen ji slyším ve dveřích. Nejhorší ovšem na tom všem je, že Filip, ten, který se zdráhal nechat dům na sebe přepsat, začal najednou na darování tlačit. Cítím tam nátlak snachy.
Vím, že bych mohla v domě dožít jako věcné břemeno, ale peklo ze života by mi udělat snacha mohla. Podle doktorů zatím neumírám, takže mám čas Filipovi dokázat, že si vybral ženu, která miluje jen jeho peníze. Mám pocit, že se Tereza těší na to, až umřu. Ale to si tedy počkají!
Alžběta (72), Praha
