Domů     Z mého bratra je obyčejný vrah
Z mého bratra je obyčejný vrah
3 minuty čtení

Potíže s naším Oldou byly vlastně odjakživa. Můj bratr byl už v dětství nezvladatelný. Bohužel to nikdo důsledně neřešil.

Otevřely se dveře a slyším svoje jméno. Mám teď jít do soudní síně a svědčit proti vlastnímu bratrovi, který je obviněn z vraždy. A to všechno před očima našich starých rodičů, kteří si nedali říct a k soudu přišli.

Snad si myslí, že mi jejich přítomnost zabrání říct pravdu. Že zase budeme všichni krýt mého násilnického bratra. Tak jako jsme to dělali celý život. Ne, už nebudu nic skrývat a řeknu pravdu.

Dost problémový byl už v dětství

Můj bratr Oldřich byl o dva roky starší. Ale rozhodně to nebyl bratr, který by svou malou sestřičku ochraňoval před světem. Naopak. Dělalo mu velké potěšení utahovat si ze mě, strašit mě a ubližovat mi.

Bral mi hračky, lechtal mě, až jsem se počurala, a pak jsem se za to hrozně styděla. Zavíral mě také do tmy na záchod. Dodnes z toho trpím klaustrofobií. Několikrát jsem si stěžovala rodičům, ale ti vždy nad tím jen mávli rukou.

Prý jsou to normální klukoviny a já to tak musím brát. Jenže šikanovat a i fyzicky napadat začal bratr i své spolužáky.

Každou rvačku ve škole začal Olda. Stížnosti se množily, ale moji rodiče Oldřicha neustále omlouvali a viděli ho růžovými brýlemi. On totiž navenek dokázal být docela společenský, zábavný a působil dojmem slušného, i když trochu víc energického mladíka.

Násilí neutečeš

Když jsme všichni přežili Oldřichovu pubertu a on dospěl, zdálo se, že se trochu zklidnil. Když si pak konečně našel i hodnou, o deset let mladší partnerku, všichni jsme doufali, že se konečně usadí. Jeho výbuchy vzteku zmizely.

Tedy alespoň jsme si to mysleli. Předpokládali jsme totiž, že by nám jeho partnerka Alenka něco řekla. Když k nám ale přišli domů na návštěvu nebo my k nim, zdálo se vše v nejlepším pořádku a pohodě. Jenže ono to tak nebylo.

Moje vnučka byla okouzlující holčička

Když se bratrovi narodila dcera, byli jsme všichni nadšení. Zejména moji rodiče. Opět byl můj bratr pro ně ten nejlepší a nejskvělejší táta pod sluncem. Dlouho to tak vypadalo.

Když začala Iva, tak se moje neteř jmenuje, chodit do školy, zdálo se mi, že to veselé děvčátko nějak posmutnělo. Myslela jsem, že ji nebaví škola. Ale ona mi to vyvracela. Postupem času se stále víc a víc stahovala do sebe. Byla zakřiknutá a nejistá. Její maminka o tom nechtěla mluvit.

Byl jako šílený

Teprve po několika letech se moje švagrová rozhodla se mi svěřit. Oldřich prý Ivu zneužívá, ale Alena s tím nemůže nic dělat. Kdykoli něco namítne, tak ji zmlátí. Byla jsem v šoku, ale nakonec jsme se domluvily, že druhý den půjdeme vše oznámit na policii. Když jsem k nim druhý den přišla, nechtěl nás můj bratr pustit z bytu.

Jak se dozvěděl, co chceme udělat, nevím. Mlátil nás ale obě, hlava nehlava. Alena ten útok nepřežila, rozbil jí hlavu o zeď. Mně se podařilo utéct. Dosvědčila jsem, že je vrah a násilník, a dostal spravedlivý trest.

Jeho dcera žije u nás a snaží se na vše zapomenout. Ale tak snadné to asi nebude.

Olga V. (50), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka