Domů     Zlé stíny pohlcovaly auto
Zlé stíny pohlcovaly auto
5 minut čtení

Nikdy jsem neřídila ráda za tmy, ale kvůli nemocné dceři jsem se překonala, nasedla do auta a vyrazila domů za hluboké tmy. Byla to nejděsivější noc mého života.

Před několika lety se mi cestou z Berlína stalo něco podivného a děsivého. Celou dobu mě totiž sledoval záhadný náklaďák.

Mělo to svůj důvod

Snažila jsem se ho setřást, ale bohužel neúspěšně. Když jsem zastavila před domem a chtěla se schovat, dozvěděla jsem se od svého pronásledovatele nečekanou pravdu.

Služební cesta

Asi každý z nás má z něčeho strach. Moje slabina spočívá v tom, že velmi nerada řídím v noci. Když nemusím, do auta večer nesedám. Zkrátka mám pocit, že se ve tmě špatně orientuji.

Proto jsem nebyla zrovna bůhvíjak nadšená, když mě v práci poslali na služební cestu do Německa.

Snažila jsem se domluvit s jedním kolegou, že bychom jeli společně, jenže k mé smůle on měl v plánu zůstat na místě déle než já, takže mi nezbylo nic jiného než se svému strachu postavit.

Vyžádala jsem si nocleh

Rozhodla jsem se tedy, že vyjedu už po obědě, abych nemusela řídit večer. Čekalo mě kolečko schůzek. Věděla jsem, že domů vyrazím až ráno. Vynutila jsem si totiž, aby mi zaměstnavatel zaplatil hotel. Když můj pracovní den skončil, šla jsem konečně na pokoj.

Jenže sotva jsem si napustila plnou vanu vody a chtěla se do ní naložit, zavolal mi manžel.

Dcera ležela doma v horečkách

„Ahoj, Nikolka má vysoké horečky, co mám dělat?“ mluvil poplašeně do telefonu. Nikolka byla naše pětiletá dcerka. V rychlosti jsem dala manželovi potřebné instrukce, čím má teplotu snižovat. Manžel slíbil, že to udělá a ještě se mi za hodinu ozve.

Nicméně, i když už neplašil a tvrdil, že to zvládne, nedalo mi a rozhodla jsem se, že raději vyrazím domů ihned.

Dodávala jsem si sílu

Představa, že moje holčička trpí a já ji nemohu utěšit, mě ničila. Věděla jsem, že bych stejně probděla celou noc. Zhluboka jsem se nadechla a řekla jsem si: „To zvládneš, nic to není.

Jízda ve tmě je v pohodě.“ Sice jsem se bála, ale ne tolik jako o svoji dceru. Vyrazila jsem tedy a žádné komplikace jsem si nepřipouštěla.

Neustále na mě blikal

Cesta z Německa probíhala v pohodě. Provoz na silnici byl velice malý a já jsem se začala pomalu uvolňovat. Z rádia mi tiše hrála muzika. Měla jsem před sebou poslední hodinu jízdy.

Při opětovném pohledu do zrcátka jsem si ale najednou uvědomila, že za mnou jede nějaký náklaďák, který neustále přepíná dálková a potkávací světla. Navíc v pravidelných intervalech.

Pronásledoval mě!

Myslela jsem si, že mě chce předjet, tak jsem se mu snažila uhnout ke straně. On ale jel dál za mnou. Zamířila jsem na dálnici. Náklaďák se pořád držel v závěsu. Snažila jsem se mu ujet. Předjížděla jsem jiná auta, abych mu zmizela z dohledu.

Ať jsem ale dělala cokoliv, držel se mě jako klíště. V jednu chvíli jsem začala i zpomalovat. On udělal totéž. Úplně mě to rozhodilo. „Co po mně chceš?“ ptala jsem se do prázdného auta a zmocnil se mě strach.

Nemohla jsem se ho zbavit

Několik minut jízdy od domova jsem narychlo zabočila na jednu zkratku. Doufala jsem, že on se svým velkým vozem manévr nezvládne. Bohužel byl pořád za mnou. Nemít takový strach, zastavila bych a počkala, co udělá. Nicméně jsem raději jela dál, abych už byla doma.

Bydlíme na kraji jedné vesnice. Věděla jsem o polní cestě, která kolem našeho domu vede, tak jsem to vzala po ní. „Ha, setřásla jsem tě,“ zaradovala jsem se. Ale předčasně. Náklaďák se nakonec objevil i na polní cestě.

Konečně doma

A pak jsem k tomu všemu v autě zaslechla podivné zvuky. Jako by někdo začal mlátit do kufru. Opravdu jsem se bála, jenže jsem nevěděla, co mám dělat. Naštěstí k domovu mi zbývalo už jenom několik minut. Šlápla jsem na plyn a jela rychlostí blesku.

Jakmile jsem uviděla náš dům, oddychla jsem si. Zaparkovala jsem, vyskočila z auta a běžela ke dveřím. Náklaďák mezitím zastavil před naším domem a vystoupil z něj statný muž. „Co po mně chcete?“ zařvala jsem na něj hystericky s rukou na klice.

Strachoval se o můj život

„Honím vás až z Berlína. Už tam jsem si všiml, že se kolem vašeho auta pohybují nějaké stíny. Nevypadaly přátelsky,“ sdělil mi stěží uvěřitelnou skutečnost a pokračoval.

„Byla jste ubytovaná v hotelu, kde před lety zemřelo několik lidí, sotva ho opustili. Pochopil jsem, že ty stíny pro vás neznamenají nic dobrého, a zároveň jsem zjistil, že se bojí světla. Proto jsem na vás pro jistotu pořád svítil.“

Unikla jsem nebezpečí?!

Nyní, s odstupem několika let, opravdu věřím tomu, že nebyla náhoda, že měla dcera horečky. A nebyla to zlotřilost, že za mnou ten muž s náklaďákem jel celou cestu.

Kdybych v tom hotelu zůstala déle nebo nade mnou nebděl můj anděl strážný, bůh ví, jak by to dopadlo. Svému zachránci jsem dodnes nesmírně vděčná.

Soňa M. (53), severní Čechy

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud