Nedokázala jsem se smířit s tím, že mi malý synek zemřel. Jeho pokojík byl stále stejný a hračky do něho pořád přibývaly. Až se jednoho dne u mé postele objevil přízrak.
Od té chvíle uplynulo mnoho let. Hledala jsem ten správný dárek v oddělení hraček velkého obchodního domu, kam jsme se vypravili společně s manželem. „Tahle stavebnice se bude Matýskovi líbit. Je nádherná!“ zvolala jsem nadšeně.
„Už dlouho nedostal nic takového!“ nedala jsem se manželovým povzdechem odradit. „A ještě mu koupíme toho velkého medvěda!“ radostně jsem zatleskala rukama, jako bych byla sama dítětem.
Během několika minut jsme prošli všechny regály a já ještě dokoupila další maličkosti, ze kterých bude mít náš Matýsek taky radost. Domů jsme přivezli hotový poklad.
Všechno jsem naskládala do dětského pokoje a já s uspokojením sledovala výbavu pokojíku našeho syna.
Slzy jsem neudržela
Manžel byl při mých nákupech velmi tolerantní. Stačilo, aby se v mých očích zaleskly kapičky slzí, a stěhovali jsme se do dalšího hračkářství. Ten den jsem usedla spolu s velkým medvědem na gauč v dětském pokojíku.
Přivřela jsem oči a viděla před sebou Matýskův obličej, plný radostného údivu z nových hraček! Manžel usedl vedle mě. Rozplakala jsem se. Před několika měsíci nám sedmiletého Matýska zabilo auto! Vběhl za míčem na silnici přímo pod kola. Na místě byl mrtev.
Tehdy se pro mě zastavil svět. Od té doby zůstalo v Matýskově pokoji všechno, jak bylo. V pokojíku jsem uklízela každý den. Jen málokdy jsem se při těch pracích nerozplakala.
Ten den, kdy jsme do pokojíku přinesli nové hračky, se mi najednou zdálo, že jsem zaslechla jeho hlas.
Od té chvíle jsem se nemohla na nic soustředit. Šla jsem si lehnout velmi pozdě. Manžel už spal, ale já se převracela a zaposlouchávala jsem se do okolního ticha. Když jsem konečně usnula, cosi mě vzápětí probudilo.
U nohou naší postele stálo malé dítě v bílé košilce. „Přišel jsem vám poděkovat, mám vás rád!“ vyšlo z dětských úst. „Matýsku!“ zašeptala jsem a vztáhla ruku. Přízrak zavrtěl hlavou a pomalu se rozplynul.
Přijde znovu
Ráno jsem našla synův pokojíček poloprázdný. Zmizelo mnoho hraček. Pevně věřím, že si i pro ty zbylé přijde Matýsek znovu!
„V tomhle hračkářství Matýskovi určitě něco vybereme!“ zvolala jsem následujícího dne před dalším obchodem a s chápavým obličejem mého manžela vběhla mezi regály s hračkami…
Hedvika (50), Chrudimsko