Domů     Syn teď žije jako poustevník
Syn teď žije jako poustevník
4 minuty čtení

Můj syn byl odmala až moc hodný kluk. Když dospíval, měl idealistické představy o všem, manželství nevyjímaje.

Náš Marek byl takové to bezproblémové dítě. Ani holky ho moc nezajímaly. Také si vlastně svoji první a nadlouho i jedinou vzal.

Vztah na dálku nevydržel

Byla to jeho kamarádka od dětství, Johanka, se kterou si v pubertě dali první pusu. Než se ale jejich vztah stal „patřičně“ hluboký, její rodiče se rozvedli a Johanka se musela s mámou odstěhovat do jiného města. Vztah na dálku v jejich věku dlouho nevydržel.

A tak se jeden druhému ztratili. Po pár letech ji Marek potkal před naším domem.

Osud je svedl zase dohromady

Byla na návštěvě u otce a jeho nové ženy. Ten týden u nás byla Johanka pečená vařená. Pořád si měli co povídat. Mělo to ovšem jeden háček.

Zatímco náš syn byl stále svobodný a bez závazků, což bylo dost pochopitelné, vzhledem k tomu, že mu bylo dvaadvacet, tak ona se stihla vdát, porodit dítě a taky se rozvést.

„Moje manželství za nic nestálo. Otěhotněla jsem vlastně náhodou, a tak jsme se vzali. Můj ex ale o rodinu vůbec nestál a nezajímal se o nás,“ vyprávěla Johanka, proč se zase rychle rozvedla. Na Markovi mohla oči nechat. Také z něj rostl pěkný chlap!

Dítě přišlo docela brzy

Začali se tedy vídat častěji a neuplynul ani rok a vzali se. Čekali rodinu. Její táta jim přenechal malý domek po své matce, který byl roky prázdný. Všichni jsme přiložili ruku k dílu a zrekonstruovali ho.

Byli sice hodně mladí a mě by v životě nenapadlo, že budu tak brzy babičkou, a rovnou dvojitou, ale Johančina dcera nám všem okamžitě přirostla k srdci. K ní se jim pak narodil kluk Jirka. Sice to byla radost, ale syna mi bylo stejně tak nějak líto. Zatímco jeho kamarádi si užívali bezstarostný život, on znal jen práci a děti.

Na rekonstrukci domku si totiž vzali úvěr, a bylo třeba splácet. Johanka byla doma s dětmi, a tak dřel za dva. Pracoval na směny, a když měl volno, vzal si ještě vedlejší úvazek. Docela se mi začal ztrácet před očima. Snažila jsem se ho přesvědčit, aby se tolik neštval, ale nedal si říct.

Byl pod pantoflem

Pochopitelně měl občas chuť někam vypadnout, odreagovat se u piva, jít si zahrát fotbal, ale to doma tvrdě narazil.

„Tohle už jsem jednou zažila, a nevdávala jsem se podruhé, abych si to zopakovala!“ vyjela na něj, i když jsme u toho dokonce zrovna byli my s tátou.

Marek to tedy raději respektoval. Jenže i jemu začalo časem vadit, že je tak pod pantoflem. Navíc mu to dávali kamarádi i kolegové v práci dost najevo, že je bačkora. V pětatřiceti už žil jako důchodce a já o něj měla strach. Dokonce jsem se snažila s Johankou promluvit.

„Marek mi slíbil, že nebude nikam chodit a vynahradí mi ty roky nepodařeného manželství,“ trvala na svém, a mně bylo jasné, že jejich vztah spěje k záhubě. Začali se hádat, vyčítat jeden druhému, až Johanka podala žádost o rozvod.

Po rozvodu se odstěhoval do sousedního města. Našel si i novou práci a pronájem, aby nemusel mít svoji bývalou ženu stále na očích. Po dvou letech se s majitelem bytu domluvil a on mu ho za celkem slušné peníze prodal.

Chyběly mu děti

Když přijel občas domů, vypadal docela spokojeně. „Máš už nějakou známost, Marku?“ ptala jsem se a doufala, že jeho další láska mu už přinese do života klid a štěstí. „Dej mi pokoj, mami, je mi takhle dobře,“ odbyl mě. Mně ale bylo jasné, že mu chybí děti a bohužel zřejmě stále i jeho ex.

A tak každou volnou chvíli trávil se synem i nevlastní dcerou. Jenže je to už hodně let a Marek je stále sám. Začínám se o něj bát. My tady s tátou věčně nebudeme, a kdo mu potom zbyde?

Má sice partu kamarádů, se kterými si chodí zahrát fotbal, pak si skočí na pivko a libuje si, že nemusí koukat na hodinky, že by měl běžet domů.

Přála bych mu domov

Já ale vidím, jak se tváří, když kolem něj někdo začne o rodině nebo o dětech. To mu výraz ve tváři tak nějak zkamení. Jeho dvě jsou už v podstatě dospělé a mají své zájmy. Nedávno mu už dokonce i náš soused řekl, že mu přijde zvláštní, že žije, jak žije.

Marek ho odbyl, že mu do jeho života nikdo mluvit nebude. Věřím, že má občas nějakou „známost“, ale manželství s Johanou ho natolik poznamenalo, že evidentně nemá chuť podstoupit něco podobného podruhé.

Jiřina T. (68), České Budějovice

Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a