Domů     Moje srdce patřilo jen jemu
Moje srdce patřilo jen jemu
6 minut čtení

Nikdy bych nevěřila, že se dostanu do takové situace. Byla jsem vzorná holčička ze vzorné rodiny. Jenže nešťastná láska všechno změnila.

Bydleli jsme v malé vesnici, kde si lidé vidí do talíře a vědí o sobě kdeco. Nejstarší občané naší malebné vísky si krátili čas sběrem informací. Moji rodiče patřili k těm nejspořádanějším občanům.

Máma pracovala v mateřské školce, kde ji milovaly děti, rodiče i ostatní paní učitelky, táta řediteloval ve městě ve fabrice.

Byla jsem vymodlený jedináček a vedlo se mi jednoduše dobře. Máma si pochvalovala, že jsem neměla žádnou pubertu. Byla jsem jedničkářka.

Nejvážnější prohřešek, kterého jsem se dopustila, spočíval v bleskurychlém schování beletrie pod učebnici fyziky v okamžiku, kdy jeden z rodičů vešel do pokojíčku.

Nic jsem si neužila!

Všechno se změnilo po maturitě. O prázdninách, které jsem si náležitě vychutnávala. Zrovna mi přišel dopis, že jsem byla přijata na vysokou školu. Svět mi ležel u nohou, hvězdy na obloze zářily jen pro mě.

Ležela jsem na lehátku pod slunečníkem, pila pomerančový džus a skrze listy ořešáku koukala do mraků líně si plujících po červencové obloze a pomyslela jsem si, že jsem si vlastně nic neužila!

Zatímco spolužáci ke konci středoškolského studia prakticky už vůbec nevycházeli z hospody, já jsem žila životem jeptišky.

Okouzlující elegán

Začala jsem si připadat nudná. Zatímco jsem se zaobírala myšlenkami, zavolala na mě máma, abych se šla přivítat s návštěvou. Otec si domů na skleničku přivedl kolegu.

Vzala jsem si přes plavky letní šaty a šla do obýváku, kde, jak jsem se domnívala, podám ruku bělovlasému dědečkovi ve špatně padnoucím obleku a zase vypadnu.

Ve skutečnosti jsem málem upadla já. Stiskla jsem pravici výstavního dlouhána, ne o mnoho let staršího, než jsem byla sama. Otec mi dotyčného představil a pak sobě i kolegovi nalil do sklenic něco ostřejšího.

Nečekané pozvání

Byl krásný páteční večer. Zdřevěněly mi nohy, chvíli trvalo, než jsem odvrávorala zpátky na zahradu, kam za mnou po delší době přišel ten inženýr. Vyměnili jsme si několik zdvořilostních frází typu: „Tak vy jste se dostala na vysokou školu, no to je báječné!“

Přitom jsme se propalovali očima. Bylo mi na omdlení. Jediné, na co bych se doopravdy chtěla zeptat, bylo: „Nejsi ženatý, že ne?“ Ale to by se nehodilo. A tak jsme v jednom kuse blábolili nesmysly, až z něj nakonec vypadlo:

„Nešla byste na kafe?“ Ještě jsem stačila kývnout, než se objevil táta a odvedl ho.

Jako zásah z čistého nebe

Z odpolední kávy se vyklubal celý večer ve vinárně. Nikdy jsem nezažila tak fantastický večer, nikdo mě neuměl takhle rozesmát. I když je možné, že po půlce lahve červeného je veselý asi každý, zvlášť když do té doby skoro nic nepil. Byl to nejhezčí večer mého života.

Pak jsem ale sklouzla pohledem k jeho ruce a spatřila snubní prstýnek. Se sklopenou hlavou připustil, že se před svatbou znali málo, brali se hned po promoci a on teď jen zírá, jaká je doopravdy, a že prý už s ní dál žít nechce.

Všechno se provalilo

Bylo mi najednou hrozně. Z románů jsem dobře věděla, že ženáči vždycky říkají to své zaklínadlo „moje žena mi nerozumí“ a že je to lež! Ale byla jsem zamilovaná, a bylo mi to jedno.

Léto bylo jako z nejkrásnějšího snu, ale jen do té doby, než nás někdo viděl vycházet ráno za svítání z výletního hotýlku.

Ve vesnici se rozpoutalo zemětřesení. Otec řval, že tu ostudu nepřežije, máma hořce plakala, a co se dělo u Aleše doma, toho jsem naštěstí nebyla svědkem, ale nejspíš se to podobalo konci světa.

Ostuda jako hrom

Ten ostatně nastal i pro mě. S Alešem jsme se k sobě nemohli ani přiblížit. „Zavřu tě do sklepa!“ křičel táta. „Neumíš si představit, co poslouchám v práci! To sis, proboha, musela vybrat mého ženatého podřízeného?“ No, asi musela. Byl to osud.

Sešel z očí, ze srdce ne

V září jsem odjela studovat do Brna. Na Aleše jsem ale myslela neustále. Celé dny jsem si s ním v duchu povídala. Divím se, že mě nevyhodili ze školy, sotva jsem věděla, jak se jmenuje obor, který studuji. Jen jsem přežívala.

Domů jsem jezdila málokdy. Když jsem zavítala do rodného kraje o Velikonocích, jako by do mě hrom bacil. Naši mi neřekli samozřejmě nic, naštěstí byla sdílnější Jitka, má velká kamarádka odvedle.

Překvapení

„Už to víš?“ špitla přes plot. „Aleš se rozvádí!“ Vykulila jsem oči. Něco takového mě nenapadlo ani ve snu. Neviděli jsme se od léta a myslela jsem, že to tak zůstane už napořád. Byla jsem jako na trní.

Mám něco udělat? Napsat dopis? Jít za ním? Pokusila jsem se alespoň nalít si skleničku vína, ale táta mi ji sebral se slovy: „Stačí, že svádíš ženáče, ještě abys začala pít!“ No tak jsem si střízlivá sedla na zahradu pod ten krásný velký ořešák.

Naše láska nakonec zvítězila

Byl krásný Boží hod velikonoční a někdo na mě pouštěl zrcátkem prasátka. Před zahradní brankou stál Aleš s kyticí tulipánů. Padli jsme si do náruče. Za žádnou cenu nechtěl jít dovnitř, ale nedala jsem jinak. „Vedu návštěvu,“ ohlásila jsem našim.

„No tak jenom doufám, že to není zase nějaký ženáč,“ štěkl táta. Byla jsem jeho miláček, ale od toho osudného léta mě měl plné zuby. Když jsem vešla do obýváku s jeho podřízeným, nevěřil svým očím.

„Neboj, tati, tady pan inženýr už je rozvedený,“ ujistila jsem ho. A naší lásce už pak nic nestálo v cestě.

Lenka B. (57), Znojmo

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,