Domů     Moje srdce patřilo jen jemu
Moje srdce patřilo jen jemu

Nikdy bych nevěřila, že se dostanu do takové situace. Byla jsem vzorná holčička ze vzorné rodiny. Jenže nešťastná láska všechno změnila.

Bydleli jsme v malé vesnici, kde si lidé vidí do talíře a vědí o sobě kdeco. Nejstarší občané naší malebné vísky si krátili čas sběrem informací. Moji rodiče patřili k těm nejspořádanějším občanům.

Máma pracovala v mateřské školce, kde ji milovaly děti, rodiče i ostatní paní učitelky, táta řediteloval ve městě ve fabrice.

Byla jsem vymodlený jedináček a vedlo se mi jednoduše dobře. Máma si pochvalovala, že jsem neměla žádnou pubertu. Byla jsem jedničkářka.

Nejvážnější prohřešek, kterého jsem se dopustila, spočíval v bleskurychlém schování beletrie pod učebnici fyziky v okamžiku, kdy jeden z rodičů vešel do pokojíčku.

Nic jsem si neužila!

Všechno se změnilo po maturitě. O prázdninách, které jsem si náležitě vychutnávala. Zrovna mi přišel dopis, že jsem byla přijata na vysokou školu. Svět mi ležel u nohou, hvězdy na obloze zářily jen pro mě.

Ležela jsem na lehátku pod slunečníkem, pila pomerančový džus a skrze listy ořešáku koukala do mraků líně si plujících po červencové obloze a pomyslela jsem si, že jsem si vlastně nic neužila!

Zatímco spolužáci ke konci středoškolského studia prakticky už vůbec nevycházeli z hospody, já jsem žila životem jeptišky.

Okouzlující elegán

Začala jsem si připadat nudná. Zatímco jsem se zaobírala myšlenkami, zavolala na mě máma, abych se šla přivítat s návštěvou. Otec si domů na skleničku přivedl kolegu.

Vzala jsem si přes plavky letní šaty a šla do obýváku, kde, jak jsem se domnívala, podám ruku bělovlasému dědečkovi ve špatně padnoucím obleku a zase vypadnu.

Ve skutečnosti jsem málem upadla já. Stiskla jsem pravici výstavního dlouhána, ne o mnoho let staršího, než jsem byla sama. Otec mi dotyčného představil a pak sobě i kolegovi nalil do sklenic něco ostřejšího.

Nečekané pozvání

Byl krásný páteční večer. Zdřevěněly mi nohy, chvíli trvalo, než jsem odvrávorala zpátky na zahradu, kam za mnou po delší době přišel ten inženýr. Vyměnili jsme si několik zdvořilostních frází typu: „Tak vy jste se dostala na vysokou školu, no to je báječné!“

Přitom jsme se propalovali očima. Bylo mi na omdlení. Jediné, na co bych se doopravdy chtěla zeptat, bylo: „Nejsi ženatý, že ne?“ Ale to by se nehodilo. A tak jsme v jednom kuse blábolili nesmysly, až z něj nakonec vypadlo:

„Nešla byste na kafe?“ Ještě jsem stačila kývnout, než se objevil táta a odvedl ho.

Jako zásah z čistého nebe

Z odpolední kávy se vyklubal celý večer ve vinárně. Nikdy jsem nezažila tak fantastický večer, nikdo mě neuměl takhle rozesmát. I když je možné, že po půlce lahve červeného je veselý asi každý, zvlášť když do té doby skoro nic nepil. Byl to nejhezčí večer mého života.

Pak jsem ale sklouzla pohledem k jeho ruce a spatřila snubní prstýnek. Se sklopenou hlavou připustil, že se před svatbou znali málo, brali se hned po promoci a on teď jen zírá, jaká je doopravdy, a že prý už s ní dál žít nechce.

Všechno se provalilo

Bylo mi najednou hrozně. Z románů jsem dobře věděla, že ženáči vždycky říkají to své zaklínadlo „moje žena mi nerozumí“ a že je to lež! Ale byla jsem zamilovaná, a bylo mi to jedno.

Léto bylo jako z nejkrásnějšího snu, ale jen do té doby, než nás někdo viděl vycházet ráno za svítání z výletního hotýlku.

Ve vesnici se rozpoutalo zemětřesení. Otec řval, že tu ostudu nepřežije, máma hořce plakala, a co se dělo u Aleše doma, toho jsem naštěstí nebyla svědkem, ale nejspíš se to podobalo konci světa.

Ostuda jako hrom

Ten ostatně nastal i pro mě. S Alešem jsme se k sobě nemohli ani přiblížit. „Zavřu tě do sklepa!“ křičel táta. „Neumíš si představit, co poslouchám v práci! To sis, proboha, musela vybrat mého ženatého podřízeného?“ No, asi musela. Byl to osud.

Sešel z očí, ze srdce ne

V září jsem odjela studovat do Brna. Na Aleše jsem ale myslela neustále. Celé dny jsem si s ním v duchu povídala. Divím se, že mě nevyhodili ze školy, sotva jsem věděla, jak se jmenuje obor, který studuji. Jen jsem přežívala.

Domů jsem jezdila málokdy. Když jsem zavítala do rodného kraje o Velikonocích, jako by do mě hrom bacil. Naši mi neřekli samozřejmě nic, naštěstí byla sdílnější Jitka, má velká kamarádka odvedle.

Překvapení

„Už to víš?“ špitla přes plot. „Aleš se rozvádí!“ Vykulila jsem oči. Něco takového mě nenapadlo ani ve snu. Neviděli jsme se od léta a myslela jsem, že to tak zůstane už napořád. Byla jsem jako na trní.

Mám něco udělat? Napsat dopis? Jít za ním? Pokusila jsem se alespoň nalít si skleničku vína, ale táta mi ji sebral se slovy: „Stačí, že svádíš ženáče, ještě abys začala pít!“ No tak jsem si střízlivá sedla na zahradu pod ten krásný velký ořešák.

Naše láska nakonec zvítězila

Byl krásný Boží hod velikonoční a někdo na mě pouštěl zrcátkem prasátka. Před zahradní brankou stál Aleš s kyticí tulipánů. Padli jsme si do náruče. Za žádnou cenu nechtěl jít dovnitř, ale nedala jsem jinak. „Vedu návštěvu,“ ohlásila jsem našim.

„No tak jenom doufám, že to není zase nějaký ženáč,“ štěkl táta. Byla jsem jeho miláček, ale od toho osudného léta mě měl plné zuby. Když jsem vešla do obýváku s jeho podřízeným, nevěřil svým očím.

„Neboj, tati, tady pan inženýr už je rozvedený,“ ujistila jsem ho. A naší lásce už pak nic nestálo v cestě.

Lenka B. (57), Znojmo

reklama
Související články
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
historyplus.cz
Las Médulas: Při zlaté horečce Římané zničili celé pohoří
V břidlicovém pohoří Las Médulas v severozápadním Španělsku je k vidění mnoho červenohnědých skal nejroztodivnějších tvarů. Bizarní krajina však není hříčkou přírody, jak by se mohlo zdát, ale dílem člověka. Kdysi tu býval rozlehlý horský masiv, který Římané kvůli zlatu rozvrtali do současné podoby…   Římská říše je závislá na zlatě…Potřebuje ho k financování válečných výbojů i k
HI-TECH kuchyně
rezidenceonline.cz
HI-TECH kuchyně
Také pro jednu z nejdůležitějších součástí obytného prostoru je důležitá harmonie designu a technologií. Jen tak kuchyně získá nejen potřebnou funkčnost a komfort, ale také moderní estetickou přitažlivost. Jedním z nejvýraznějších trendů v kuchyňském designu je použití pastelových barev, jako je pudrově růžová, šeříková, broskvová nebo vanilková. Ostatně tři ze jmenovaných odstínů se staly uznávanými
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
enigmaplus.cz
Proměna chleba a vína v maso a krev: Opravdu se někdy takový zázrak stal?
Křesťanský obřad, který připomíná události poslední večeře Ježíše Krista, se označuje pojmem eucharistie. Ve své podstatě jde o rituální konzumaci chleba a vína, aby byly připomenuty tělo a krev Ježíš
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
skutecnepribehy.cz
Z hlubin temného lesa nám ukázaly cestu veverky
Zabloudily jsme s vnučkou na houbách. Už se začalo stmívat. Kde se vzaly, tu se vzaly ‒ dvě veverky přiskákaly. Vyvedly nás z lesa ven. Byla jsem už rok vdova, manžel mi zemřel na infarkt. Krátce před jeho smrtí jsme koupili domek na okraji vísky v Lužických horách. Já houbařila a chodila do lesa na výlety, on pobýval jen
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
21stoleti.cz
Gigantická exploze ve vesmíru. Její konec je v nedohlednu
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
epochanacestach.cz
Kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti
Rožnov leží pod Radhoštěm, a ten bychom rozhodně na svých cestách po tomto kraji minout neměli. Na jeho vrcholku stojí výjimečná kaple svatého Cyrila a Metoděje s byzantskou kopulí, vysvěcená už v roce 1898. Je to jedna z nejvýše položených církevních staveb na našem území a přestože si toho na první pohled sotva povšimneme, stojí jednou polovinou na
Srbský král tušil nebezpečí smrti
epochaplus.cz
Srbský král tušil nebezpečí smrti
Když Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) usedá 17. října 1921 na trůn Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, nemá jednoduchou pozici. „Jednota Srbů, Chorvatů a Slovinců, která vznikla v ovzduší poválečné euforie, se ukázala v praxi jako těžko realizovatelná. Jak zajistit soužití národů, jež jsou sice stejného původu, ale jejich osudy se od pozdního středověku rozcházely? Ještě
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
nasehvezdy.cz
Jsi mi nevěrný Rančáku? Tak o tohle přijdeš!
Herečce ze seriálu Ulice Anetě Krejčíková (33) už prý s partnerem, tělocvikářem Ondřejem Rančákem (39), dochází trpělivost. Ze všech stran se k ní dostávají různé povídačky, jak si kde dopisoval a d
Pravdu jsme zjistily až po letech
nejsemsama.cz
Pravdu jsme zjistily až po letech
Někdy stačí domněnka k tomu, aby se rozbilo krásné přátelství. Je snadné někoho obvinit a pak se urazit a přestat s ním mluvit. Vím to až moc dobře, prožila jsem si to na vlastní kůži a dodnes toho lituji. Nikdo jiný to nevěděl Romana byla moje velká kamarádka už od mateřské školky. Od první do deváté třídy