Domů     Ke stříbrné svatbě jsem dostala tajemný dar
Ke stříbrné svatbě jsem dostala tajemný dar
3 minuty čtení

Moc jsem tetu milovala, po její smrti jsem si musela vzít něco na památku. Její zápisky. A pak mi najednou k nim přišel podivný dárek.

Jiřinka byla sestra mojí matky, často jsem k ní jezdila na prázdniny. Věnovala se mi více než moji rodiče. Protože děti neměla, odkázala svůj dům mně. Bylo to ale daleko a my s manželem už chatku měli, tak jsme se nakonec rozhodli, že chalupu po tetě prodáme. Než jsme ji prodali, jsme chalupu vyklidili.

Na půdě jsem objevila krabici se zajímavými věcmi. Mezi nimi bylo několik ručně psaných sešitů, dokonce rozpracovaný román na pokračování. Jak jsem se do sešitů zahloubala, zjišťovala jsem, že teta psát uměla. Při psaní se inspirovala životem, byla tam ale i spousta fantazie.

Víla Julietta

Romantický milostný příběh se odehrával ve vymyšleném městě na břehu moře. Hlavní hrdinka se jmenovala Julietta a byla to napůl dívka a napůl víla. Dávala dohromady lidské vztahy.

Když na sebe byli muž a žena hodní, dostali od ní dárek – kámen, který měnil barvu podle toho, jaká jejich láska byla.

Byl růžový nebo duhově modrý, když byla láska čistá, zelenal, když chladla, červenal, když se probudily emoce, tmavl, když začala láska uhasínat. Sešity s příběhem jsem uložila do skříňky, kde se skrývaly i moje věci z dětství, jako třeba památník.

Zmizel kámen i sešity

Občas jsem si na příběh o víle Juliettě vzpomněla. Pak moje myšlenky pohltily přípravy na blížící se stříbrnou svatbu, kterou jsme s manželem chtěli oslavit. Byli jsme spolu už pětadvacet let. Na oslavu našeho výročí přišlo mnoho našich přátel a známých. A samozřejmě přinesli dárky.

Jeden z nich mě velice zaujal – byla to zdobená krabička ve starobylém obalu, který se od ostatních naprosto lišil. Poté, co jsem odstranila obal a otevřela krabici, jsem zůstala zíral v němém úžasu.

Uvnitř byl bílý perleťový kamínek v průhledném obalu a vedle něho vizitka s nápisem: „Od Julietty“. Tetičky písmo jsem bezpečně poznala.

Málem jsem z toho omdlela, tím spíš, když kámen v obalu přímo přede mnou najednou změnil barvu z bílé na duhově modrou, andělskou.

Záhada

Na okamžik jsem podezírala manžela, že se dostal k tetiným sešitům a všechno narafičil. Pak jsem si ale řekla, že se mi ve věcech nikdy nehrabal.

A jelikož jsem na duchy a tajemné přízraky nikdy moc nevěřila, tak jsem i zavrhovala možnost, že by nám dárek nadělila tetička z onoho světa.

Po pár dnech jsem chtěla ten kámen i tetiny sešity ukázat manželovi a zeptat se ho na rovinu, ale vše záhadně zmizelo. Dodnes proto nemám žádné vysvětlení. Při každém výročí svatby si na to vzpomenu a stále mi to vrtá hlavou.

Libuše (63), Teplice

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.