Domů     Vybrala jsem si správně!
Vybrala jsem si správně!
3 minuty čtení

Rande jako vystřižené z noční můry měli na svědomí dva bratři. Podobní si jako vejce vejci. Naštěstí jsem si vybrala toho pravého!

Byla to už pátá schůzka od našeho prvního setkání. A každá z těch schůzek byla jednoduše perfektní. Karel byl zábavný společník, kterého bych mohla poslouchat dlouhé hodiny. Měla jsem pocit, že se známe odjakživa, a přitom to byl sotva měsíc.

I když venku mrzlo, až praštělo, nemohla jsem se naší dnešní procházky dočkat. Jakmile zazvonil zvonek, běžela jsem jako splašená Karlovi otevřít. Přitom jsem cestou málem zakopla o našeho jezevčíka Bobeše.

Hezčí než jindy?

Ten je snad ještě hezčí, než kdy jindy, prolétlo mi hlavou, když jsem otevřela dveře. Ihned jsem se začala hloupě culit, na rozdíl od Bobeše, který se rozštěkal na našeho hosta, jako by ho snad viděl poprvé. Přitom ještě před týdnem byli nejlepší přátelé. „Vůbec nevím, co to do něj vjelo,“ kroutila jsem hlavou.

Nechápala jsem, co mu přelítlo přes nos, Karla má přece rád. Toho kluka musí mít každý rád! Už za chvíli jsem o tom ale začala pochybovat. Něco bylo strašně špatně. Celá naše procházka měla tentokrát jiný nádech. Takový cizí. Jindy upovídaný Karel skoro nepromluvil a jen nevrle odsekával.

Jak se mohl tak milý a vtipný kluk změnit na tohohle bručouna? Když jsem se zeptala, zda je všechno v pořádku, odvětil, že v naprostém. Bylo to poprvé, co jsem si už přála, aby naše schůzka skončila. A nebyla jsem sama. „Květko nezlob se, já už musím jít,“ řekl s tím, že se rozloučíme.

Bratr

„To se teda budu zlobit, já nejsem Květka, ale Bětka!“ zakřičela jsem a utíkala pryč. Celý večer jsem probrečela. Čtyři schůzky byly jako z pohádky, a na páté zjistím, že ani neví, jak se jmenuju!

Vtom zazvonil zvonek, když jsem otevřela vchodové dveře, zůstala jsem stát jako opařená.

Stál tam Karel. Tedy. Dva. A oba měli ve tváři útrpný výraz. Jak se ukázalo, ten den jsem neabsolvovala rande s Karlem, nýbrž s jeho dvojčetem Václavem. Pánové si prý na den prohodili úlohy a čekali, zda to okolí pozná.

„Byl to hloupý nápad, a my se ti chceme omluvit,“ začal Karel svou omluvnou řeč.

Byla jsem naštvaná, že si ze mě udělal legraci. On za mnou ale chodil snad každý den, nechával mi omluvné dopisy ve schránce a nosil i květiny. Asi za dva týdny jsem mu přece jen odpustila. Stálo mi to za to.

A jsem strašně ráda, že jsem si ze dvou bratrů, podobných jako vejce vejci, vybrala zrovna toho mého komika. Můj švagr, bručoun Václav, se nikdy nezmění. Alespoň už ale zná mé jméno.

Alžběta (52), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud