Domů     Malý vnouček se ztratil
Malý vnouček se ztratil
5 minut čtení

Nikdy nezapomenu na ten okamžik, když mi dcera volala, co se stalo. Dodnes mám z toho děsivé sny. A dcera, ta už se z toho nikdy nevzpamatovala.

Dnes by byl z Jindry dospělý chlap. Oslavu jeho plnoletosti jsem si dokázala představit do nejmenších detailů. Celá naše rodina u jednoho velkého stolu.

Můj manžel, já, dcera se svým mužem, vnučka, možná už s partnerem a nějakým mým pravnoučetem, a samozřejmě hlavní hrdina dne. Vnuk Jindra.

Byly by to určitě jeho hodně veselé osmnáctiny, plné pohody a smíchu. Uměl se krásně smát, tak opravdově, od srdce. Místo toho jsem ale zapálila jen svíčku u jeho fotografie a chystám se na návštěvu dcery.

Snad bude schopna mě dnes přijmout a aspoňtrochu vnímat. Cítím se strašně osaměle a zoufale. Potřebuji s někým mluvit, sdílet s ním své myšlenky. Můj pěkný a klidný život se před lety změnil na peklo a pouhé přežívání. Už opravdu nevím, jak dál. A kdyby tu nebyla moje ubohá dcera…

Žili jsme si moc hezky

Jindřichovy první narozeniny jsme slavili na naší chalupě v jižních Čechách. Manžel byl tehdy ještě jura. Vnukovi udělal na zahradě krásné pískoviště a těšil se, jak spolu už brzy budou stavět pískové hrady. Moje dcera tehdy byla veselá a usměvavá, šťastná a pyšná maminka.

Narození syna dokázalo opět spojit rodinu, která byla tehdy v těžké krizi a schylovalo se k rozvodu. Když moje dcera Monika otěhotněla, chtěl její muž odejít ke své milence. Když se mu ale narodil kluk, zůstal a Monika mu dala druhou šanci. On se pak vážně snažil.

Vytoužený bratříček

Prvorozené Pavlínce bylo tehdy už jedenáct a z bratříčka měla velkou radost. Vždy si přála sourozence, ale rodiče už tehdy druhé dítě nechtěli. Jindřich je však brzy všechny přesvědčil o tom, že do rodiny patří.

Byl to totiž neskutečně roztomilý klouček. Byl hodný, takový blonďatý andílek. Rád sportoval a učil se nové věci, byl pilný žáček a také nezkazil žádnou legraci. I když mezi sourozenci byl velký věkový rozdíl, měli s Pavlínkou krásný vztah.

Dodnes nevíme, co se stalo

Bylo to poslední den před letními prázdninami. Všichni už jsme čekali, až děti přijdou s vysvědčením domů, a těšili jsme se, jak to pěkně oslavíme. První dorazila Pavlínka. Byla už na střední a výsledky měla slušné, i když úplná premiantka nebyla. Jen odhodila desky s vysvědčením na stůl a šla si balit.

Měla s rodiči a Jindrou hned druhý den odjet k moři. Už se viděla na pláži, jak chytá bronz. Těšila se na šnorchlování s bráchou.Už se nemohla dočkat, stejně jako její bratr. Ten se ale nějak loudal a domů se nevracel.

Nemusí nás tak napínat, ještě jsme se smáli, vždyť stejně všichni víme, že bude mít zase samé jedničky. „Ten náš šprt,“ smála se vnučka.

První pátrání

Jindra se domů ale nevrátil během celého dne, ani večer a ani v noci. To už ho ale kromě nás a sousedů hledala i policie. Jindra zmizel beze stopy. Ve škole ještě byl, převzal si vysvědčení se samými jedničkami.

Před školou ho ještě viděli, jak se loučil s kamarády a říkal, že pospíchá domů balit na prázdniny.

A pak byl najednou pryč, ve vteřině. Tak to líčili jeho kamarádi. Kolem prý sice projela asi dvě auta, ale nikdo ho ani do jednoho neviděl nastupovat. Co se tedy mohlo stát? Kam zmizel a s kým, nebo sám? Ta nevyjasněnost, jak se to všechno stalo, nás ničila a ničí dodnes.

Monika nic jiného neviděla

Moje dcera se ocitla na samém dně, ale hledat svého syna nepřestala, ani na vteřinu, ani ve chvíli, kdy už jsme to všichni vzdali. Jindra byl prohlášen za nezvěstného. Nikdo nevěděl, co se stalo, zda žije, nebo ne.

Moje dcera ale nepřestávala doufat a věřit, že se její milovaný Jindříšek objeví. Že ho potká třeba na ulici a on se k ní radostně rozeběhne. Byla tím naprosto posedlá.

Hledala všude

Dcera neváhala zaměstnat soukromé detektivy, senzibily i kartářky a různé vědmy. Byla tím hledáním jako posedlá a nelitovala žádných finančních prostředků. Přestal ji zajímat její manžel, který ji varoval, že se takto úplně zničí.

Nestarala se ani o Pavlínku, která ji v té chvíli asi potřebovala ze všeho nejvíc. Monika ale nepřestla doufat a hledat.

První odešel můj muž

Velmi tíživá atmosféra naší rodiny měla zřejmě za následek, že se výrazně zhoršil zdravotní stav mého muže. Už je to pět let, co zemřel. Zhruba ve stejném čase odešla z domu i moje vnučka, která se se svojí mámou odcizila. Byla už dospělá a měla přítele. Rok po ní odešel od Moniky i její manžel.

Ani ten už neunesl dusné prostředí plné slz a fantazírování o tom, kde zrovna Jindřich asi je. Když jsem dceři říkala, že je sice dobré doufat, ale že žít se musí dál, obvinila mě, že jsem cynická a že jsem Jindru nikdy neměla dost ráda.

Její nervy to neunesly

Už je to dva roky, co se dcera pokusila o sebevraždu a pak se totálně zhroutila. Její pocuchané nervy jí definitivně vypověděly služby a ona skončila na psychiatrii. Je tam dodnes a prognóza není nijak příznivá. Chodím za ní pravidelně.

Někdy si docela slušně popovídáme, jindy se mnou vůbec nemluví nebo říká úplné nesmysly.

Věra P. (73), Příbram

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do