Můj milovaný bratr byl vždy velký romantik a snílek. Motorkářem chtěl být už jako kluk. Pořádnou mašinu si však pořídil až celkem nedávno.
Před hřbitovem už je zaparkováno asi dvacet naleštěných motorek. Krásných mašin, jak by řekl můj bratr Ludvík. Ale já se v tom moc nevyznám. I když se všechny ty vědomosti do mě snažil bratr dostat už v dětství. Dnes by byl nadšený. Nejen ze strojů, ale i ze samotných motorkářů v kožených bundách, kteří mu přišli vzdát hold. Bohužel už nic neuvidí.
Jezdil načerno
Jako kluk byl Ludvík zamilovaný do motorek. Jeho kamarádi měli všelijaké stroje a jezdili po vesnici, co to dalo. Naši rodiče Ludvovi nedovolili ani moped. A tak jezdil brácha tajně, za vesnicí, kde mu kluci za úplatu motorky půjčovali.
Když už měl konečně řidičák a byl dospělý, nekoupil si motorku, jak by každý předpokládal. Brzy se totiž ženil, čekal dítě a potřeboval auto. Pro rodinu.
Automobilová éra
Řadu let pak jezdil v autě, kde vozil manželku a dvě děti. Občas auto vyměnil za jiné, ale nebyla v tom žádná vášeň. Ta nakonec vyprchala i z jeho manželství. Děti vyrostly, odešly z domu a manželka se odstěhovala k příteli.
Tehdy nastala ta správná doba. Ludvík začal chodit s kamarády na pivo. A stal se z něho rocker a motorkář. Měl zas důvod, proč se radovat ze života. A já mu to doopravdy přála.
Chtěl svoji mašinu
Chvíli jezdil s kamarádem na motorce jako „batůžek“. Dostal se do partičky zanícených starých rockerů a harleyářů a chtěl svoji vlastní motorku. Blížili se jeho pětapadesátity a bylo načase konečně si splnit životní sen.
Bratr „rozbil prasátko“ a koupil si úžasnou motorku. Pamatuji si, jak v den jeho narozenin stála nablejskaná na dvorku a Ludva ji všem hrdě ukazoval. Vyjet si na ní chtěl ale až druhý den, po té velké oslavě.
Usnul za volantem
Když druhý den konečně vyrazil na svou premiérovou jízdu, doprovázelo ho asi pět kamarádů. Ludva jel v čele, čeho si moc považoval. Ještě naposledy jsem mu zamávala. Domů už nedojel. Ze silnice ho smetl kamion, který vjel do proti směru. Jeho řidič usnul za volantem.
Tereza N. (54), Teplice
