Domů     Dědeček se vrací i po své smrti
Dědeček se vrací i po své smrti
3 minuty čtení

Můj děda byl sběratelem doutníků, které moc rád kouřil. Babička to nesnášela.

Byl to jediný důvod k jejich hádkám.

O svých prarodičích mohu říct, že se pro sebe narodili. Nikdy v životě jsem neviděla tolik lásky, kolik panovalo mezi nimi. Hádali se vlastně jen kvůli jedné jediné věci, a to dědově kouření.

Hluboce se milovali

Jako dítě jsem prázdniny u prarodičů zbožňovala. Byla u nich sranda. Posouvali nám hranice toho, co smíme. Nechávali nás s bráchou lézt po stromech, koupat se v potoce a jít spát s půlnocí. Děda Karel byl velký vyprávěč, který si lehce získal naši pozornost.

Babička s láskou pekla kynuté buchty. Vždycky u nich vládla pohoda.

Dědečkův nešvar

Když už se kvůli něčemu hádali, tak to bylo dědovo kouření. Děda sbíral doutníky a měl ve zvyku si každý večer sednout na verandu a jeden si zapálit. Babička z toho celý život šílela.

Vždycky za ním šla a hudrovala: „Dědku jeden bláznivej, dej už s tím pokoj. Vždyť tě to přivede do hrobu.“ Děda se vždy jen usmál a vesele pokuřoval dál. Byl to už takový zvyk. Děda kouřil a babi nadávala.

Zákeřná nemoc

Když jsme s bráchou dospěli, jezdili jsme k prarodičům jednou měsíčně. Oba už byli staříci, kteří se těžko pohybovali a špatně slyšeli. Ovšem smysl pro humor jim zůstal. Dokonce i dědova chuť na doutníky. Pak jsme se jednoho dne dozvěděli, že má děda rakovinu plic.

To byla voda na babiččin mlýn. Byla jsem u toho, když se kvůli tomu s dědou hádali.

„Já jsem ti to říkala, abys nekouřil. Podívej se, teď z toho máš rakovinu a umřeš,“ nadávala. Děda i přes fakt, že je nemocný, vesele kouřil dál.

Jeho smrt ji zlomila

Když pak děda zemřel, babička musela jít na nějaký čas bydlet ke mně. Psychicky tu ztrátu neunesla. Nemohla tam zkrátka zůstat sama. Jednoho dne prohlásila, že se chce vrátit domů. Nikdo jí v tom nebránil.

Osobně jsem ji tam odvezla a první tři dny jsem si naplánovala, že tam budu s ní.

Vůně doutníku

Už první večer na mě padl smutek. Všude byl cítit děda. Stále jsem čekala, kdy vejde do dveří. Seděla jsem v jejich obýváku a přemýšlela. Najednou jsem ucítila vůni doutníku. Automaticky jsem se podívala na verandu, kde děda sedával.

Z křesla, které ke mně bylo otočené zády, jsem viděla stoupat dým. „Babi, pojď sem. To musíš vidět,“ volala jsem naléhavě na babičku.

Stále za ní chodí

Vyšla z kuchyně a já ukázala prstem na verandu. Babičce tekly slzy, protože hned pochopila, kdo za ní přišel. Přiblížila se k verandě. Užasle pozorovala dým. „Karle, už zase kouříš?“ Mlčky jsme křeslo pozorovaly, dokud z něj dým nepřestal stoupat.

I teď, mnoho let po smrti, si děda večer kolem osmé přijde zapálit svůj milovaný doutník. Babička tvrdí, že už to není tak často, ale že čas od času ještě přijde. Nakonec pro ni to kouření není tak nesnesitelné, jak si vždycky myslela.

Nikola T. (46), Praha

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.