Když vám někdo neustále připomíná vaši „údajnou“ vinu, začnete se vinni cítit, i když jste nic neudělali. A zoufalství vás tak nikdy neopustí.
Právě běží můj nejoblíbenější seriál v televizi. Hlavní hrdina zrovna řeší dramatickou situaci, když se ozve to známé: „Boženóóó…“ Všechno se ve mně vzepře. Co zase chce? Proč právě teď! Určitě to dělá naschvál, abych se nemohla koukat. Jeho nenávist vůči mně je tak velká, že se svého manžela Jardy začínám bát. Jeho zlobu ale stále nemůžu pochopit.
Zahrada byla naše láska
Potřeboval by odbornou pomoc, ale k psychiatrovi či psychologovi ho prostě nedostanu. Cítím za něj určitou zodpovědnost, ale vinna určitě nejsem. S Jardou jsme spolu už skoro čtyřicet let. Prožili jsme normální život a vychovali dvě děti.
Moji rodiče nám odkázali chalupu s pěknou zahradou. Začali jsme tam jezdit s dětmi a postupně se učili, jak pečovat o zahradu. Stal se z toho brzy náš velký koníček. Doslova vášeň. Na zahrádce jsme proto trávili stále více času.
Nechtěla jsem, aby tam lezl
Před sedmi lety se manžel rozhodl, že poněkud „zredukuje“ košaté stromy na našem pozemku. Nechtěla jsem, aby kvůli tomu lezl na žebřík. Říkala jsem, že raději zavoláme odborníka, který nám stromy prořeže. Ovšem Jarda o tom nechtěl ani slyšet. Prý to dělal už víckrát a nikdy jsem tak nevyváděla.
Proč jsem nemlčela!
Zmlkla jsem, protože jinak bych mu musela připomenout, že to, co dělal v mládí, už nyní nemusí jít tak lehce. On byl ale vždy velký ješita a věk si nechtěl připouštět. Celá akce probíhala celkem v klidu. Když pak Jarda prořezával naši starou lípu, upozornila jsem ho na to, že přehlédl jednu větev, kterou bylo třeba uříznout. Natáhl se k ní. A spadl ze žebříku.
Dlouhá léčba
Poranění páteře bylo fatální a manžel ochrnul na dolní polovinu těla. Mnoho měsíců podstupoval rehabilitaci. Ta jeho stav sice do jisté míry zlepšila, ale chodit už nikdy nebude. Jarda si od rehabilitace hodně sliboval a tohle ho srazilo zpět na dno. Jarda se úplně změnil.
Byl náhle zlý
Z toho, že skončil na vozíku, obviňuje mě. Kdybych prý nechtěla uříznout tu pitomou větev, nic by se mu nestalo. A tak se náš vztah proměnil v hotové peklo. Manžel mě psychicky vydírá a šikanuje. Týrá mě tím, že mě neustále komanduje, vymýšlí si nesmyslné potíže a vyčítá.
Bývá také dost hrubý a někdy i agresivní. To potom po mně hází různé předměty, vozíkem mě zatlačí do kouta a bije mě holí. Jeho nenávist vůči mně i světu z něj přímo kape. Navíc začal pít. Ale opustit ho prostě nemůžu. Potřebuje moji pomoc, i když se ho bojím.
Eva N. ( 64), Ostrava
