Domů     Vyhnala jsem násilníka z jejího domu
Vyhnala jsem násilníka z jejího domu
5 minut čtení

Vídala jsem ji alespoň jednou týdně, když jsem u ní nakupovala čerstvou zeleninu. Z usměvavé paní se mi před očima měnila v trosku. Její smutné oči mi nedaly spát!

Byla to taková milá a usměvavá paní, vždy ochotná. Na tržiště jezdila prodávat, co sama vypěstovala. Bydlela na vesnici za městem a měla malé hospodářství po rodičích. Chodila jsem na trh speciálně kvůli její čerstvé zelenině. Měla jsem záruku, že tu zeleninu nenakoupila někde ve velkoskladu!“

Vždy jsme si poklábosily

„Zdalipak by se u vás dal sehnat tuřín?“ ptala jsem se jí a ona mi se smíchem odpovídala: „Už ho budu sklízet, vyčkejte do příštího týdne, je jako máslíčko.“ A opravdu. O týden později už na mě čekal. Vytoužený tuřín, zelenina mého dětství! Nezůstalo ale jen u zeleniny.

Ona se mě vždycky vyptala na vnoučata a já zas na její dvě dcery. Obě jí dělaly radost. Pomáhaly jí s pracemi kolem hospodářství, a ta jedna dokonce studovala na zemědělské škole. Druhá končila základku a zajímaly ji kytky.

„Už šetřím na skleník! Moje Anička prý bude pěstovat nějaké cizokrajné kytky, které se zatím u nás vůbec nedají sehnat, tak jsem zvědavá!“ chlubila se. Radost o to větší, že se mi moje Jarmila, jak se ta paní jmenovala, zdála v poslední době nějaká posmutnělá. Jakoby zvadlá, jak se říká.

Chřadla mi před očima

Přičítala jsem to únavě. „Paní Jarmilko, nezlobte se, že se ptám, ale není vám něco? Nemohu vám s něčím pomoct?“ vyptávala jsem se opatrně, ale ona jen tak rezignovaně pokrčila rameny. Odbyla mě, že se mi něco zdá, že vypadá pořád stejně a nic jí není! O týden později mi připadala v ještě horším stavu než minule.

Byla uražená

Znovu jsem se jí zeptala, zda jí něco neschází, ale vzbudila jsem jen rozhořčení. „Nic mi není! Co pořád máte?“ zeptala se napůl uraženě. Nemohla jsem na paní Jarmilku přestat myslet. Určitě ji něco trápí! „Třeba potřebuje peníze, mohla bych jí půjčit.

Možná se jen stydí a nechce nikoho svými problémy zatěžovat,“ myslela jsem si a rozhodla se trochu zapátrat.

Pátral i můj muž

Znala jsem od vidění jinou paní z vesnice, kde Jarmila bydlela, ale nic nevěděla. Postěžovala jsem si manželovi. K mému překvapení mě pozorně vyslechnul a nabídl pomoc! Byla jsem z toho úplně konsternovaná a hned mu za odměnu slíbila kachýnku.

Už dlouho ji na mně loudil, ale já byla kvůli jeho zvýšenému cholesterolu neoblomná.

Ochotně se nabídl, že se poptá v místní hospodě. Měl v té vesnici kamaráda, a tak se s ním prý nenápadně domluví, že přijede na pivko! Podmínkou byla ta kachýnka a také odvoz zpět, aby nemusel zůstat jen u toho jednoho.

Souhlasila jsem a netrpělivě čekala, co ten můj amatérský detektiv zjistí. A zjistil!

Možná ji i bil

„Ta tvoje Jarmila si po letech našla chlapa. Nastěhovala si ho k sobě, jenže ji asi bije, či co!“ Nemohla jsem tomu uvěřit. A ona si to nechá líbit? S tím musíme něco udělat!“ apelovala jsem na manžela, ale ten jen pokrčil rameny: „A co asi. Je to její věc.

A taky, nemusí to být pravda! Třeba jí ve vesnici závidějí chlapa a vymýšlejí si…“

Měl pravdu, ostatně jako skoro vždycky. Ale vzdát jsem to nechtěla. Hned druhý den jsem tam jela. Jen tak. Zjistila jsem, který domek je její. Zmocnily se mě obavy. Co když mě potká? Co řeknu? Cítila jsem se trapně a po chvilce nasedla do auta a odjela. Takhle to nepůjde!

Dostala jsem nápad

Trvalo pár dní, než mě napadlo něco, co bylo jednoduché a prosté. Vydala jsem se za její starší dcerou! Zemědělská škola sídlila dost daleko. Trvalo dlouho, než jsem si získala její důvěru a přesvědčila ji, aby mi něco řekla. Nejlépe pravdu!

„No víte, já nevím, zda mohu…“ váhala hezká dlouhovlasá dívka, ne nepodobná mamince. Byla velmi skromně oblečená, ale moc příjemně voněla po nějakých bylinkách.

Její dcera se mi svěřila

Neubránila jsem se zvědavosti. A můj dotaz na tu vůni byl tím, co prolomilo ledy mezi námi. Mile se usmála a hned začala zaníceně líčit, že si sama zkouší vyrábět různé bylinkové kapičky na zdravotní neduhy. A z těch posledních nečekaně vznikl parfém!

Začala se smát. Prý k velkým objevům dochází vždycky náhodně! Pozvala jsem ji na dortík a dozvěděla se, že drby nelhaly.

Vůbec jsem se ho nebála

Maminku její přítel opravdu mlátí! Hned od dcery jsem jela autem za Jarmilou. Zazvonila jsem a místo Jarmily vyběhl ten hrubián. Oblečený byl jen v takových těch teplákových trenýrkách a nátělníku. Svaly měl jako Rambo!

Byla jsem tak naštvaná, že jsem se ho nelekla. Když na mě zakřičel, co chci, řekla jsem mu to: „Koukejte se odstěhovat, nebo vás udám! Ať už se vás Jarmila zastává, jak chce. Mám jiné svědky!“

Byla to drzost i zoufalství zároveň, ale zafungovalo to. On se opravdu odstěhoval. Později jsem se dozvěděla, že ne ze strachu ze mě. Byl v podmínce a nechtěl riskovat vězení! Jarmila se mnou skoro půl roku nemluvila. Byla uražená. Ale potom jsme se smířily. Jezdím jí pomáhat na pole!

Eva R. (54), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé