Hlídat osmiletého chytrého kluka nemusí být tak lehké, jak by se mohlo zdát. Chtěl mě vylepšit!

Možná to bylo tou bolestí hlavy, možná únavou. Polkla jsem prášek a zapila sklenkou vína, i když vím, že se to nedělá. Když přišel můj vnouček Zdeněček, přivítala jsem ho úsměvem. On se ale na mě zahleděl víc než přísně: „Babi, jsi hrozně nemoderní. Chtělo by to změnu!“

Chtěl mi ukázat, co umí

Rozesmála jsem se. V osmi letech je učiněný mudrlant, kluk jeden! Jeho největším snem byla kariéra stylisty. Asi ho rodiče nechali moc dívat na televizi. Spokojeně jsem usedla v kuchyni na židli a nechala svého miláčka řádit. Ať tedy ukáže, co už umí. Nadšeně se pustil do práce.

Proměnu jsem zaspala

Nejprve mi rozčesal moje dlouhé vlasy. Barvila jsem si je na blond a česala do drdolu. Cítila jsem, jak se mě zmocňuje spánek. Nevím, kolik času uplynulo, ale když jsem otevřela oči, málem mi vypadly z důlků. V zrcadle, které vnuk přede mě umístil, jsem uviděla cizí ženskou!

Hrozně jsem se lekla

Měla krátké fialové vlasy, uhlově černé obočí a tváře jako slabikáře! Kolem krku nějaký šál a kolem zápěstí švihadlo. Zděšením jsem zakřičela. „Zdenku, co to má znamenat?“ Vnouček vesele přikvačil z pokoje. Prý mě nechtěl rušit ve spaní! Vlasy mi ostříhal, spíš oškubal asi tak na tři centimetry délky. Jak jsem mohla všechno zaspat?

Fialová barva na hlavě byla jen od řepy, naštěstí! Ale vlasy mi dorůstaly dlouho. Čas jsem si zkracovala vázáním turbanu z onoho šátku, který jsem měla kolem krku. A také jsem začala skákat přes švihadlo, tedy umělecký náramek z mého zápěstí.

Lenka D. (56), Děčín

Také se vám může líbit