Měla jsem své sny a snažila jsem se vyplnit si je. Protože se mi to podařilo, jsem spokojená.
Odjakživa jsem měla ráda děti a věděla jsem, že budu učitelkou v mateřské škole, zatímco si ostatní spolužačky plánovaly nějaká šílená povolání.
Tři dcery na vdávání
Manželství se mi také celkem vydařilo a moje tři dcery mi dělaly velkou radost. Trochu jsem se bála, co mi tak asi přivedou za ženichy, ale ulevilo se mi, když jsem uviděla Davida, přítele té nejstarší Hany. David se živil jako projektant.
Anička, ta nejmladší, byla druhá, která mi svého ženicha představila. Roman byl strojvedoucím. A Danuška si přivedla učitele. Dobré partie, říkala jsem si. Všichni se mi zdáli příjemní, a také byli. Netrvalo to dlouho a rázem jsem byla trojnásobnou babičkou.
V domě je veselo
A hlídací babičkou, protože jsem se všem nabídla, že si můžeme přece otevřít rodinnou mateřskou školku.Všichni žijeme v rodinné domě po mých rodičích, kteří kdysi plánovali velkou rodinu, ale nakonec měli jenom mě a bratra.
Ale teď se to hodilo. Stačila malá přístavba, kterou řídil David a všichni jsme byli spokojení. Dcery mohly jít bez obav do práce, protože peněz není přece nikdy dost. A já hlídala tu drobotinu.
Jsem šťastná
Vendulka, to je nejstarší vnučka, mi říkala, že jsem její nejoblíbenější babička. „Jdi, ty drndo,“ smála jsem se. „Copak máš ještě nějakou jinou?“ Pravdou je, že jsme k sobě obě asi nejvíc přilnuly. Ale ostatní děti na lásce nekrátím. Jen ti dva, Zdeněk a Zbyněk, jsou povahově trochu odlišnější a s holčičkou se mi tak krásně povídá.
Vyprávím jí všelijaké historky, občas si je chtějí vyslechnout i kluci. Ale ti raději řádí na zahradě. A já mohu říci, že jsem ta nejšťastnější babička na světě. Všechny moje sny se vyplnily a vlastně už nic jiného ani nepotřebuji.
Pavla Z. (65), Kutná Hora
