Domů     Nesnesli jsme synovu přítelkyni
Nesnesli jsme synovu přítelkyni

Osud nám s manželem dopřál jediné dítě. Těšili jsme se, že nám vše vynahradí vnoučata. Přítelkyni, kterou si syn přivedl, jsme ale do rodiny nechtěli.

Od narození nám náš syn Jakub dělal jen samou radost a byl naším vesmírem. Střední školu zvládl levou zadní a s červeným diplomem vystudoval i vysokou školu. Díky tomu dostal skvělou příležitost ve výzkumném ústavu. Jen na lásku mu čas nezbýval.

Do ženění se příliš nehnal

Bydlíme v rodinném domku, a tak Jakub bydlel s námi. Dokonce si sám vybudoval svůj malý byt na naší půdě. Měli jsme tak všichni své soukromí.

Což o to, byla jsem ráda, že je stále s námi, ale když už mu táhlo na pětatřicet, začala jsem se nenápadně vyptávat, jak vidí svou budoucnost.

Moc jsem totiž toužila po vnoučatech! Občas si sice dívku přivedl, ale nikdy nám ji nepředstavil. „Mami, přece ti nebudu představovat každou kamarádku nebo kolegyni,“ řekl mi klidně.

„Až to bude aktuální, neboj, rád vás seznámím!“ A tak jsme jen čekali a doufali, že nezůstane starým mládencem.

Jeho volba nás zaskočila

Až jednou nám s vítězoslavným úsměvem oznámil: „Rodičové, chystejte slavnostní servis, přivedu vám někoho představit!“ Volba padla na nedělní oběd.

S tátou jsme byli nadšení, že se náš syn konečně zamiloval, a já už ve svých představách chystala veselku a vozila kočárek! Jak moc jsem se těšila.

Co nás čeká, by nás ani ve snu nenapadlo! Synovo děvče mělo jednu vadu a my s mužem nechápali, že si toho náš Jakub nevšiml! On, který se dvakrát denně koupal a voňavkou byl cítit celý dům ještě dlouho po jeho odchodu, si přivedl děvče, které nevábně vonělo.

„Nebo se mi to jen zdá?“ lekla jsem se. Když jsem se podívala na manžela, bylo mi jasné, že ne.

Je krásná a chytrá, ale…

Linda byla chytrá, vzdělaná a velmi sympatická, a k našemu synovi se perfektně hodila. Alespoň na první pohled. Jenže u stolu se její „vůně“ linula po celé místnosti, až se mi zvedal žaludek.

Protože šlo o první setkání, nemohli jsme to samozřejmě řešit, takže jsme dělali jakoby nic.

„Janičko, prosím tě, také cítíš ten smrad?“ zeptal se mě manžel, když jsem šla pro zákusek. „Ta se snad týden nemyla! A jak jí zatuchle páchne oblečení,“ pokračoval a ani jeden z nás nechápal, že to náš syn necítí.

Zvykali jsme si dost těžko

Jakub to s ní ale očividně myslel vážně, i když nakonec vyšlo najevo, že se zase tak dlouho neznají.

„Nechtěl jsem ji sem brát na noc, dokud se neznáte,“ řekl nám po jejím odchodu a nenápadně nás tak připravil na skutečnost, že Lindu odteď budeme cítit častěji.

Ani jeden jsme neměli odvahu se ho zeptat, jestli mu nevadí, jak smrdí, protože podle jeho chování bylo jasné, že ne! Já jsem se tedy v zájmu vnoučat snažila si zvyknout a doufala jsem, že to třeba byla jen nějaká hloupá náhoda. Třeba jí zrovna nešla pračka.

Manžel to rozsekl!

Na své narozeniny jsem uspořádala oslavu, na které samozřejmě Jakub s Lindou nemohli chybět. Jako na potvoru dostal náš pes průjem a doma to bohužel neudržel, a tak nám znečistil koberec. Snažila jsem se to vyprat, ale co naplat, mokré to ještě smrdělo.

Co nás odrovnalo, byl ale příchod Lindy a její komentář: „No, tohle bych doma mít nezvládla. Hrozně to smrdí a kazí celou atmosféru,“ ozvala se naprosto nemístně.

Na to už se manžel neudržel a vmetl jí do tváře, že ten pes je zvíře a má zažívací potíže, proto smrdí, ale že ona je dospělá žena a smrdí úplně stejně, ne-li hůře.

To se jí samozřejmě nelíbilo a rozpoutala se drsná hádka. Nakonec uraženě odešla a syn s ní. Pár týdnů se nám pak vyhýbal a nemluvil s námi.

Má naděje pohasla

Až jednou u nás zaťukal. Sám. „Mami, tati, omlouvám se, měli jste pravdu. Nechápu, že jsem to hned necítil,“ řekl nám a popsal nám jejich rozchod. Zjistil totiž, že Linda je aktivistka, která záměrně nechce pračku a nepoužívá ani deodoranty ani parfémy.

Když chtěla po synovi, aby svoji pračku vyhodil, došla mu trpělivost a s milou Lindou se rozešel. I když tím mé vyhlídky na vnoučata vzaly zasvé, byla jsem ráda. Tu ženskou jsme fakt nemohli ani cítit!

Jana H. (61), Havířov

Předchozí článek
Další článek
Související články
20.6.2024
Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství. Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali. Měli jsme to, o čem jsme s mým manželem vždycky snili. Dávali jsme
17.6.2024
Vdávala jsem se před třiceti lety. Vlado pochází z Bratislavy, po mamince je částečně Maďar, po otci má polskou a rakouskou krev. Já jsem se narodila v Praze ve vinohradské nemocnici, na Vinohradech jsem chodila do jazykové školy i na gympl, jen na vysokou jsem se posunula do jiného pražského obvodu, na lékařskou fakultu blízko Karlova náměstí. Tam jsem také potkala Vlada, který chodil o dva ro
15.6.2024
Nikdy bych si nemyslela, že se rozhádáme kvůli něčemu, co se vlastně ani nebude týkat přímo nás. Už několik měsíců spolu nemluvíme. Naše rodina držela vždycky pospolu, nebylo nic, co by nás postavilo proti sobě. Prošla i hodně těžkou zkouškou, když zahynul dědeček během občanské války ve Španělsku a babička zůstala sama s pěti dětmi. Rodina se tehdy semkla a pomohla jí překonat těžké období. Ří
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr