Domů     Jsou to skvělí parťáci
Jsou to skvělí parťáci

Do našeho života vstoupili dva nalezenci a přinesli do našeho domu velké štěstí a radost. Od rána do večera tu zněl dětský smích. Tolik už jsem od života nečekala.

Edík sedí na zemi a hází Maxovi míček. A ten mu ho s radostí nosí zase zpátky. Občas se mu na podlaze rozjedou nožičky do všech stran a on se rozplácne jako žába. V tu chvíli se začne smát Edík a pejsek k němu radostně běží a olizuje ho.

Je rád, že se jeho kamarád dobře baví. A co teprve já. Vidět Edíka se smát, to byl pro mne hotový zázrak. Už jsem se bála, že to nikdy nedokáže. Dodnes si pamatuju naše první setkání. Málem mi to tehdy utrhlo srdce. I ta léta, jak dospíval.

Přáli jsme si holčičku

S manželem jsme spolu už přes pětadvacet let. Dodnes se máme pořád moc rádi a život jeden bez druhého si ani neumíme představit. Ale jedna věc nás dlouho velice trápila. Ač jsme o to opravdu moc stáli, děti nepřicházely. Udělali jsme pro to úplně všechno.

Můj manžel Vlastík při mně v těch chvílích pevně stál. To mu nikdy nezapomenu.

Když všechno selhalo

Po všech marných pokusech jsme se nakonec rozhodli pro adopci. To rozhodnutí bylo jednomyslné. Oba jsme si přáli dítě co nejmladší, a manžel navíc by rád měl holčičku. Mně to bylo jedno, hlavně abych už „své dítě“ měla doma. Nebylo to ale tak jednoduché. Všechno to papírování, pohovory, testy.

Doufala jsem, že se nám poštěstí přivézt si domu miminko, čekání na dítě už ale trvalo moc dlouho. Už jsem se nemohla dočkat, až toho človíčka vezmu do náruče.

Ale pak nám zavolala ředitelka dětského domova, abychom se na některé pro adopci volné děti, přišli podívat.

Mluvily jeho oči

Byla jsem nervozní jako nikdy. Celá jsem se klepala a držela se pevně manžela za ruku. I když prostředí, ve kterém děti žily, bylo pěkné, světlé a vyzdobené, padla tam na mne podivná tíseň a lítost, že tyto děti nemají normální dětství.

A právě v tu chvíli jsem ucítila, že mě někdo pozoruje. Rozhlédla jsem se po místnosti. Vmáčknutý do rohu tam seděl asi čtyřletý klučina a soustředěně mě pozoroval. Naše oči se střetly. Ty jeho, velké, hnědé až uhrančivé, byly plné smutku.

Těžké začátky

A ty mé zase plné slz. Bylo rozhodnuto. Adoptujeme toho chlapce. Dodnes jsem vděčná manželovi, že tenkrát neprotestoval. Tak k nám přišel náš Eda.

Když jsme si Edíka konečně mohli definitivně odvézt domů jako svého syna, začaly nám krásné, i když dost těžké časy.

Už „tety“ z dětského domova nás varovaly, že to je těžký případ. Edík prý příliš nekomunikuje, je odtažitý a stále zachmuřený. To všechno byla zpočátku pravda. Edíkův osud byl velice pohnutý. Celé dlouhé čtyři roky čekal na to, až ho někdo bude opravdu chtít.

Byl to moc hodný klouček, ale děsila mě jeho uzavřenost a trvalý smutný výraz ve tváři. Nikdy se neusmál. A to jsme s manželem dělali všelijaké „srandičky“. Jen aby se konečně zasmál. Nic nepomáhalo.

Co to kňučí?

Zhruba rok potom, co k nám Edík přišel, jsem ho ráno, jako obvykle vedla do školky. Když jsme šli kolem kontejnerů, Eda se náhle zastavil. „Slyšíš to, mami? Co to je?“ Po chvíli jsem to uslyšela i já. Takové slabounké pískání a znělo z jedné popelnice.

Když jsem ji otevřela, srdce se mi zastavilo. Tam v odpadcích ležela tři docela malá štěňata. Dvě už nežila. To naštěstí Edík neviděl. To poslední ale ještě dýchalo a vydávalo ty žalostné zvuky.

Boj o život

Bylo mi jasné, že ze školky i z mé práce ten den nic nebude. Štěně jsme dali do krabice od bot a ujížděli k veterináři. Maxík, jak jsme ho později pojmenovali, se ukázal jako velký bojovník. A i když mu na veterině nedávali moc velkou naději, přežil.

Dokonce se brzy měl čile k světu. Edík úplně ožil, nechtěl ani chodit spát a hlídkoval u nemocného pejska. Krmil ho lžičkou a hlídal mě, jestli mu dávám správné prášky. A když Maxík poprvé sám vesele vyskočil z pelíšku, Edík se rozesmál na celé kolo: „Hele, mami, už je zdavý!“

Nerozlučná dvojka

Od té chvíle ti dva bez sebe neudělali krok. Dvě spřízněné duše, dva odložení a nalezení parťáci. Edík celý pookřál. Začal se nejen vesele smát, ale byl i vstřícnější a hovornější.

Teprve s příchodem Maxíka, ze kterého se vyklubal hezký „pouliční“ fešák, přišlo do naší rodiny skutečné štěstí a pohoda.

Našemu Maxovi už bylo deset let a Edovi, který se dostal na gymnázium, bude za pár dní šestnáct. I když má hodně zájmů, Maxík je vždy na prvním místě. Jen doufám, že tu s námi Max ještě nějaký čas pobude.

Věra T. (56), Tábor

Předchozí článek
reklama
Související články
19.5.2024
Milovala jsem sport. Nehledě na to, že jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, rozhodla jsem se jít na kolečkové brusle. Otěhotněla jsem ve dvaceti, ale tehdejší přítel mě opustil. Rozhodla jsem se dítě si nechat, i za předpokladu, že s ním zůstanu sama. Měla jsem dost přátel a rodiče. Na miminko se všichni těšili. „Postaráme se o tebe i o malé,“ ubezpečovali mě máma s tátou. „Ale musíš na s
18.5.2024
Mámin nový partner Bohouš mi dohazoval nápadníky a náramně se tím bavil. Bylo to trapné, a tak jsem se mu trošku pomstila. Máma celá zářila, tvrdila, že našla lásku. Upřímně jsem jí to přála. Táta nestál ani za fajfku tabáku a od doby, kdy mu spakovala kufry, nenašla nikoho, kdo by ji zaujal. Až teď, kdy jí bylo necelých sedmdesát. Nicméně po boku toho chlapíka rozkvetla a omládla, vypadala ne
17.5.2024
Pokaždé, když někde něco vezmu, stydím se za to a slibuji sama sobě, že to bylo naposledy. Ale příště to udělám zase. Je to jako droga! Ani nevím, kdy to přesně začalo, myslím, že na střední škole, když jsem jednou nechtěně nezaplatila v samoobsluze kus salámu. Nikdo mě nechytil! Zmocnil se mě zvláštní pocit, takové blaho, že se mi povedlo ušetřit. Jako studentka jsem měla málo peněz a najed
17.5.2024
Když děda odešel na věčnost, babičku to zlomilo. Říkala, že ji nebaví žít a že se už těší, až odejde ze světa a bude mít svatý pokoj. Zasedla rodinná rada. Nevěděli jsme, co s babičkou, mou matkou. Donedávna byla akční, energická, ale dědova smrt ji zlomila. Působila dojmem člověka, který to dobrovolně vzdává. Přitom neměla žádnou zdrcující diagnózu, jen se jí prostě už nechtělo žít. Odmítal
15.5.2024
Hodný, chápavý a laskavý přítel se mi po pár letech vztahu začal měnit před očima. Den ze dne, z hodiny na hodinu se chová hůř a hůř. Byla by to poslední kapka, kdyby mě uhodil, a on to moc dobře ví. Ale jsem si jistá, že k tomu občas nemá daleko. Nikdy bych nevěřila, že se člověk takhle dokáže změnit. Býval tak moc milý! Muže jsem nehledala Seznámili jsme se přes kamarádku, která mi ho p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet