Domů     Lepší pozdě než nikdy
Lepší pozdě než nikdy
5 minut čtení

Byli jsme zamilovaní a hlavy měli plné plánů. To víte, mládí. Před více než padesáti lety ale všechno skončilo. Zůstaly mi jen krásné vzpomínky. Na Pavla jsem nečekala, a přesto přijel.

Byl to docela velký šok, když jsme se na dovolené na Jadranu dozvěděli, že jsou v Praze tanky a cizí vojáci. „Nevrátíme se,“ napadlo Pavla hned a už tuhle myšlenku nepustil z hlavy. Já byla opatrná. Měla jsem doma nemocnou maminku a tu jsem nechtěla opustit.

S těžkým srdcem jsme se loučili. Pavel se vydal přes Itálii do světa a já se vrátila domů. Z našich plánů sešlo.

Náhradník

Všechno přebolí, chlácholila mě maminka a já jenom kývala hlavou, že to tak bude. Když jsem se seznámila s Petrem, dělala si z toho maminka legraci: „Víš, vždyť je to jedno, Petr nebo Pavel, hlavně, děvče, musí tě mít rád.“ A to Petr měl.

Narodili se nám dva kluci, Staník a Jeník. Byly to báječné roky, kdy kluci rostli.

Přežila jsem i to odloučení na dva roky, tehdy se ještě chodívalo na vojnu. A zvykala si, že jednou kluci vylétnou z hnízda a budeme s Petrem sami. Maminku jsem pochovala, nemoc mi ji nakonec vzala. A kluci si umanuli, že vyrazí do světa.

Ten svět byl ale dost malý. I tak se Standa odstěhoval za svou láskou do Aše a Jenda do Bratislavy. Pro mě i tak dost z ruky.

Velké plány

Malovali jsme si šťastné stáří, najednou už se všechno mohlo a Petra napadlo, že si všechno vynahradíme. „Budeme cestovat, všude se podíváme,“ plánoval s nadšením. Krotila jsem ho. „Do Afriky ani náhodou, slony můžu vidět i u nás v zoologické zahradě.“

Když si to srovnal v hlavě, souhlasil, že jenom pojedeme někam na jih. Víc za teplem. A že to bude překvapení, mám to nechat na něm. Jeli jsme nakonec na Jadran. To tehdy bylo překvapení. Do Zadaru a pak do Rijeky. Do míst, kde jsme s Pavlem trávili poslední společné chvíle.

Jako před lety

Petr to nevěděl, vždyť jsem o tom vlastně nikdy nemluvila do detailů. Ano, o Pavlovi se mu zmínila kdysi moje máma, ale on se nikdy neptal. Měla jsem na místě co dělat, abych se nerozplakala.

Mísily se ve mně vzpomínky na Pavla, které tady ožívaly, a zároveň jsem věděla, že mám vedle sebe Petra.

A toho jsem milovala teď. Vlastně jsem o Pavlovi neměla žádné zprávy, netušila jsem, kde je mu konec. Jestli ještě vůbec žije. Byl jen vzpomínka, která se léty vytrácí. Už jsem se s tím smířila. Srovnala. Člověk přece nemůže žít pořád vzpomínkami, které ho trápí.

Nečekaná návštěva

Žiji krásný život s Petrem, mám také už tři vnoučata. Sice je vidím jenom občas, když k nám mladí zajedou, ale miluji je. Nádherný den jako stvořený k odpočinku na zahradě, který jsem si užívala, najednou přerušilo Petrovo volání. „Marjánko, máš tady návštěvu! Ten pán prý nechce jít dál, máš jenom vyjít před dům.“

Něco mi říkalo, že se děje cosi zvláštního, měla jsem zvláštní pocit, který bych ani nedokázala popsat. Prošla jsem domem a u branky stál ten muž. Ještě jsem mu pořádně neviděla do tváře a už jsem věděla, že je to Pavel. Srdce se mi najednou divoce rozbušilo. Nezapomněl.

Zpoždění

Usmál se, byl rozpačitý, ale v očích měl stále tu jiskru jako zamlada. „Maruško,“ ozval se a hlas se mu přece jen trochu chvěl. „Ano, jsem to já. Mám jenom zpoždění.

To mi promiň.“ Mávla jsem rukou, jako bych chtěla odehnat vosu od tváře, ale spíš jsem chtěla zahnat slzy, které se mi draly do očí.

„Nechceš se jen tak projet?“ Ohlédla jsem se nejistě po Petrovi. Zůstal diskrétně doma. „S tvým mužem jsem už mluvil, říkal, že to záleží jenom na tobě.“

Jako ve snu

Kdybych měla popsat, kudy jsme tehdy jezdili, nedokázala bych to. Byla jsem jako ve snu. Pavel mi vyprávěl o svých cestách. On musel objet celý svět, aby mohl zase zazvonit u našich dveří. Zastavili jsme se v malé vesničce a pozorovali na rybníku kachny.

Sedli jsme si na hráz a chvíli jsme ráchali nohy ve vodě, jako by to bylo zase to moře, u kterého jsme seděli před padesáti lety. Kačenám se to nelíbilo a my se smáli jako blázni.

Už nepřijede

Pavel mi vyprávěl o své rodině, která teď žije v Izraeli. O své ženě, kterou poznal na Novém Zélandu a která je snad poloviční Maorkou. I o dětech, které spolu měli, a o jejich dětech. Vyprávěl mi příběh, který se tak podobal tomu mému.

Jen jsme ho prožívali každý zvlášť. A byli jsme šťastní.

Kdoví, jak bychom dopadli, kdybychom ten příběh prožívali spolu. Pavel mě zavezl domů, rozloučil se. „Už nepřijedu, máme své životy. Jenom jsem si slíbil, že se jednou vrátím, alespoň na chvíli.“ Já na tu chvíli vzpomínám strašně ráda.

Marie S. (71), Kutná Hora

Související články
3 minuty čtení
Už jsem toho za svůj život viděla hodně, ale takovou ženskou, jako je Jarmila, jsem ještě nepoznala. Bydlela jsem na malém městě, v klidné ulici, kde se všichni znají a mají tu rádi svůj klid. Ten jsme tu ovšem měli jen do chvíle, než se přistěhovala ona. Byla to žena, která dokázala svým jazykem a chováním rozvrátit celou naši komunitu. A to vše jen pro svoji zábavu. Byla to prostě bezcitná
3 minuty čtení
Možná mi ten dopis mohl změnit život. Pisatel se do mě zamiloval a chtěl mě lépe poznat. Bohužel mu k tomu chyběla kuráž. Ráda bych tímto apelovala na muže, aby, pokud napíší milostné psaníčko dámě svého srdce, nezapomněli na podpis. Ono to potom dělá neplechu, ty nepodepsané milostné listy. Kdysi strašně dávno jsem jeden takový, napsaný na stroji, našla ve schránce. Na obálce chyběla známka, p
3 minuty čtení
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si dokonce čerst­vou vodu z kohoutku. Dlouhých osmnáct let
3 minuty čtení
Dokud mě zvala k sobě domů, líbilo se mi to. Hostila mě a mejdany u ní byly fajn. Jenže pak jednou chtěla totéž po mně. A to se mi nelíbilo. Po skončení střední školy jsme si s kamarádkou Hanou řekly, že se budeme i nadále vídat a navštěvovat se. Ona si záhy našla přítele, ke kterému se nastěhovala. Měl hezký, velký byt na kraji našeho města. Já si našla malou garsonku, kde jsem bydlela většino
2 minuty čtení
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem si někde půjčovala, až jsem konečně v sobě nešla sílu podat žádost o rozvo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a