Domů     Manžel se zase učí mluvit
Manžel se zase učí mluvit
5 minut čtení

Když mi volali z nemocnice, že manžela postihla mrtvice, napadlo mě: „Tak to je konec!“ Mýlila jsem se. To byl teprve začátek naší strastiplné cesty, která ještě neskončila.

Předloni uprostřed léta jsme sVojtou chystali rodinnou oslavu k výročí naší svatby. Už jsme spolu byli třicet let. Nebyla to vždy procházka růžovým sadem, ale důležité bylo, že jsme se stále měli rádi a bylo nám spolu dobře.

Manžel posekal zahradu a já prostřela velký dubový stůl. Měla přijet i dcera s manželem a malou roztomilou vnučkou.

Není mi dobře

Práce jsme měli až nad hlavu, když si manžel začal stěžovat, že mu není dobře, a odešel do chaty. „Tak to je výborné, zase všechno připravím sama,“ pomyslela jsem si a měla jsem na manžela docela vztek. Pak mi to ale nedalo, a asi za čtvrt hodiny jsem se za ním šla podívat.

Vojta seděl na gauči a vypadal divně. Měl svěšený celý koutek úst a snažil se mi něco říct. Vůbec jsem nerozuměla. Automaticky jsem sáhla po mobilu. „Ale ne!“ Zapomněla jsem, že v domě není signál.

Jako o život jsem běžela až na druhý konec zahrady a doufala, že tam se dovolám pro pomoc.

Co bude dál?

V nemocnici potvrdili mrtvici, a nevypadalo to moc dobře. Třebaže jsme stihli ho dopravit včas, říkali tomu okno. Několik hodin, kdy máte ještě šanci a naději. Ale bylo na chlup. Nejprve hrozilo, že z něj už bude natrvalo ležák. Při této diagnóze jsme samozřejmě začali doma uvažovat, co dál.

Nechtěla jsem si vůbec připustit, že by manžel zůstal někde v ústavu. Proti byla i moje dcera. Ale Lída, moje sestra, byla zásadně proti tomu, abych si Vojtu v takovém stavu vzala domů.

Samozřejmě, měla pravdu, že bych to těžko zvládla, ale já Vojtu stále milovala a dcera Viktorka také.

Svitla naděje

Naše návštěvy v nemocnici byly velmi psychicky náročné. Můj drahý manžel ležel bezmocně v posteli, nemohl se hýbat, nemohl mluvit. Chodila jsem za ním denně. Chodila tam i Viktorka s vnučkou.

Vyprávěly jsme mu různé věci z běžného života, četly oblíbené knížky. Vzpomínaly na společné zážitky. Po několika zoufalých týdnech se manželův stav náhle docela výrazně zlepšil. Mohl sedět, ochrnutí zůstalo jen na levé polovině těla.

Rehabilitace pomohla

Manžela čekala rehabilitace. Dcera s malou se ubytovaly v hotelu hned vedle rehabilitačního centra a denně za tátou i s dcerkou chodila, aby ho povzbudila. Já zatím připravovala domov na Vojtův návrat. Ohromně mi pomáhal můj zeť, manžel Viktorky. Nikdy bych to do něj neřekla.

Ale byl vážně úžasný, vše zařídil, nakoupil, smontoval a ještě mě obden vozil za Vojtou. Ten dělal velké pokroky. Už dokázal sám udělat pár kroků. Všichni jsme ho podporovali a hecovali. V jeho tváři se objevil náznak radosti.

Návrat domů

Moc jsem se těšila, až si Vojtu odvezeme domů. Přichystala jsem malé pohoštění a se zetěm jsme jeli za manželem. Byl na tom celkem dobře. Jako pravák měl štěstí, že mu zůstala ochrnutá levá ruka.

A i když špatně, ale mohl chodit. Jediná potíž byla s mluvením. To mu zatím moc nešlo a raději jsme si dopisovali. Byla jsem vděčná lékařům i rodině, že to takhle dopadlo. Ale netušila jsem, co mě ještě čeká.

Vše bylo jinak

Po návratu z nemocnice se ukázalo, že je z Vojty docela jiný člověk. V rehabilitačním středisku jsme si toho nestačili všimnout. Prvořadé pro nás bylo zahrnovat ho láskou a maximálně mu vyjádřit podporu.

Ale možná to také bylo tak, že až s příchodem domů si Vojta uvědomil, jak na tom je. Jak se jeho život radikálně změnil. A svou zlobu obrátil proti mně.

Cokoli jsem udělala, bylo špatně. V prvních týdnech jsem kolem něj chodila po špičkách, pečovala o něj jako o malé dítě. Jenže čím víc jsem manžela opečovávala, tím hůř se ke mně choval.

Své zlostné nadávky se snažil na mě vykřičet, ale vycházely z něj jen chraplavé zvuky. Tak mi ty sprosťárny psal na papír. Pěkně velkým tiskacím písmem a pak mi je pořád strkal pod nos. Vojtovo chování mě ničilo a vyvolávalo ve mně smíšené pocity.

Byla jsem na zhroucení

Na jedné straně jsem ho měla stále moc ráda a chtěla se o něj s láskou starat, ale jeho hrubosti ve mně budily nechuť k němu i k péči o něj. Vojta se navíc choval hrozně i ke své dceři. Obě jsme z toho byly nešťastné.

Nakonec zase zasáhl můj skvělý zeťák. Jednou k nám přišel, zavřel se s Vojtou na celou hodinu do pokoje. Co si řekli, dodnes netuším, ale manžel se poté rozhodl, že začne chodit na sezení k psychologovi. A také svolil k tomu, že začne s rehabilitací řeči.

Znovu do boje

Terapie Vojtovi pomohly. Zase to byl ten můj starý dobrý Vojta, který se pustil do boje. A my s ním. Postupně se jeho podivné zvuky začaly měnit v něco, co připomínalo jednotlivá slova. Manžel ožil.

Viděl před sebou naději. Cítil naši podporu, a hlavně viděl, že se na něj nezlobíme. Chvíli se snažil říct „Promiňte“, ale ještě mu to nešlo pořádně. Tak to napsal na ten největší papír a pověsil mi to na lednici.

Už zase žiju!

Mám zase chuť do života. Jediná skvrnka na tom všem je, že se pokazily vztahy s mou sestrou. Lída nedokáže pochopit, že jsem zůstala s mrzákem k ničemu, jak sama říká. Nechci, aby o mém manželovi takhle mluvila.

A tak jsme se přestaly stýkat. Tam, kde není láska a pochopení, není život. A naopak. Včera mi Vojta naprosto jasně a srozumitelně řek: „Lásko moje, miluju tě.“ Co k tomu ještě dodat.

Tereza P. (54), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i