Domů     Manžel se zase učí mluvit
Manžel se zase učí mluvit
5 minut čtení

Když mi volali z nemocnice, že manžela postihla mrtvice, napadlo mě: „Tak to je konec!“ Mýlila jsem se. To byl teprve začátek naší strastiplné cesty, která ještě neskončila.

Předloni uprostřed léta jsme sVojtou chystali rodinnou oslavu k výročí naší svatby. Už jsme spolu byli třicet let. Nebyla to vždy procházka růžovým sadem, ale důležité bylo, že jsme se stále měli rádi a bylo nám spolu dobře.

Manžel posekal zahradu a já prostřela velký dubový stůl. Měla přijet i dcera s manželem a malou roztomilou vnučkou.

Není mi dobře

Práce jsme měli až nad hlavu, když si manžel začal stěžovat, že mu není dobře, a odešel do chaty. „Tak to je výborné, zase všechno připravím sama,“ pomyslela jsem si a měla jsem na manžela docela vztek. Pak mi to ale nedalo, a asi za čtvrt hodiny jsem se za ním šla podívat.

Vojta seděl na gauči a vypadal divně. Měl svěšený celý koutek úst a snažil se mi něco říct. Vůbec jsem nerozuměla. Automaticky jsem sáhla po mobilu. „Ale ne!“ Zapomněla jsem, že v domě není signál.

Jako o život jsem běžela až na druhý konec zahrady a doufala, že tam se dovolám pro pomoc.

Co bude dál?

V nemocnici potvrdili mrtvici, a nevypadalo to moc dobře. Třebaže jsme stihli ho dopravit včas, říkali tomu okno. Několik hodin, kdy máte ještě šanci a naději. Ale bylo na chlup. Nejprve hrozilo, že z něj už bude natrvalo ležák. Při této diagnóze jsme samozřejmě začali doma uvažovat, co dál.

Nechtěla jsem si vůbec připustit, že by manžel zůstal někde v ústavu. Proti byla i moje dcera. Ale Lída, moje sestra, byla zásadně proti tomu, abych si Vojtu v takovém stavu vzala domů.

Samozřejmě, měla pravdu, že bych to těžko zvládla, ale já Vojtu stále milovala a dcera Viktorka také.

Svitla naděje

Naše návštěvy v nemocnici byly velmi psychicky náročné. Můj drahý manžel ležel bezmocně v posteli, nemohl se hýbat, nemohl mluvit. Chodila jsem za ním denně. Chodila tam i Viktorka s vnučkou.

Vyprávěly jsme mu různé věci z běžného života, četly oblíbené knížky. Vzpomínaly na společné zážitky. Po několika zoufalých týdnech se manželův stav náhle docela výrazně zlepšil. Mohl sedět, ochrnutí zůstalo jen na levé polovině těla.

Rehabilitace pomohla

Manžela čekala rehabilitace. Dcera s malou se ubytovaly v hotelu hned vedle rehabilitačního centra a denně za tátou i s dcerkou chodila, aby ho povzbudila. Já zatím připravovala domov na Vojtův návrat. Ohromně mi pomáhal můj zeť, manžel Viktorky. Nikdy bych to do něj neřekla.

Ale byl vážně úžasný, vše zařídil, nakoupil, smontoval a ještě mě obden vozil za Vojtou. Ten dělal velké pokroky. Už dokázal sám udělat pár kroků. Všichni jsme ho podporovali a hecovali. V jeho tváři se objevil náznak radosti.

Návrat domů

Moc jsem se těšila, až si Vojtu odvezeme domů. Přichystala jsem malé pohoštění a se zetěm jsme jeli za manželem. Byl na tom celkem dobře. Jako pravák měl štěstí, že mu zůstala ochrnutá levá ruka.

A i když špatně, ale mohl chodit. Jediná potíž byla s mluvením. To mu zatím moc nešlo a raději jsme si dopisovali. Byla jsem vděčná lékařům i rodině, že to takhle dopadlo. Ale netušila jsem, co mě ještě čeká.

Vše bylo jinak

Po návratu z nemocnice se ukázalo, že je z Vojty docela jiný člověk. V rehabilitačním středisku jsme si toho nestačili všimnout. Prvořadé pro nás bylo zahrnovat ho láskou a maximálně mu vyjádřit podporu.

Ale možná to také bylo tak, že až s příchodem domů si Vojta uvědomil, jak na tom je. Jak se jeho život radikálně změnil. A svou zlobu obrátil proti mně.

Cokoli jsem udělala, bylo špatně. V prvních týdnech jsem kolem něj chodila po špičkách, pečovala o něj jako o malé dítě. Jenže čím víc jsem manžela opečovávala, tím hůř se ke mně choval.

Své zlostné nadávky se snažil na mě vykřičet, ale vycházely z něj jen chraplavé zvuky. Tak mi ty sprosťárny psal na papír. Pěkně velkým tiskacím písmem a pak mi je pořád strkal pod nos. Vojtovo chování mě ničilo a vyvolávalo ve mně smíšené pocity.

Byla jsem na zhroucení

Na jedné straně jsem ho měla stále moc ráda a chtěla se o něj s láskou starat, ale jeho hrubosti ve mně budily nechuť k němu i k péči o něj. Vojta se navíc choval hrozně i ke své dceři. Obě jsme z toho byly nešťastné.

Nakonec zase zasáhl můj skvělý zeťák. Jednou k nám přišel, zavřel se s Vojtou na celou hodinu do pokoje. Co si řekli, dodnes netuším, ale manžel se poté rozhodl, že začne chodit na sezení k psychologovi. A také svolil k tomu, že začne s rehabilitací řeči.

Znovu do boje

Terapie Vojtovi pomohly. Zase to byl ten můj starý dobrý Vojta, který se pustil do boje. A my s ním. Postupně se jeho podivné zvuky začaly měnit v něco, co připomínalo jednotlivá slova. Manžel ožil.

Viděl před sebou naději. Cítil naši podporu, a hlavně viděl, že se na něj nezlobíme. Chvíli se snažil říct „Promiňte“, ale ještě mu to nešlo pořádně. Tak to napsal na ten největší papír a pověsil mi to na lednici.

Už zase žiju!

Mám zase chuť do života. Jediná skvrnka na tom všem je, že se pokazily vztahy s mou sestrou. Lída nedokáže pochopit, že jsem zůstala s mrzákem k ničemu, jak sama říká. Nechci, aby o mém manželovi takhle mluvila.

A tak jsme se přestaly stýkat. Tam, kde není láska a pochopení, není život. A naopak. Včera mi Vojta naprosto jasně a srozumitelně řek: „Lásko moje, miluju tě.“ Co k tomu ještě dodat.

Tereza P. (54), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a