Domů     Ten zákaz v lese jsme měli poslechnout
Ten zákaz v lese jsme měli poslechnout
3 minuty čtení

Byli jsme s manželem tak zabráni do hledání hub, že jsme se pustili do míst, kam byl vstup zakázán. A tam se objevila ona! Bludička!

Stalo se nám to sice už před deseti lety, ale dodnes mě ten den děsí ve vzpomínkách. O víkendech jsme pravidelně s manželem vyráželi na různé túry. Nebyli jsme sice už nejmladší, ale díky dobrému zdraví a fyzické kondici jsme si to mohli dovolit.

V onu sobotu nás cesta zavedla hluboko do nitra Jizerských hor. Cestou lesem jsme narazili na houby a probudila se v nás vášeň. Sešli jse ze značené cesty a dorazili k místu s nápisem: Vstup zakázán!

Jenže hned kousek za tím nápisem na nás vykukovaly hříbky, a ty jsme tam nemohli nechat!

Uviděli jsme světlo

S bundou plnou hub v náručí jsme se ztratili. Po hodině marného hledání jsme si museli přiznat, že jsme zabloudili. V hustém tmavém lese slunce moc neprosvítalo, navíc se zatáhlo a vypadalo to, že se blíží bouřka.

Ve chvíli, kdy už jsme se cítili zoufale, se mezi stromy objevilo světélko – jako od baterky. Ať už to byl kdokoli, naznačoval nám, abychom ho následovali. V dané situaci jsme neviděli nic lepšího, než to udělat.

Nejdřív to vypadalo, že jsme si pomohli, dostali jsme se totiž z nejhustšího lesa na pěšinu. Světlo se od nás vzdalovalo stále rychleji, takže jsme museli přidat do kroku. Pak jsme ale zjistili, že se nám nohy začaly bořit do bahna!

Najednou v pasti!

Stačil jeden krok a byla jsem v něm až po kolena. Manžel mě začal vytahovat. V tu chvíli se k nám světlo přiblížilo a já vykřikla hrůzou. Dívali jsme se totiž na podivnou bytost, která vypadala jako mlžná žena. Její obličej měl krutý výraz.

Zírala jsem do jejích očí a cítila, jak začínám být bez vlády sama nad sebou a že mi je taky nějak všechno jedno. Manžel mě na poslední chvíli zachránil od pádu do bažiny. Zůstaly mi tam sice boty, ale nám to bylo jedno, dali jsme se na útěk.

Světlo nás pronásledovalo až na rozcestí, kde zmizelo. Z lesa jsme se vymotali až k večeru. Dopotáceli jsme se k vesnici a tam rovnou vrazili do hospody. Když jsme místním štamgastům povyprávěli, co se nám stalo, moc je to nepřekvapilo.

„Říkáme ji Matylda,“ povídá ten nejstarší s plnovousem. „Posledního člověka utopila před deseti lety. Taky se vydal i přes varování do téhle části lesa. Vy jste měli štěstí.“

Irena (63), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může