Domů     Svůj život bych nevyměnila!
Svůj život bych nevyměnila!
5 minut čtení

Byla jsem hrozně mladá, ale na svůj věk vyspělá. Rodiče mě už od dětství vedli k samostatnosti, a tak jsem si už v patnácti dokázala prosadit své.

Díky mamince, která mi vyprávěla spoustu zajímavostí a příběhů ze života, jsem získala dostatečný přehled a nikdy jsem neměla problém zapadnout. S partou kamarádů jsme v té době chodili do naší oblíbené restaurace.

Trávili jsme tam každou volnou chvíli. Znali jsme všechny, proto jsem si hned všimla, že je mezi námi někdo nový. Seděl u stolu hned u okna, spolu s kamarádem. Večer plynul, odhodlávala jsem se asi dvě hodiny, než jsem konečně něco podnikla.

Pozvala jsem ho na panáka a on se nezdráhal kolo otočit. Povídali jsme si celou noc.

Chtěla jsem si ještě užívat

Začali jsme spolu chodit. Vydrželo nám to dva roky. Moji rodiče Honzu milovali, protože byl chytrý a hodně komunikativní. Proto bylo tak těžké se s ním rozejít.

Jenže já byla pořád strašně mladá a neuměla jsem si představit, že už nepoznám někoho dalšího a neokusím jiný svět.

Rozchod ho mrzel, ale uznal, že bylo na všechno ještě moc brzy. Asi za rok jsem potkala Michala, stejně starého studenta medicíny, který si mě okamžitě získal. Chodili jsme spolu čtyři roky.

Cestovali jsme po světě, navštěvovali kina, galerie, kavárny. Pak jsem se s ním ze dne na den rozešla, protože jsem se najednou začala cítit jako v pasti. V té době mě ale čekaly státnice, a tak jsem na smutnění neměla čas.

Byla jsem zrovna v půlce psaní bakalářské práce, když jsem se zasekla u tabulek. Dumala jsem nad nimi pár hodin, když mi v mysli vytanul Honza. Ten to přece se statistikou uměl! Neváhala jsem a zavolala mu.

Zamilovala jsem se podruhé

Byl rád, že mě po tolika letech slyší, a ochotně se se mnou sešel. Povídali jsme si o starých časech, o tom, co se změnilo, a také o tom, co nás teprve čeká.

Pak jsme se začali scházet každý týden a pokračovali v tom i potom, co jsem úspěšně obhájila svou bakalářku.

Od našeho prvního rande uplynulo skoro osm let a já už nebyla ta rozverná patnáctiletá holka. Zmoudřela jsem a zjistila, co od života opravdu chci. A já chtěla jeho. K mému nadšení cítil to stejné, a tak jsme spolu začali znovu chodit.

Chtěl čas pro sebe

Bláznivě jsem se do něj zamilovala, ale cítila jsem, že něco není úplně v pořádku. Když za mnou jednou přišel s pohřebním výrazem, věděla jsem, že moje tušení nebylo daleko od pravdy.

„Víš, Jano, mám tě fakt rád a dokážu si představit, že bychom spolu dál chodili, ale zrovna se na to necítím. Asi bych chtěl být chvíli sám. Ale nedokážu si představit, že bychom se nevídali vůbec,“ začal a já měla jasno. Ani já o něho nechtěla přijít.

Domluvili jsme se, že se budeme občas navštěvovat a uvidíme, jak to všechno dopadne.

Zvítězila touha být spolu

Většinou jsme se scházeli na večeře, ale převážně jsem chodila k němu do bytu v centru Prahy. Trvalo to asi půl roku, než jsem si všimla, že pokaždé, když přijdu, je uklizeno. Potěšilo mě to, ale nepřikládala jsem tomu žádnou velkou váhu.

Za pár týdnů na mě čekala na kuchyňském stole kytička. Věci se začínaly vyjasňovat a pak přišlo to ráno, na které ráda vzpomínám dodnes. „Nechceš zůstat? Napořád,“ zašeptal mi do ucha.

Žádost o ruku

Po pár měsících společného bydlení jsme se vypravili na týden na hory do Rakouska. Lyžovali jsme, odpočívali a čas strávený uprostřed panenské přírody jsme si náramně užili.

Na jednom palouku si přede mě Honza klekl a napřáhl ke mně ruku s překrásným zásnubním prstýnkem. Rozbrečela jsem se jako malá holka. Svatbu jsme naplánovali na léto, a když přišel srpen, vzali jsme se u nás na chalupě.

Přišla celá rodina, a musím říct, že to byla svatba jako vystřižená z romantického filmu. Dodnes si ráda prohlížím fotoalba, a když narazím na obrázek s novomanželským polibkem, musím se pousmát.

Žili jsme spolu sotva rok, když jsem jednoho dne přišla domů, sedla si do koupelny na okraj vany a začala přemýšlet, kdy naposledy jsem měla menstruaci. Nebyla jsem si jistá, a tak jsem Honzu poslala pro těhotenský test.

Když přišel z lékárny, ještě hodinku jsem se odhodlávala ho použít. Honza na mě čekal za dveřmi koupelny a jakmile jsem z nich vykoukla, objal mě a začal se vyptávat.

„Tak co, budeme rodiči?“ Když jsem kývla, vzal mě do náručí a šeptal, že se mu splnil ten největší sen. Nikdy dřív jsem necítila takové štěstí.

Největší štěstí

Osm měsíců nato se nám narodila malá Kristýnka. „Holčička,“ zašeptal a já věděla, že i když si více přál kluka, tak si ho okamžitě získala. První měsíce byly náročné, ale zároveň i ty nejkrásnější v našich životech.

Malá ze mě udělala daleko silnějšího a méně sobeckého člověka. A Honza? Ten byl a stále je tím nejbáječnějším otcem a manželem na světě.

Jana D. (51), Praha

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé