Domů     Shořelo vše a nic nezbylo
Shořelo vše a nic nezbylo

Nemá smysl lpět na věcech. Když jde o holý život, jsou mnohem důležitější jiné věci. A v takových chvílích se o sobě i o druhých dozvíte, co byste ani nečekali.

Dnes jsme se byly s dcerou poprvé podívat do našeho nového bytu. Je v domě uprostřed města ve druhém patře bez výtahu. Ale jsou tam dva pokoje a prostorná kuchyň.

Bude se mi tam dobře vařit, i když si budu jen těžko zvykat, že nemůžu vyběhnout ven na zahrádku natrhat si potřebné bylinky. Ale po roce v azylovém bydlení jsem si to vlastně už dávno odvykla. A pochopila jsem, že můj život už nikdy nebude jako dřív.

Velká láska a společné sny

Když jsem se před osmatřiceti lety vdávala, bylo to z velké lásky. Tonda byl o dva roky starší, pěkný mladý mužský. Byl vyučený zedník a snil o tom, že si postavíme pěkný domek za městem. A co řekl, to také udělal. Svépomocí stavěl náš vysněný dům.

Bavilo mě, že do stavebních plánů mohu průběžně zasahovat a spoluvytvářet tak náš domov. Ten baráček se prostě stal naší citovou záležitostí. Když se nám pak narodila naše dcera Helenka, měla už krásně zařízený svůj pokojíček.

Dost prostoru pro všechny

Vydržel jí až do studií, kdy odešla na vysokou školu. Můj manžel, věčný kutil, v té době už uvažoval o budoucnosti naší dcery. A když nám pak Helenka představila svého přítele, rozhodl se pro rekonstrukci domu, abychom se do něj popřípadě vešli všichni. Moc jsem tomu ale nevěřila, že by mladí chtěli bydlet s námi.

Byla jsem moc šťastná

Pak se ale najednou Helenka vdávala a mladí se nastěhovali k nám do domu. Manžel jim vybavil celé první patro. Byla jsem nadšená. Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu, což se mi úplně nepovedlo.

Nyní jsme ale s mužem měli „pod střechou“ dceru s manželem, a navíc vnoučátka Zuzanku a Petra. Dvě roztomilá dvojčátka. Co víc si přát.

První rána

Bohužel naše štěstí netrvalo příliš dlouho. Můj muž, který nikdy nestonal, a zdálo se pořád, že má sil a energie na rozdávání, jednoho dne zkolaboval. Přímo uprostřed naší zahrádky, kterou se mnou tak rád zušlechťoval.

Seděla jsem na záhoně mezi rajčaty a držela mu hlavu ve svém klíně, dokud nepřijela sanitka. Bylo už ale pozdě, zemřel mi na infarkt přímo v náručí. Moje láska, moje celoživotní opora.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Nechtěla jsem dál žít. Důvod k dalšímu životu jsem ale našla až po chvíli u svých vnoučat.

Děti a Růženka byly záchrana

A také díky krásnému malému koťátku, které jsem od nich dostala, aby mi nebylo smutno. A Růženka, moje kočička, se o to skutečně dobře postarala. Téměř se ode mne nehnula a vždy přesně vycítila moji náladu, na kterou hbitě reagovala. Zdálo se, že život jde dál a vše je, jak má být.

Přišlo to v noci

Jedné letní noci mě probudila Růženka, která kňučela a splašeně pobíhala po pokoji. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že v našem domě hoří. Vyskočila jsem z postele a jen tak v noční košili vyběhla po schodech k dceři.

Tam všichni tvrdě spali, i když i tady už byl cítit kouř. Rychle jsem popadla Zuzanku a Péťu a všichni jsme běželi ven. Mezitím se oheň rozšířil po celém domě.

Jedna zachraňovala druhou

„Kde je Růženka?!“ vykřikla najednou Zuzka. Bez rozmyšlení se rozeběhla zpátky k domu a vběhla do hořící chodby. Moje dcera s mužem běželi za ní. Ten se však před padajícími trámy zastavil.

Moje dcera ale neváhala, vběhla dovnitř a ještě stačila vyhodit ven vyděšenou Zuzanku. Pak zmizela v ohnivém pekle. Naštěstí tu už byli hasiči a moji Helenku zachránili. Dům a Růženku už ale ne.

Neměli jsme vůbec nic

Stála jsem s vyděšenými dětmi a tchánem před totálním spáleništěm. Zbyly nám jen noční košile a pyžama, co jsme měli na sobě. Dceru navíc odvezli s těžkými popáleninami do nemocnice. Čekaly nás týdny hotového pekla. Helenku uvedli do umělého spánku.

Když jsem za ní v nemocnici byla, ani jsem neměla jistotu, že pod všemi těmi fáči leží právě moje dcera. Ty první dny jsem nic jiného než strach o ni nevnímala. Teprve postupně mi začala docházet celá tragédie a všechny její důsledky.

Měli jsme šaty a ubytování

Díky hodným lidem jsme ihned získali nějaké oblečení a také nás ubytovali. Měli jsme co na sebe a kam hlavu složit. Jenže nám neshořel jen celý dům, ale i celý život před požárem.

Neměli jsme doklady, fotografie, rodinné památky, všechna ta krásná videa, když byla vnoučata maličká. Nezbyla mi ani jedna fotografie milovaného Toníka a ani mých rodičů.

Byl to slaboch

Dcera přežila, ale popáleniny třetího stupně jí zjizvily obličej a ruce. Pohled na znetvořenou manželku její muž neustál. Ani ne rok po požáru Helenku i děti opustil a našel si jinou rodinu. Naštěstí dcera je mnohem silnější, než jsem si kdy myslela.

Poprala se nejen se svým postižením, ale i se zradou svého slabošského partnera. Zůstaly jsme spolu i s dětmi – čtyři mušketýři. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

Žít se musí dál

Teď budeme mít navíc konečně vlastní bydlení. Je to sice malý byt a s naším bývalým domem se nedá srovnávat, ale to nám nevadí. Všechno, co nás potkalo, nás odnaučilo lpět na věcech.

Důležité totiž je, že jsme spolu, že se máme rádi a vzájemně se podporujeme. V tom cítím ten hlavní důvod, proč i po tom všem chci žít dál.

Marie B. (64), jižní Čechy

reklama
Související články
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
1.5.2024
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n
29.4.2024
Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn
26.4.2024
Občas mi šel pořádně na nervy a mnohokrát jsem si říkala, jak bych se měla skvěle, kdybych ho neměla. Prostě jsem manžela už nesnášela. Dokud byly doma děti, nijak jsem svůj vztah s manželem neřešila. Nebyl na to čas a vlastně ani nálada. Prostě jsme si každý plnili svoje rodičovské povinnosti a večer byli rádi, že únavou padneme do postele. Život plynul rychlým tempem a my se mu přizpůsobili.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
skutecnepribehy.cz
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
iluxus.cz
Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností
Už téměř 35 let představuje hodinářství Koscom synonymum pro spolehlivost a kvalitu v oblasti péče o hodinky, a to nejenom mechanické. S blížícími se oslavami výročí se vedení společnosti rozhodlo svo
Vynutí si Krejčíková svatbu?
nasehvezdy.cz
Vynutí si Krejčíková svatbu?
Jsou už mnoho let zasnoubeni, přesto se krásná Aneta Krejčíková (32) veselky stále nedočkala. Povídá se, že už toho má dost a rozhodla se jednat. Jednou už se prý blondýnka ze seriálu Ulice se svým p
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
historyplus.cz
S mongolskými válečníky obětovali jejich koně
Přesily se nezaleknou. V bitvě u slezské Lehnice 20 000 mongolských lučištníků na koních roku 1241 rozpráší třicetitisícové vojsko křesťanů. V Evropě diví kočovníci, kteří se přemísťují z místa na místo závratnou rychlostí, vyvolají paniku.   Rychlí a nezávislí Proženou se celou Asií jako vítr. Denně mohou urazit až 160 kilometrů. Za takovou rychlost mongolští
Nazar: Oko proti zlých pohledům
epochalnisvet.cz
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa! V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných,
Nepečený borůvkový cheesecake
nejsemsama.cz
Nepečený borůvkový cheesecake
Sladkost, kterou budete muset připravovat každou neděli. Ingredience: ● 130 g sušenek (Lotus, Club nebo Bebe) ● 60 g másla ● 500 g mascarpone ● 200 g sýru Philadelphia ● 200 g vysokotučné smetany ● 120 g moučkového cukru ● 200 g borůvek (nebo jiného bobulového ovoce) Postup: Rozdrťte sušenky. Můžete je dát do igelitového sáčku a paličkou je nadrtit nebo vám pomůže kuchyňský robot. Nadrobno
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
epochaplus.cz
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
21stoleti.cz
Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku V
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
enigmaplus.cz
Smrt ve jménu černé magie: Stojí za neobjasněnými vraždami exotický africký kult?
Rituální vraždy a lidské oběti bohům jsou charakteristické pro mnohé kultury v pravěku. Ale lze na ně narazit i v moderní době. Tradice rituálních vražd je u některých kultů stále živá a neodradí ji a
Řezy s drobenkou
tisicereceptu.cz
Řezy s drobenkou
Ještě předtím, než nanesete na těsto tvarohovou náplň, potřete ho džemem. Ingredience Na těsto 300 g hladké mouky 150 g změklého másla 1 vejce 100 g cukru 1 lžička nastrouhané citronové k
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř