Domů     Práce snů
Práce snů
6 minut čtení

Když jsem byla ve třeťáku na střední škole, naskytla se mi možnost jet na praxi do Řeckého pětihvězdičkového rezortu, což pro mě byla jak úžasná zkušenost, tak možnost dobrého přivýdělku. Ani jsem nedoufala, že bych mohla získat ještě něco na víc.

Když jsem na webových stránkách školy našla inzerát, okamžitě jsem se přihlásila a čekala na den pohovoru vedený přímo manažery z hotelu, kteří si do naší školy přijeli vybrat vhodné studenty. Prošla jsem, a tak mě v červnu čekal odlet směr slunečné Řecko.

Byla jsem nadšená, že mi prázdniny začínají o něco dřív a navíc že budu celé tři měsíce u moře a to bez rodičů. Škola ještě před naším odletem vyslala několik pedagogů, aby místo, kde budeme ubytovaní, zkontrolovali.

Díky tomu jsme všichni získali jistotu, že se nic nemůže stát a že nás čeká nejlepší pracovní dovolená v životě.

To jsme ovšem netušili, že všechno bude úplně jiné, než jak jsme si to malovali.

Ubytování se neslo ve znamení malých buněk, kde nebyla slibovaná klimatizace a místo nově zrekonstruovaných koupelen a toalet na nás čekali špinavé sprchové kouty plné pavouků a všemožné další havěti.

Od studentů z jiných částí republiky, kteří dorazili na místo o několik dní dříve, jsme se dozvěděli, že jejich školy už tento problém s vedením hotelu řeší. Co nám to ale bylo platné?

Nedokázala jsem pochopit, kde naši profesoři byli a jaké ubytování jim bylo ukázáno. Bohužel, už jsme byli v Řecku a nedalo se nic dělat. Rozdělili jsme si tedy pokoje a snažili se je alespoň trochu zútulnit.

Ubytovala jsem se s kamarádkou Anetou, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí, protože společně s ní jel na praxi i její přítel Tonda. Pro mě to znamenalo volný pokoj po většinu dlouhých nocí.

Byla jsem ráda, že se můžu na dvoulůžku roztahovat a svoje věci si rozložit po celé místnosti. Po problémových začátcích jsem se se situací v hotelu smířila a začala prožívat splněný sen.

Ve volných chvílích jsem s holkama chodila na pláž, koupala se a relaxovala na lehátkách, která patřila k místním barům. Řečtí číšníci nám kupovali jeden drink za druhým, mrkali na nás a mazali nás opalovacím krémem. Cítila jsem se jako princezna.

Práce byla sice náročná, ale bavila mě. Tři dny v týdnu jsem pracovala jako barmanka, zbylé dny jsem pak rozdělovala mezi hlídání dětí, údržbu bazénu a prodávání v malém krámku se suvenýry. Jakmile práce skončila, zůstávala jsem se spolužáky vzhůru.

Hodně jsme se sblížili a já mohla konečně říct, že jsem získala opravdové přátele, kteří mi pomohou i v těžkých chvílích. V noci jsem se však cítila smutná a osamocená.

Aneta stále přespávala u Tondy a v našem pokoji se ukázala jen, když se potřebovala převléct nebo osprchovat. Jakmile jsem se uložila ke spánku, vzpomínala jsem na rodiče, jak asi tráví dovolenou a co dělá bráška. V tu dobu jsem neměla žádného přítele, takže na mě doma ani nikdo jiný nečekal.

Jednou večer jsme opět vysedávali před naším oblíbeným barem a kluci se mi marně snažili vysvětlit pravidla pokeru. Dobrou zábavu překazila až bouřka, která se strhla úplně znenadání.

Spolužáci se začali pomalu trousit do svých pokojů, když se ke mně zničehonic přitočil Tonda a podíval se na mě prosebným pohledem:

„Nemohl by u tebe dneska přespat můj spolubydlící Roman? Chtěl bych mít s Anetou trošku soukromí,“ zamrkal a vyčkával, jak se rozhodnu. Zadívala jsem se na Romana. Jak to, že jsem si ho nikdy pořádně neprohlédla?

Do toho večera jsem ho vnímala jako příjemného kluka, ale při druhém pohledu z něj vyzařovalo něco víc. Příjemná krása. Byl ostříhaný na ježka, v opálené tváři mu zářil bílý úsměv a pomněnkově modré oči a pod černým tričkem se mu rýsovalo pevné tělo.

Přesto se mi do noci, kdy budeme sdílet jedno dvoulůžko, moc nechtělo. Vždyť ho vůbec neznám. Za jeho zády jsem však spatřila Anetu, jak spíná ruce a neslyšně ústy naznačuje slovíčko „prosím“.

Na nečekanou otázku jsem tedy kývla a šla tomu krasavci ukázat pokoj, který se mu pro jednu noc stane útočištěm.

Usnul přesně v tom okamžiku, kdy položil hlavu na polštář. Já však nemohla oka zamhouřit. Budilo mě jeho chrápání a také vedro, které mě obklopilo pokaždé, když přese mě automaticky přehodil ruku a přitáhl si mě do objetí.

Ráno jsem ho nechala spát a potichu se vytratil na ranní směnu připravit snídaně pro hotelové hosty.

Když skončila s aranžováním talířů s jídlem, měla jsem až do dalšího dne volno, a tak jsem se vypravila na pokoj, tam se převlékla do plavek a vyrazila na pláž.  Den u moře utekl rychle a najednou byl zase večer.

Chystala jsem se zrovna ke spánku, když se ozvalo lehké zaťukání. Ve dveřích se zjevil Roman s prosbou, zda u mě nemůže znovu spát. Zalila mě radost. Druhou společnou noc jsme spali v objetí.

Ráno, po konci směny, jsem se vrátila na pokoj, ale Romana tam nepotkala. Místo něho na mě na posteli čekalo pár místních květin a lísteček se vzkazem, abych přišla na pláž.

Rychle jsem se převlékla a vyrazila. Našla jsem ho hned u prvního baru, jak s Anetou a Tondou čeká na pití. Koupil i mě, vzal mi tašku a odvedl mě k lehátkům ve stínu. Odpoledne jsme strávili ve vodě a dováděli jako malé děti.

Roman si mě v jedné nestřežené chvíli vzal stranou a šeptem mi sdělil, že Aneta bude u Tondy spát až do konce pobytu.

„Nevadí ti, když budeme mít teď víc takových nocí, jako byla ta včerejší?“ začervenal se a objal mě kolem pasu.

„Když nebudeš chrápat“ zasmála jsem se a políbila ho přímo na rty. Po zbytek dovolené jsem měla kamaráda, spolubydlícího a partnera a doufala, že to tak i zůstane, až se vrátíme domů.

Markéta, 20 let, Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
S Andulou jsme byly skvělé kamarádky, rozhádaly jsme se kvůli chlapovi na život a na smrt. Pozdě se ukázalo, že to bylo zbytečné. Byl konec prázdnin, já a Andula jsme měly po maturitě, a ten víkend jsme spolu vyrazily do Tisé na severu Čech. Andula pocházela z vesničky nedaleko tohoto místa, a já byla z Ústí. Taky kousek. Chtěly jsme si užít poslední krásné dny, než nastoupíme do práce. Každá j
3 minuty čtení
Vždycky jsem tušila, že můj muž Vilém někoho má. Vedl dvojí život. Setkání se životní sokyní ale nebylo tak dramatické, jak jsme si obě myslely. S Vilémem, mým druhým mužem, nebyl život lehký, já ale v sobě neměla sílu od něj odejít. Občas na nějakou dobu zmizel a já nikdy nevěděla kam. Tušila jsem, že v jeho životě nejsem jediná žena, ale důkazy jsem dlouho neměla. Byla jsem šťastná, když byl
5 minut čtení
Hlídání mé vnučky patří k nejhezčím chvílím, které znám. Ovšem to odpoledne tehdy jsem si opravdu sáhla na dno. Ale vybojovala jsem její život zpátky a jsem prý hrdinka. Pořád si říkám, že kdybych ten den své dceři automaticky neřekla: „Jo, jasně, přiveď ji!“, možná bych teď seděla na chalupě u televize a v klidu se koukala na Ulici. Místo toho, aby se mi hlavou stále dokola honily vzpomínky na
4 minuty čtení
Ta ženská vypadala jako vystřižená z módního časopisu. Měla postavu, za kterou by se nemusela stydět topmodelka, vždy upravená a hlas jako med. Když se objevila u nás na vesnici, všem vyprávěla o tom, jak poslední roky trpěla, protože její muž umíral na vleklou nemoc. Proto přijela sem, aby si odpočinula a začala nový život. Zdenka se rychle spřátelila s místními ženami. Chodila na kávu k paní
3 minuty čtení
Našich krocanů se bálo celé okolí. Střežili náš dům i zahradu lépe než kdejaký hlídací pes. Nakonec dokázali zpacifikovat i zloděje. Z krocanů jsem měla jako dítě velkou hrůzu. Vzít si na sebe cokoli červeného byl hazard se životem. Krocany na našem dvorku doháněla červená barva k nepříčetnosti. Koho ovšem tato zvířata milovala, byla naše maminka. Tu vítali krocani z dálky hlasitým hudrování
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
epochanacestach.cz
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
Druhý ročník Velovisty proběhne dokonce ve dvojité nabídce. Bezvadný loňský rozjezd slibuje ještě lepší pokračování. Zahajte cyklistickou sezonu pětidenní vyhlídkovou jízdou kolem korutanských jezer v nejslunečnější části Rakouska. Jede se na pohodu, s komfortním a kompletním servisem včetně noclehů. Letos o tři týdny dříve, už mezi 25. dubnem a 3. květnem. Ano, Velovista se dá
Pekař na chůdách zdolal téměř 3000 kilometrů
epochalnisvet.cz
Pekař na chůdách zdolal téměř 3000 kilometrů
Obyvatelé kraje Landes na jihozápadě Francie žijí po staletí doslova odříznutí od světa. Místní proto běžně používají vysoké chůdy. Oblíbí si je nejen pastevci, kteří se díky nim mohou bez problémů pohybovat v bažinaté krajině, ale i poslové nebo pošťáci.   Chodit se na nich učí dokonce už děti! Chůdám zde odzvoní až koncem 19. století,
Natalii Portman v roli ambasadorky Tiffany & Co.
iluxus.cz
Natalii Portman v roli ambasadorky Tiffany & Co.
Společnost Tiffany & Co. oznámila, že její novou globální ambasadorkou se stává herečka, producentka a režisérka Natalie Portman, držitelka Oscara®. Tento krok otevírá novou kapitolu pro ikonický
Josef II. vs. Kateřina Veliká: Císař podlehl ruskému přepychu
historyplus.cz
Josef II. vs. Kateřina Veliká: Císař podlehl ruskému přepychu
„Nejdůkladnější, nejhlubokomyslnější a nejinteligentnější.“ Těmito superlativy veřejně zahrnuje carevna Kateřina II. Veliká svého hosta, císaře Josefa II., po jeho návštěvě Ruska v roce 1780. Ve skrytu duše si však o něm myslí, že je panovačný, lehce ovlivnitelný a snadno podléhá lichotkám. Jenže i Josef umí dobře číst v lidských srdcích… „Rusko ji zajímá stejně málo
Má dobrovolný pobyt ve tmě smysl? Pomáhá zklidnit mysl
epochaplus.cz
Má dobrovolný pobyt ve tmě smysl? Pomáhá zklidnit mysl
Několik dní bez světla, mobilu i hodin. Jen ticho a absolutní tma. Pobyt ve tmě je pro někoho zvláštní experiment, pro jiné způsob, jak zpomalit a lépe poznat vlastní mysl. Proč lidé dobrovolně tráví čas v temné místnosti a co se během takového pobytu vlastně děje s tělem i psychikou? Zvenčí to může znít skoro
Tajemství zjevení v Guadalupe a v La Salettě: Je bohorodička indiánkou?
enigmaplus.cz
Tajemství zjevení v Guadalupe a v La Salettě: Je bohorodička indiánkou?
Aztécký indián Juan Diego Cuauhtlatoatzi se 10. prosince 1531 vydává na putování ze své domovské vesnice Cuauhtitlan v centrálním Mexiku. Sotva však odsud vytáhne paty, uslyší z kopce Tepeyac líbezný
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Královna zářivých úsměvů a pohody
nejsemsama.cz
Královna zářivých úsměvů a pohody
Dnes už je jasné, že čistit si zuby dvakrát denně nestačí. Kartáček a pasta jsou sice skvělý začátek, jenže vaše zuby i dásně ocení i další malé, prospěšné rituály. Pokud chcete mít úsměv jako z reklamy na zubní pastu, bude potřeba kromě klasického kartáčku do péče zařadit i čištění mezizubními kartáčky. Dobré je také upravit stravu
Připomněla jsem mu, kdo ke komu patří
skutecnepribehy.cz
Připomněla jsem mu, kdo ke komu patří
Vladimír byl největší ze třídy a chodil na judo. Ve třídě měl od začátku dobrou pozici. Kluci se s ním od prvního dne kamarádili a holky z něj byly celé pryč. Když jsme se kdysi ve škole poznali, byli jsme ještě děti. Tehdy se Vláďa s rodiči přistěhoval do městečka a učitelka ho přivedla do naší třídy: „Děti, to je
Salát s jablky
tisicereceptu.cz
Salát s jablky
Suroviny na 4–6 porcí 400 g těstovin sůl a pepř 80g baby špenátu 2 červená jablka 2 hrsti opražených mandlových lupínků 4 jarní cibulky, na tenká kolečka 150 g sýra s modrou plísní 3 lžíce v
Marné volání Horníčka o pomoc
nasehvezdy.cz
Marné volání Horníčka o pomoc
Syn Miroslava Horníčka (†84) se utopil přímo během natáčení „Písařů“. Na začátku 70. let natáčel Miroslav Horníček (†84) spolu s hercem Jiřím Sovákem (†79) a dalšími kolegy skvělý seriál Byli jedno
Puberta T. rexe trvala dlouhých 40 let!
21stoleti.cz
Puberta T. rexe trvala dlouhých 40 let!
Podle nejnovější analýzy, publikované ve vědeckém časopise PeerJ, nedosahoval Tyrannosaurus rex své plné velikosti ve věku 25 let, jak se všeobecně tradovalo, ale až ve věku 40 let. To úplně mění obra