Domů     Peklo se ani nedá popsat
Peklo se ani nedá popsat
5 minut čtení

S manželem jsem se seznámila ještě za studií. Bezstarostná léta jsme vyměnili za spokojené manželství a děti. Bohužel to nebyla poslední změna v našem životě.

S Milanem jsme bydleli ve stejném areálu kolejí. Časem jsem si všimla, že na toho tmavovlasého a tmavookého vysokého kluka narážím čím dál častěji a líbí se mi čím dál víc. Vlastně jsem každý den vstávala s tím, jestli ho potkám.

Co vidí zrovna na mě?

Až jednou mě oslovil a pozval na rande. Samozřejmě do hospody. Tam jsme v té době byli pečení vaření, ostatně jako většina studentů. Tenkrát bylo vůbec vše nějak volnější a veselejší. S učením se to nepřehánělo, zato v hospodě jsme řádili obden.

Milan mi přišel neuvěřitelně atraktivní a vlastně jsem pořádně nechápala, že si vybral zrovna mě.

Byl totiž stále v obležení těch největších krásek v širokém dalekém okolí. Naštěstí jsem tehdy byla mnohem ráznější a s ničím jsem si zbytečně dlouho nelámala hlavu. Zkrátka dali jsme se dohromady a já byla přesvědčena, že je to ten pravý.

Žili jsme svůj sen

Nikdy nezapomenu na počáteční dva roky naší známosti, byly prostě nádherné, pohádkové, připadala jsem si jako princezna. Hýčkaná, rozmazlovaná, milovaná.

Ani ve zlém snu by mě nenapadlo, že by se mohlo něco pokazit a že bych s ním snad neměla zůstat až do konce života!

Je fakt, že za svobodna jsme chodili často do restaurací a barů, sami nebo ve větší společnosti. Nepřipadalo mi na tom nic zvláštního. Nezřídka jsme si večer doma, protože po promoci jsme si už pořídili vlastní byt, otevřeli lahvinku vína.

Ani tehdy se mi ještě v hlavě nerozsvítila červená kontrolka. Bezstarostně jsme si žili i v dobách, kdy jsme se vzali.

Pak se narodila dcera a dva roky po ní syn. Dalo by se říci, že naše štěstí neznalo hranic. Jenomže tehdy už se mi do mysli vkrádalo určité podezření. Byla jsem však natolik zaneprázdněná, že jsem ho pokaždé zaplašila. Milan byl jako otec báječný, roztomilý a byl skutečně šťastný.

Něco se změnilo

Jenže po nějaké době se mi můj muž začal měnit před očima. Z práce se vracíval později a později a byl z něj cítit alkohol. „Promiň, miláčku, zdržel jsem se s kolegy v práci a pak jsme si na chvíli zašli na sklenku,“ říkával s omluvným úsměvem.

V té době mi už v hlavě zablikalo červené světýlko a začalo mi docházet, že tohle tedy úplně v pořádku není. Začala jsem si připouštět, že je to asi problém. Milan totiž pil už prakticky každý den.

Doma si pravidelně ještě otevřel lahev, ale to už mi nijak zvlášť nenabízel, bylo vidět, že mu jde o to, abych neupíjela.

Nejhorší ale bylo, že se začal měnit povahově. Už to nebyl ten milý a usměvavý chlap, ale stával se z něj zasmušilý bručoun, čím dál unavenější a co mě děsilo nejvíc, agresivnější i když v té době jen slovně.

Nikdy mě neuhodil, ale byl impulzívní a vzteklý, zejména když jsem chtěla mluvit o jeho problému. „Neotravuj mě pořád! Já žádný problém s alkoholem nemám!“ odbyl mě pokaždé. O děti ztrácel zájem také.

Časem bylo hůř

Přesto, dokud ještě bydlely doma, snažil chovat slušně alespoň před nimi. S jejich odchodem ale ztratil zábrany zcela. Došlo to tak daleko, že v zaměstnání dostal napomenutí a hrozil mu vyhazov. Tehdy se alespoň na chvíli vzpamatoval a v pití se mírnil. Zase to byl na chvíli můj milý Milan.

Jenže dlouho mu snaha nevydržela a on se zase rozjel na plno. V práci mu dali na výběr: „Buď přestoupíš na méně zodpovědnou práci a budeš chodit do práce střízlivý, nebo ti dáme výpověď!“ Naštěstí přijal horší práci.

„Ty za to můžeš, věčně do mě vandruješ, nic ti není dost! Mám s tebou strašný život!“ řval pak na mě doma a tenkrát mi dal první facku. Nemohla jsem tomu uvěřit. A protože děti už doma nebyly, utekla jsem na noc ke kamarádce.

Omlouval se a omlouval

Když jsem se druhý den vrátila, stál v obýváku jako schlíplá slepice. „Miládko, já se ti hrozně omlouvám. Vůbec nevím, jak se to mohlo stát! To nejsem já. Začnu se léčit,“ litoval svého činu.

Sice vím, že člověk na slova alkoholiků nesmí dát, ale chtěla jsem mu věřit. A tak jsme spolu začali hledat profesionální pomoc.

Vše jsem řekla i jeho rodičům, abychom jako rodina táhli za jeden provaz, protože mi bylo jasné, že to nebude snadné. „Jeho matka mi ale jen řekla: „Myslím, že můj syn je s tebou nešťastný!“ Tím podpora skončila.

Přesto můj muž pár měsíců docházel do stacionáře a zase byl chvíli klid. V poslední době mám ale pocit, že místo terapie začal opět navštěvovat hospody. A já už nemám sílu znova s jeho alkoholismem bojovat nebo se dokonce nechat urážet a bít. Jen hledám sílu, abych ho opustila…

Milada T. (62), Frýdlant

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a