Domů     Jde mi jen o budoucnost vnuka
Jde mi jen o budoucnost vnuka
5 minut čtení

Manžel mi umřel a já jsem s mladými zůstala v domě sama. Najednou jsem získala pocit, že jsem tam navíc. Ten pocit je pořád silnější.

Já tedy nevím, možná jsem nějaká předpojatá, taky mám asi jiné představy o tom, jak se má vychovávat chlapec v muže, ale nemůžu si pomoct.

Dosud jsem svou snachu docela brala, řekla bych, že jsem ji měla ráda, i když, to víte, vždycky se najde něco, co vás nenechá chladnou… Ale teď, kdy jde o výchovu mého vnuka, už to nemohu snášet dál. Co vlastně? Ten kluk roste jako dříví v lese!

Tedy já nevím, jestli jsem moc ze staré školy, ale za našich časů nebylo myslitelné, aby nějaký chlapec ve věku čtrnácti let chodil domů až kolem půlnoci! Tedy, abych snaše nekřivdila, tohle mu dovolí jen jednou týdně, ale přesto je to tedy na pováženou!

A jak chodí Richard oblékaný… Jako nějaký vandrák. Roztrhané kalhoty, boty popsané barevnými tužkami, a ten účes! Má to na jedné straně vyholené a na druhé až na záda, no, že jim to dovolí v té škole!

A Kateřina, moje snacha, říká, že tomu nerozumím, že takhle dneska ta mládež normálně chodí do školy.

Roste jako dříví v lese

Tak dobře, říkám si, tak když mu to ve škole dovolí, ať tak chodí. Za mých mladých let by takového kluka veřejná bezpečnost chytila a strčila do chládku, aby ho naučila móresům. Ale to, že ten kluk kouří, to už je teda silná káva.

A Kateřina že mu to prý zakazuje, ale kluk si dělá co chce. Jak, že si dělá co chce? To ho neumí ta holka trochu srovnat? A když jsem jí to vyčetla, tak na mě najednou vypískla, ať jdu za Jarouškem! To je můj syn.

Kačence se asi nelíbí, že má její manžel moc práce a holt nestíhá svého syna držet patřičně zkrátka. Ale to už měla začít Kateřina, to už se pak špatně napravuje, co se zanedbalo. No, taky jsem s Jardou mluvila, tedy chtěla mluvit, ale poslal mě pryč.

Byl zrovna na gauči před televizí, když jsem k nim do patra přišla a zastihla ho v obýváku, kde trávívá odpoledne u televize. Bydlíme totiž v jednom domě, já mám dole cimru, manžel mi umřel, je to pět let.

Také potřebuju si s někým popovídat, ale i když by lidi byli, stejně se mnou nikdo nemluví. Posílají mě pryč. Tedy Kateřina ne, to musím říct, ale pořád mi jen vysvětluje, že mám nějaké špatné informace, nebo že tomu nerozumím a tak.

Manžel z toho měl infarkt

Vysvětluji skoro každý den Kateřině, že Richard roste jako dříví v lese a já mám pocit, že jako kdybych házela na stěnu hrách! Snacha mě poslouchá a pak prohlásí, že musí někam jít, něco zařídit, nebo podobně. Popadne tašku a jde.

Vyhýbá se mi, to je jasné, nechce slyšet pravdu. Ale já vím, že ji to taky trápí. Tuhle jsem šla pro něco do patra a stála ne chodbě a slyším, jak Kateřina s Jarouškem řeší Richardův prospěch. Má samé trojky a čtyřky, kam to dotáhne takový kluk?

Kdyby byl ještě naživu můj manžel Tonda, ten by se na to podíval, to byl jiný metr! Kateřina z něho měla pěkný vítr! Ale stěžovala si Jarouškovi a ten se do tatínka několikrát pěkně pustil. Také z toho měl Tonda párkrát srdeční slabost.

On taky, chudák, na to srdce nakonec umřel… Byly tady hádky po baráku věčně, on si to všechno Tonda moc bral. To víte, byl to jeho domek, co se na něm nadřel, tak chtěl aby bylo po jeho. Nesměl mu tu nikdo na nic sáhnout.

Pošlou mě 
do starobince

Ale to jsem odbočila, teď už je v domě možná větší klid, ale asi, jak se říká, zároveň větší dusno. Mladí se víc hádají, asi že nemají společného nepřítele. Já vím, že jim Richard dělá starosti, ale oni se místo toho víc baví o mě.

Také když jsem se tam v patře onehdá zastavila na chodbě, tak slyším, jak povídají: “Půjde do starobince, ať je od ní pokoj, nebude to k vydržení, naopak to bude čím dál horší…” Koho asi do toho starobince chtějí dávat? Mně je to úplně jasné.

Ale já vám povím, že než abych tady byla trpěná a nikdo mě nebral vážně, tak snad do toho našeho pečovateláku půjdu sama dobrovolně. A nakonec budou tam babky jako já, můžeme si popovídat.

Já tam občas chodím za kamarádkou a Jiřina je tam docela spokojená, oni jim tam uvaří, mají tam doktora, tak co. Nevím, jestli za mnou někdo bude chodit, až tam budu. Třeba Richard bude chtít vidět babičku, on mě má chlapec rád, to vím.

I když mu pořád vytýkám jak se to strojí a tak, ale on se jen směje. V jádru je to hodný hoch.

Tonda na mě čeká

Nevím, ale co s ním bude, když tu nebudu já a nebude už na kluka dávat pozor vůbec nikdo.

Tuhle jsem šla do patra a oni v kuchyni z dveřmi řešili, že prý má nějaký vyšetřování ve škole, že prý ho někdo viděl, jak od nějakého člověka kupuje marihuanu někde za školou. Ještě s jedním kamarádem. Tak to by to s klukem mohlo dopadnout hodně špatně!

A místo, aby mě poprosili o pomoc, že na Richarda potřebují dohlédnout, tak mě chtějí dát do starobince. To je vděk. Je mi z toho ze všeho smutno. Když si uvědomím, že je ten dům s pečovatelskou službou jen kousek od hřbitova, je mi divně. Ale aspoň to budu mít blízko za mým Tondou.

Hana (75), Jičín

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po