Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že láskou a péčí si svého manžela pojistím na celý život. Abych si ho udržela, musela jsem se stát mazanou mrchou.

S manželem jsme se brali, když mi bylo dvacet, jemu v té době o sedm let více. V jednadvaceti se mi narodil syn, o tři roky později dcera. S příchodem dětí jsem si zvykla být v domácnosti.

Manžel slušně vydělával, já měla kolem dětí taky dost práce, vozila jsem je do školy a na kroužky, uklízela a vařila. Jenže můj muž, i když mi peníze, které jsem nevydělala a které musel zajistit on, nikdy nevyčítal, začal být na mě najednou protivný.

Nechápala jsem to, vždyť všechno fungovalo, měl navařeno i čisté prádlo, spokojené děti i domácnost jako z cukru. Myslela jsem, že je jen přetažený z práce a snažila se ho omlouvat.

Jenže ve chvíli, kdy se začal vyhýbat našim manželským ,,povinnostem“, jsem poprvé pocítila ohrožení. Probírala jsem to s kamarádkami a ani jim se chování mého manžela nezdálo. Celou dobu jsem si to nechtěla připustit, jenže ony měly nejspíš pravdu. Můj muž je mi asi nevěrný!

Vymyslela jsem past

Ten večer jsem se vyhnula ložnici a spala v obýváku na gauči. Hlavou se mi honilo, jak získám zpět manželův zájem? Ani za nic jsem se nechtěla dostat do fáze, kdy by mi oznámil, že už nemá sílu v našem manželství pokračovat.

Řekla jsem si, že mu musím nahnat strach, že jsem se zaláskovala jinde a vyvolat v něm žárlivost. Bylo to buď, a nebo. Jinou možnost jsem neviděla.

Druhý den jsem vyrazila do obchodu a nakoupila si atraktivní kousky, ve kterých nebudu působit jako vypasená šedá myš. Došla jsem si ke kadeřnici a na kosmetiku. Když jsem viděla svoji novou vizáž, spokojeně jsem se uculila.

Bylo mi jasné, že na křivkách musím ještě zapracovat, ale už to nebyla taková hrůza. Ve skutečnosti jsem žádného milence nechtěla. Na to jsem neměla žaludek. Jen jsem toužila navodit dojem, že to tak může být.

A tak jsem občas nechala rodinu jíst studenou večeři a vyšňořená vyrážela ,,na oko“ do víru města. Co na tom, že jsem pak popíjela kafe v kamarádčině obýváku.

Jednou jsem si dokonce koupila růže a se srdíčkem navléknutým na mašli je naaranžovala na kuchyňském stole. Když je manžel viděl, zeptal se mě, co to má znamenat. Já se jen potutelně uculila a nic neodpověděla. V duchu jsem ale jásala.

Nový začátek lásky

Cvičila jsem a začala si hledat práci. A manžel se opět začal měnit. Dokonce mi navrhl, že bychom si spolu mohli vyjet na prodloužený víkend. Srdce mi v tu chvíli zaplesalo. Věděla jsem, co to znamená. Zase uviděl lesk mých očí a opět zatoužil po mém těle.

Nemohla jsem se dočkat, až budeme spolu sami a až se k němu zase přitisknu. Před ním jsem ale své nadšení krotila. Příkývla jsem na souhlas, ale tu chuť řvát nahlas ,,Hurááá“ raději přidusila.

Když jsme dorazili do hotelu, už jsem mohla své emoce konečně pustit plným proudem. Čekalo mě tam totiž překvapení. Když jsem otevřela dveře pokoje, na nádherně ustlané posteli byly naaranžované okvětní lístky růží do tvaru srdce.

U postele vychlazené šampaňské a bohatá ovocná mísa. V tu chvíli jsem manžela objala a dojetím mi ukapávaly slzy. Naše manželství bylo zachráněno!

Helena (57), Brno